Vyříďte králi Láiovi, že má syna…

…a podle jeho opuchlých nohou ho nazvali Oidipus. Známe? Jak asi může dopadnout antická klasika, oděná do komiksového hávu? Inu, brzy se budeme moci přesvědčit: regulérní, sedmdesát dva stran čítající album Karla Jerieho, známé doposud jen několika „šuplíkovým“ zasvěcencům nebo z pár stránek v magazínu Pot, plánuje na Svět knihy vydat nakladatelství Garamond. Jerie se ve svém zpracování drží Sofoklovy dramatické předlohy, ovšem s nadsázkou sobě vlastní ho prokládá božskými dialogy a prodlužuje příběh i „za oponu“. Pro toto remasterované vydání pak album kompletně vybarvil, rozdělil na kapitoly a provedl řadu dílčích úprav. Bez nadsázky se dá říct, že po Volemanovi Jiřího Gruse je Jerieho Oidipus Rex jednou z nejočekávanějších událostí letošního roku…

oidipus_rex.gif

Komiksová zastavení na Světě knihy

I na letošním programu Světa knihy, který se odehraje 3.-6. května na Výstavišti v Praze, bude několik bloků věnovaných komiksu. Hlavní událostí bude návštěva nakladatele a teoretika komiksu Thierryho Groensteena (Stavba komiksu), který bude diskutovat na téma postavení nezávislých nakladatelů a bude tu prezentovat komiks Lucie Lomové Anna chce skočit. Dále by se měl na stánku Garamondu objevit staronový komiks Karla Jerieho Oidipus Rex, Olympia vydá Hochy od bobří řeky a nový projekt Františka Skály Skutečný příběh Cílka a Lídy by měl být komiksem minimálně říznutý. Z programu bohužel vypadla autogramiáda Davida B., který by měl přijet do ČR až na podzim. O podrobnostech vás budeme nadále informovat. Kompletní program je ke stažení na stránkách Světa knihy.

jerie_akce.png

Pokračování textu Komiksová zastavení na Světě knihy

Vhrsti bloguje

Plzeňský kreslíř Vhrsti nastartoval svůj nový blog na adrese vhrsti.blogspot.com. Podle jeho slov „však nepůjde o internetový deníček v podobě, v jaké ho nejspíš obvykle znáte. Rozhodně se totiž neplánuji narcisisticky oblažovat vlastním grafomanstvím. Naopak hodlám zveřejňovat obrázky, skicky, fotky, koláže a jiné blbůstky, které mi právě leží na stole nebo v hlavě a které by třeba jinak skončily v temnotě mých šuplíků nebo odpadkového koše.“

vhrsti_vlk.jpg

HN: Komiks goes to Hollywood

Z obálky magazínu Víkend Hospodářských novin z pátku 13. dubna se dívá Jaroslav Rudiš, který v rozhovoru s Jiřím Leschtinou mluví mj. o trilogii Alois Nebel: „hlavně jsme chtěli ukázat, že i komiksem se dá vyprávět závažné, velké téma. Lákalo mě na tom, že komiksový příběh si můžete přečíst za třicet minut v tramvaji. A pak s ním strávit třeba týden při objevování spousty zašifrovaných věcí, skrytých detailů, které tam máme.“
V čísle se pak Irena Zemanová věnuje fenoménu filmových adaptací vznikajících cestou digitálních technologií, především aktuálním hitu 300: Bitva u Thermopyl. Prý „se pomalu stává fenoménem jarní sezóny. Nejen výtvarným, ale i komerčním“, a je „víc než za akční film považována za umělecké dílo.“ Podle autorky „ambice filmů jako 300 nebo Sin City sahají mnohem dál než jen na plnou pokladnu kina. Snaží se objevit nový žánr, představit novátorské, originální řemeslo, nadchnout se, a s látkou si pohrát.“
Celý text, zakončený větou „Boom výtvarně nápaditých komiksových adaptací využívajících moderní počítačové technologie je podle všeho teprve v počátcích.“, je dostupný zde.

Zajímavé podněty v Hostu

Měsíčník pro literaturu a čtenáře Host se komiksu věnuje již pravidelně ve své recenzní rubrice (byť ne vždy zcela patřičně). Ani březnové číslo není výjimkou – Jaroslav Balvín ml. recenzuje Roční období Usagiho Yojimba (Cesta ušatého samuraje), Vojtěch Čepelák se věnuje Hellblazerovi Těžkým časům (Kruté časy pro lidskost).
Z hlediska zájmu o komiks je však tentokrát zajímavější nová příloha Host do školy. Blanka Činátlová se zde v úvaze o smyslu, podobě a směřování výuky světové literatury zabývá i kánonem titulů, který je součástí Katalog požadavků k maturitní zkoušce a dochází mj. k tomuto tvrzení: „troufám si říct, že komiksový příběh Batmana nebo Hluboký spánek Raymonda Chandlera, jež oba vycházejí rok po Čapkově smrti, o složitosti lidského života a o existenciální tísni soudobého osamoceného člověka vypovídají mnohem víc než zmíněné Čapkovy texty.“ (str. 5; myšlena jeho díla Krakatit, RUR, Matka, Bílá nemoc).
Konstatuje také, že ze seznamu vyplývá přehlížení tzv. „triviálních žánrů“, především detektivky, sci-fi a komiksu, z jehož zástupců by se v seznamu měl objevit Frank Miller, protože: „Nejenže tyto žánry patří k čtenářsky nejoblíbenějším, ale výrazně se podílejí na konstruování současné kultury i na podobě současného, především postmoderního románu.“ Svou koncepci výuky pak autorka představuje na konci přílohy a komiksy jsou zastoupeny v okruhu Mýtus a Časoprostor (Superman, Batman, Sin City, Sandman)

Klasika s příchutí komiksu

Přibližně před rokem rozjelo nakladatelství Penguin novou edici klasických děl světové literatury, ovšem s obálkami od známých komiksových kreslířů. Udělejme si malou soutěž a zkuste uhádnout autory níže uvedených obálek. Pět z nich znáte i z českých vydání. A prosím negooglit.

Autor č.1: Daniel Clowes
frankenstein.jpg
Pokračování textu Klasika s příchutí komiksu

Nekonečná tramvaj #01

Jednou z nových rubrik Komiksária se právě stává sekce stripů, kde bude každých čtrnáct dnů vycházet série Nekonečná tramvaj. Tu vymyslel kreslíř Vhrsti v roce 2003 a narozdíl od běžných pravidel žánru, nepostavil koncepci stripu na hlavním hrdinovi, kterého si čtenář zamiluje (anebo taky ne). Právě naopak. Jednotlivá políčka komiksu jsou zároveň zvenku nahlíženými okny veřejného dopravního prostředku, který autor zabydluje nejrůznějšími pasažéry, jež se ve voze střídají stejně jako v reálném životě: někteří naskočí jenom na jednu stanici (jeden strip), jiní se svezou dál a krátí si cestu nezávazným hovorem. Na podzim 2006 vycházel komiks pod legračním názvem Nekonečný autobus denně ve všech 72 regionálních mutacích Deníku. Nyní se na Komiksáriu vracejí stripy pod původním názvem a vy si tak budete moci připomenout, o čem si lidé v tramvajích (a autobusech) povídali na konci roku 2006.

tram_01_thumb.gif