Archiv štítku: Macanudo

Jaký byl rok 2013: Nejlepší překladové komiksy

ANKETA > Místo záplavy novinek přinese rok 2014 zřejmě dobrou příležitost k dohnání restů, ať už jde o komiks domácí, nebo zahraniční. S orientací v nabídce minimálně za uplynulý rok by opět ráda napomohla tradiční anketa Komiksária. Ohlédli jsme se za nejlepšími domácími komiksy, překladovými tituly, největšími událostmi, zahraniční produkcí i za tím (nej)horším, co rok 2013 přinesl.

Letos přispěli (byť ne ve všech kategoriích) Martin Foret, Michal Jareš, Pavel Kořínek, Milan Krejčí, Pavel Mandys, Tomáš Prokůpek, Martin Přibyl, Lukáš Růžička, Jan Samohejl, Jakub Sedláček a David Zachoval. Příští rok snad zazní i ženské hlasy.

Všechny části ankety najdete postupně zde.

Pokračování textu Jaký byl rok 2013: Nejlepší překladové komiksy

Macanudo je čistá komiksová poezie

RECENZE > Když se člověk zběžně podívá, co o Macanudu obvykle píší recenzenti, setkává se s podivnými slovy, jako absurdní, surrealistické, svérázné, ale taky křehké, hravé, lehce melancholické či dokonce dětsky nevinné. Autorův zesnulý kolega Roberto Fontanarrosa přirovnal Liniersovu poetiku k bezelstnosti lva požírajícího gazelu.

Komiksové stripy Macanudo argentinského výtvarníka Ricarda Siri Linierse jsou zkrátka úplně jiné než všechno, co jste kdy v novinách viděli. Autor se důsledně vzpěčuje všem zavedeným normám a poučkám o tom, jak má takový novinový strip vypadat. Například nemá žádného hlavního hrdinu. Ani antihrdinu. Jeho magicky přitažlivým světem se potulují filozofující tučňáci, skřítci či akvarijní rybičky, sečtělá Jindřiška s kocourem Fellinim, zamilovaný páreček Lorenzo a Terezka, přecitlivělý robot, oliva Oliver, záhadný muž v černém, stejně jako desítky obyčejných lidí včetně samotného autora v podobě bílého králíka.

Pokračování textu Macanudo je čistá komiksová poezie

Třicet stripů z třetího Macanuda

UKÁZKY > Nakladatelství Meander ordinuje pravidelnou dávku humoru proti splínu. Ve třetí sbírce Macanuda od Argentince Ricarda Linierse se vrací Jindřiška, kocour Fellini, plyšový medvěd Madariago, skřítci, tučňáci, citlivý robot a spousta anonymních hrdinů, kteří jen zaskočí, aby ukázali, jak je život pomíjivý či bizarní.

O Macanudu už jsme popsali několik virtuálních řádků. Dnes tedy tradičně nabízíme rozsáhlou ukázku, aby bylo jasné, že třetí soubor ze stripu, který kombinuje humor Calvina a Hobbese s existenciálními dramaty jak z filmového festivalu v Karlových Varech, je na světě. A nezapomeňte, že ze strany Meanderu je to v podstatě jen předkrm před letošní hostinou.

Pokračování textu Třicet stripů z třetího Macanuda

Meander 2013: Vzhůru do minulosti s Holmesem, Guibertem a československými legiemi

UKÁZKY > V sympatické edici Pro Emu letos vydá Meander víc komiksů než kdy jindy, přestože komiksy nejsou pro nakladatelství hlavní náplní. “Náklady komiksů jsou tak 1200 až 1300 kusů, prodávají se tři až pět let, což je přece jen o něco slabší než tituly z dalších dvou edic,” říká Ivana Pecháčková, která nakladatelství založila v roce 1997.

Čtenáři bublin – a těch evropských především – by měli být rádi za vděčnou edici Pražské legendy, protože právě ta financuje vydávání komiksů či uměleckých a nekomerčních knížek pro děti, na něž se Meander specializuje. V roce 2013 tak Meander vymele komiksové břehy s pětkou titulů, nejvíc to zatím byly tři tituly v roce 2010, kdy vyšly všechny díly trilogie Alanova válka od Emmanuela Guiberta.

Guibertovskou linii, do níž zapadá ještě loňský Fotograf, prohloubí Profesorova dcera, společné dílo Guiberta a populárního Joanna Sfara (Donžon, Malý úpírek či Pascin), jenž patří v Česku k vůbec nejvydávanějším autorům. A na rok 2014 se už připravuje prequel k Alanově válce s názvem Alanovo dětství.

