Krátký Dlouhý zítřek, dlouhý Dlouhý zítřek a další postřehy

RECENZE > Jak známo, Vontové se dělili na voliče Losny, nebo Mažňáka. Podobně se komiksáci u nás dělí na čtenáře Crwe (mainstreamové řemeslo) a čtenáře Aarghu! (alternativnější umění). Takové dělení občas kulhá existencí rušivého mezistupně, průniku, třetí skupiny… „Třeba Bahňáka“, chcete-li. Komiks Dlouhý zítřek je z tohoto pohledu ukázkový „Bahňák“. Nakladatelem, paprskomety, hvězdolety a slabostí pro násilí je to jasné hájemství Crwe. Na druhou stranu třeba doslov pana Prokůpka působí dojmem, jako by ho napsal někdo z Aarghu! Taky je kniha opatřena zcela necrewním upozornění (či snad varováním/kultickým zaříkáním): „Tento text vznikl v rámci aktivit Centra pro studia komiksu Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.“ Uf!
Pokračování textu Krátký Dlouhý zítřek, dlouhý Dlouhý zítřek a další postřehy

Bílá velryba na tří způsoby

RECENZE > Román amerického spisovatele Hermana Melvilla Bílá velryba vyšel poprvé v roce 1851 a zůstal nedoceněn až do 20. století. Čeští čtenáři si ho poprvé přečetli v roce 1933, nicméně významným milníkem v českém vydávání tohoto rozsáhlého díla se stal loňský rok. V roce 2017 totiž vyšel v Odeonu nový překlad knihy od Šimona Pellara, vydavatelství Radioservis zároveň vydalo zkrácenou audioknihu a nakladatelství Argo přidalo ještě francouzskou komiksovou adaptaci od autora, který používá jen své příjmení: Chabouté.
Pokračování textu Bílá velryba na tří způsoby

Italský fumettista končí ságu aneb Jonáš a osmašedesátý

Vittorio Giardino si dává opravdu na čas. První díl komiksových příběhů židovského chlapce Jonáše Finka z perzekvované rodiny 50. let vydal poprvé v roce 1991 (nakladatelství XYZ česky v roce 2011 pod názvem Dětství). Druhý vyšel o sedm let později (XYZ 2012 jako Dospívání), no a třetí díl dotáhl autor až dvacet let po druhém, letos v lednu.
Pokračování textu Italský fumettista končí ságu aneb Jonáš a osmašedesátý