Archiv rubriky: Recenze

A bůh stvořil ženu

RECENZE > Parafráze názvu tohoto kultovního francouzského filmu (1956) Rogera Vadima, do jehož hlavní role obsadil svou tehdejší manželku Brigitte Bardot, by mohla také znít „A Vadim stvořil BB“. Ta se totiž stala sexuálním symbolem 50. a 60. let nejen pro Evropu, ale pro celý svět. Obdobnou parafrází „A Forest stvořil Barbarellu“ bychom mohli vystihnout význam komiksové hrdinky, která při svém zrodu (1962) smetla ze stolu všechna nastavená pravidla, doporučení i zákazy a stala se rovněž sexuálním symbolem, a to komiksovým. Aby ne, když svůj předobraz měla právě ve své živé krajance, která jí poskytla celý svůj vizuál. Komiksový kreslíř Jean-Claude Forest v podstatě překreslil slavnou filmovou star do svého nového sci-fi bande dessinée.
Pokračování textu A bůh stvořil ženu

Nejsladší knížka

RECENZE > Kdy jindy se začíst do Slaďáku Philippy Riceové než na Valentýna. Místo komerčních obrazů lásky však ze Slaďáku sálá příjemná nálada každodennosti. Od chvíle, kdy se dva setkají a zamilují se, přes první dovolenou až po stěhování, nám Riceová ukazuje ty nejmenší maličkosti, které vztah provází.
Pokračování textu Nejsladší knížka

Druhý díl Ghost in the Shell se ztrácí v neproniknutelné metafyzice

RECENZE > Zdál se vám první díl kultovní mangy Ghost in the Shell zamotaný a nepochopitelný? Pak ten druhý, který vyšel na konci roku v nakladatelství Crew, radši ani neotvírejte. Masume Širow popustil v Man-machine Interface (v letech 1991–1997 tiskl Jangu Magadžinu) uzdu svým nejšílenějším fantaziím a na čtenáře přitom trochu zapomněl. Ti jsou tak odsouzeni ke ztracení se v jeho technologické hatmatilce a komplikovaném ději, který se ještě ke všemu částečně odehrává v kyberprostoru.
Pokračování textu Druhý díl Ghost in the Shell se ztrácí v neproniknutelné metafyzice

Ocelová klasika

RECENZE > Po letech vyjednávání se Crwi konečně podařilo dostat na náš trh dílo, které je dlouhodobě fanoušky mangy řazeno do nejlepšího z nejlepších – do klasik žánru. Vycházet začalo v roce 2001, jeho anime adaptace (ta lepší) potom v roce 2009. Od té doby už udělal japonský popkulturní svět mnoho kroků vpřed a co bylo tehdy trendy, může být dnes zívačka. Není Ocelový alchymista na výsluní jen proto, že se tam začátkem tisíciletí vyšvihl a dnes už tam sedí pouze z nostalgie?
Pokračování textu Ocelová klasika

Lady Mechanika není Terminátor

RECENZE > Lady Mechanika opravdu není ženský Terminátor ani jeho utajená družka. Nepohybuje se v budoucnosti, ale na sklonku 19. století v alternativním světě, kde Británie vládne celé zeměkouli, a který je založen na parní energii, vzducholodích a technice mechanických hejblat. To vše naroubované na secesně viktoriánskou podnož. Spíše je to taková steampunková Lara Croft ve staženém korzetu s nezbytným, blíže nespecifikovatelným koltem a jakýmisi svářečskými brýlemi (se speciální optikou dle potřeby) na čele. Na obou pažích má od lokte plně funkční mechanické náhrady, propojené s vlastní biomasou a nervstvem. A protože je člověk a částečně stroj, což se vymyká normálu, je na ni pořádán lov lidmi lorda Blackpoola, majitele zbrojní továrny, který ji chce využít pro své vizionářské a zároveň šílené úmysly, dotýkající se problému kompatibility biologické podstaty člověka a mechaniky stroje. Mechanika sama současně hledá svou identitu, protože trpí ztrátou paměti, a tak každý výskyt netvora nebo monstra v ní vyvolává naději, že ono strašidlo je také biomechanická bytost, která by mohla pomoci odhalit její minulost.
Pokračování textu Lady Mechanika není Terminátor

Nakladatelství Vybíral vydalo „apokryfy“ Vlastislava Tomana a „sebrané spisy“ Milana Ressela

RECENZE > Od roku 2015 se Nakladatelství Josef Vybíral s udivujícím tempem i nasazením věnuje výlovu a publikování legendárních komiksů z přelomu 60. a 70. let. V říjnu, a tedy de facto na vánoční trh, uvedlo v těsném závěsu dvě publikace.
Pokračování textu Nakladatelství Vybíral vydalo „apokryfy“ Vlastislava Tomana a „sebrané spisy“ Milana Ressela

Hilda se ve třetí knize rozvinula do komiksového celovečeráku

RECENZE > Luke Pearson se tváří, že už si ve svých povídkových komiksech Hildin svět dostatečně osahal, ví o všech zákonitostech a kdejakém zákoutí a může tedy rozjet pořádné dětské dobrodružství. Pojďme se podívat, jak si poradil s jeho prvním dílem.
Pokračování textu Hilda se ve třetí knize rozvinula do komiksového celovečeráku

Záleskautky aneb Lambrdžejns proti idiotsky oblečeným hošům

RECENZE > Při letmém pohledu na jména tvůrkyň komiksové řady Záleskautky – Shannon Wattersová, Grace Ellisová, Brooke Allenová a Noelle Stevensonová – člověka napadá, že ty dámy šly „samy do sebe“, do své pestré, byť nedávné minulosti, v níž nosívaly žluté šátky. I dnes jim ale hruď tíží četné „odborky“ – z kresby, humoru, úletů, fantazie a dalších bobříků.
Pokračování textu Záleskautky aneb Lambrdžejns proti idiotsky oblečeným hošům

Cech objevitelů, komiksovo-beletristický symbiont

RECENZE > Modrá mamutí kniha, jejíž obálka na první pohled připomíná ražené desky dobrodružných a cestovatelských románů přelomu 19. a 20. století od klasiků této literatury, např. Vernea či Wellse. Díky ní nemůže Cech objevitelů zůstat nepovšimnut v záplavě knížek na pultech a stojanech knihkupectví. Zvědavost nedá, musíte tlusťouška uchopit, otevřít a zalistovat si v něm a případně se i na pár místech začíst. Anotace na záložce hlásá:
Pokračování textu Cech objevitelů, komiksovo-beletristický symbiont