Archiv rubriky: Překladový komiks

Čtyři pro jednoho a jeden za sebe

Na jedné straně věda, na druhé magie. Věda má většinou poučky a vzorce, vše podloženo empiricky, tedy pokusy a výsledky. Magii stačí velká fantazie a víra. Její vyznavači ji nemusí chápat v technologickém slova smyslu, stačí věřit v její existenci a umět ji používat, ať už je černá nebo bílá. Neil Gaiman má magii rád, nevidí v ní nic špatného nebo zlého. Existuje totiž všude kolem nás, jenom jsme ji nějak s rozvojem civilizace přestali vnímat. Gaiman se v Knihách magie snaží ukázat rozmanité světy magie i cesty k nim. Pro své čtyři příběhy zvolil komiksovou formu a každý ze čtyř zvolených výtvarníků pojal jeho svět po svém.
Pokračování textu Čtyři pro jednoho a jeden za sebe

Rosův kačeří epos šlape na paty vrcholným dílům Alana Moora

RECENZE > Edice Zlatá klasika, ve které vychází výběr příběhů z Kačerova od těch nejlepších autorů (Carl Barks, Vicar, Romano Scarpa), vyvolala bouřlivé reakce (#duckwars) a nejinak tomu bylo i u vydání legendárního eposu Dona Rosy Život a doba Skrblíka McKváka. Řešil se překlad, grafická úprava, lettering, SFX… Až se tak trochu upozadilo to nejdůležitější – že se totiž jedná o jeden z nejlepších komiksů, který u nás vyšel.
Pokračování textu Rosův kačeří epos šlape na paty vrcholným dílům Alana Moora

Krátký Dlouhý zítřek, dlouhý Dlouhý zítřek a další postřehy

RECENZE > Jak známo, Vontové se dělili na voliče Losny, nebo Mažňáka. Podobně se komiksáci u nás dělí na čtenáře Crwe (mainstreamové řemeslo) a čtenáře Aarghu! (alternativnější umění). Takové dělení občas kulhá existencí rušivého mezistupně, průniku, třetí skupiny… „Třeba Bahňáka“, chcete-li. Komiks Dlouhý zítřek je z tohoto pohledu ukázkový „Bahňák“. Nakladatelem, paprskomety, hvězdolety a slabostí pro násilí je to jasné hájemství Crwe. Na druhou stranu třeba doslov pana Prokůpka působí dojmem, jako by ho napsal někdo z Aarghu! Taky je kniha opatřena zcela necrewním upozornění (či snad varováním/kultickým zaříkáním): „Tento text vznikl v rámci aktivit Centra pro studia komiksu Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.“ Uf!
Pokračování textu Krátký Dlouhý zítřek, dlouhý Dlouhý zítřek a další postřehy

Táborová četba

RECENZE > Všichni tak nějak tuší, co by měl nabídnout druhý díl jakékoliv série. Měl by být větší, epičtější, dobrodružnější, zábavnější, jednoduše, pokud se vám to minule líbilo, chcete teď dvakrát tolik. A jelikož první díl Záleskautek působil v českých luzích a hájích jako návrat klubáckého komiksu a zároveň jako vstupní brána mladých slečen do obrázkového média, je logické, že se tu najde dost čtenářů i čtenářek, kteří si na pokračování dlouhé měsíce brousili zuby. Splní tedy komiks jejich očekávání?
Pokračování textu Táborová četba

Tragický příběh běžkyně vychládá pod Kleistovou černobílou kresbou

Reinhard Kleist, německý komiksový autor, se ve svém grafickém románu Sen o olympiádě: Příběh Samii Jusuf Omarové drží svého zaběhnutého žánru – biografie. Žádný jiný německý kreslíř se nesoustředí na biografie tak jako Kleist. Ten se snaží zachytit velké i malé, avšak vždy důležité příběhy, mezi něž osud somálské běžkyně Samii Jusuf Omarové bezesporu patří. Autorův úvod i epilog knihy napsaný německým novinářem Eliasem Bierdelem upozorňují na to, že Samiin příběh je příběhem i dalších uprchlíků nejen ze Somálska.
Pokračování textu Tragický příběh běžkyně vychládá pod Kleistovou černobílou kresbou

Malé milé příběhy

RECENZE > Luke Pearson sice s Hildou neskončil, ale odskočil si na chvíli od komiksu k seriálu, a tak si na další modrovlasou knížku ještě chvíli počkáme. Nakladatelství Paseka se rozhodlo, že nám čekání zpříjemní a velice chytře se sáhlo po dalším britském autorovi. Joe Todd-Stanton je sice ještě o něco méně zkušený než náš oblíbenec, ale to neznamená, že by se v budoucnu nemohl stát další britskou stálicí naší dětské literatury.
Pokračování textu Malé milé příběhy

Cesta za kamenem mudrců

RECENZE > Čas nám od vydání první dílu Ocelového alchymisty pokročil, přišla druhá část a v květnu na nás Crew hned vysype díl třetí. A je to dobře. Příběh totiž přímo bobtná pod rukama a potvrzuje tak přesně to, v co jsem v předchozí recenzi doufal: že jsme zatím viděli pouze zlomeček z velikého a promyšleného universa.
Pokračování textu Cesta za kamenem mudrců

Čarodějova nevěsta je fantasy manga z anglického venkova, kde se dějí zvláštní věci

RECENZE > Patnáctiletá Čise Hatori neměla zrovna lehký život. Tatínek a bratr od rodiny odešli a maminka jí před očima spáchala sebevraždu. A tak se Čise rozhodla prodat sama sebe do otroctví, aby už nemusela řešit svou budoucnost. Když ji na trhu koupí podivná bytost s lebkou místo hlavy, nevypadá to s ní úplně růžově, ale osud je k ní tentokrát vlídný. Ona bytost je čaroděj, který z dívky hodlá udělat svoji učednici a později i nevěstu. Čise totiž není tak úplně obyčejný člověk. Je „Sleigh Beggy, od přírody nadanou čarodějnicí, která umí věci, o nichž ani sama dosud netušila.
Pokračování textu Čarodějova nevěsta je fantasy manga z anglického venkova, kde se dějí zvláštní věci

A bůh stvořil ženu

RECENZE > Parafráze názvu tohoto kultovního francouzského filmu (1956) Rogera Vadima, do jehož hlavní role obsadil svou tehdejší manželku Brigitte Bardot, by mohla také znít „A Vadim stvořil BB“. Ta se totiž stala sexuálním symbolem 50. a 60. let nejen pro Evropu, ale pro celý svět. Obdobnou parafrází „A Forest stvořil Barbarellu“ bychom mohli vystihnout význam komiksové hrdinky, která při svém zrodu (1962) smetla ze stolu všechna nastavená pravidla, doporučení i zákazy a stala se rovněž sexuálním symbolem, a to komiksovým. Aby ne, když svůj předobraz měla právě ve své živé krajance, která jí poskytla celý svůj vizuál. Komiksový kreslíř Jean-Claude Forest v podstatě překreslil slavnou filmovou star do svého nového sci-fi bande dessinée.
Pokračování textu A bůh stvořil ženu