Pokračování textu Meander 2013: Vzhůru do minulosti s Holmesem, Guibertem a československými legiemi

Dva tucty stripů z Macanuda. Vracejí se tučňáci, citlivý robot i Fellini

UKÁZKY > Macanudo je ten typ komiksu, který se vám zprvu může zdát inťoušský nebo nepřístupný. Pak se do něj začtete a za chvíli už se v jihoamerickém humoru rochníte jako spokojený vepřík ve svém bahýnku. Úvodní stripy první sbírky pro mě byly spíš macanůďo, ale pak už to jelo. Argentinec Ricardo Liniers a jeho komiks jsou sice z exotických krajin, ale humor je to naprosto univerzální. Občas v něm probleskne dětská fantazie Calvina a Hobbese, jindy melancholie Peanuts… Láska, štěstí, vztahy, to jsou přece univerzální témata, s nimiž člověk splyne, ať už žije v zemi, kde si rádi užívali důchod nacisti, nebo u piva drží palce Báře Špotákové.

Jmenovaným klasikám to navíc Liniers natírá neotřelým uchopením prostoru, ve kterém svoje “páskové” frky prodává. Jak strnule a usedle najednou vypadá tradiční rozvržení do tří nebo čtyř panelů. Macanudo narušuje představu stripu složeného z pravidelných čtverců nebo obdélníků, Liniers ty svoje různě naklání, hraje si s jejich velikostí nebo množstvím, výjimkou není osm nebo klidně deset polí. Experimentování s formou ladí i k metahumoru některých vtipů. Někdy jsou to spíš komiksové mikropovídky, kterým shodou okolností stačí prostor vyhrazený pro strip. Další polohou je pak Liniers coby klaun, který největší banality i šílené bizarnosti vypráví s kamennou tváří. A zůstává jediným člověkem v okolí, který se nesměje.

Tenhle úvod měl prostě jenom naznačit, jak je skvělé, že Meander vydal druhý svazek Macanuda. Bláznivý a přece tak povědomý svět tučňáků, citlivého robota nebo kocoura Felliniho jsme představili zde. A protože jsme napoprvé měli jeden tucet stripů, teď si nabídněte z tuctů dvou. Snad se dožijeme i kopy.

Pokračování textu Dva tucty stripů z Macanuda. Vracejí se tučňáci, citlivý robot i Fellini

PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Frankenstein, kam se podíváš

* Dnes bych rád zmínil něco o kanadském autorovi Jeffu Lemireovi, který je pro mě zajímavý tím, jak se bez problémů dokáže pohybovat ve světě alternativního i mainstreamového komiksu. Prvními komiksy, kterými na sebe upoutal pozornost, byla trojice příběhu pro Top Shelf, které se dnes dají sehnat souhrnně jako Essex County Trilogy a jsou imaginárním zobrazením autorova rodného městečka. Melancholickým vyprávěním se prolínají dobře napsané a zajímavé postavy.

Pokračování textu PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Frankenstein, kam se podíváš

Tucet stripů z Macanuda

Ač jsou stripové klasiky typu Peanuts, Calvin & Hobbes, Garfield či Dilbert díla bezesporu kvalitní, rozhodně není na škodu, když se občas vynoří i něco méně profláklého. Argo např. vydává Muminka a vzpomene si ještě někdo na první titul Motu Čtvrt vteřiny na život? V podobně poetickém duchu s lehce absurdním humorem se, zdá se, nese i minulý týden avizované Macanudo, ze kterého vám přinášíme čtyřstránkovou ukázku.
Pokračování textu Tucet stripů z Macanuda

Až z Jižní Ameriky k nám přichází Macanudo

Ač je pro většinu z nás Jižní Amerika naprosto neznámý komiksový kontinent, nelze si nevšimnout, že z jejích tajuplných míst sem tam něco probublá i do zbytku světa. Ostatně co by byl Hugo Pratt bez jihoamerické zkušenosti? A kam by se ubíral evropský komiks bez autorů jako Jodorowsky, Breccia či Muñoz? Mohlo by bez posledně jmenovaného vůbec vzniknout Sin City? Odkud pochází vlna kreslířů (Gabriel Ba, Rafael Grampa) ovlivňujících současný (severo)americký mainstream? A proč Komiksárium nemá kolonku jihoamerický komiks a tenhle článek skončil zařazen v rubrice exotika? Je toho určitě ještě víc, ale my můžeme být šťastní, že u nás právě vychází komiks Macanudo argentinského autora Ricarda Linierse (zájemci o argentinský komiks si můžou přečíst článek Paul Gravetta v angličtině).
Pokračování textu Až z Jižní Ameriky k nám přichází Macanudo