Archiv rubriky: Překladový komiks

Nejen Vikingové objevili Ameriku

RECENZE > Také se někdy neubráníte pocitu, že vám hrozí nebezpečí? Nebo se někdy v nějaké situaci, která se navenek jeví jako normální, cítíte nesví? Tušíte, že něco visí ve vzduchu a to něco bude asi ošklivé a nepříjemné. Přesně takový pocit má Stín Moon, hrdina komiksu Američtí bohové: Stíny, který v roce 2018 vydalo nakladatelství Crew. Z věznice to má „za pár“, doma na něho čeká žena, a přesto se cítí nesvůj. Dokonce ho propustili o dva dny dříve. Proč? Protože mu manželka zahynula při nehodě. Nechápe, nechce pochopit. Při cestě domů se mu navíc stane několik zvláštních událostí, které vyústí v to, že přijme zaměstnání bodyguarda u pana Středy. Práci, o kterou neměl zájem, u člověka, který se mu vůbec nelíbil. Po pohřbu se setkal se svou mrtvou ženou. Nepochopitelné, ale v budoucím čase na něho čeká víc podivného, tajemného a zvláštního. Teď právě začala jeho road movie s panem Středou po Americe a neznámo kam ještě jinam. 

Pokračování textu Nejen Vikingové objevili Ameriku

Von, vona a sociální inženýr Gimpl Bejmiš

RECENZE > Možná že jsem mešuge (židé údajně používají i tvar mašugga), ale název knihy Gimpl Bejmiš, dohazovač mým uším zní podobně úderně jako „James Bond, agent ve službách Jejího Veličenstva.“ A stačí jen letmé nahlédnutí do této sbírky stripů, aby každému došlo, že být hebrejský agent ve službách šiduchu (rozuměj: domluveného sňatku), přináší adrenalin srovnatelný s prací v rozvědce. Navíc energický podnikavec Bejmiš (na obrázcích vždy v cylindru, kvádru a psích dečkách) by od pohledu mohl být starším příbuzným mého oblíbeného Groucha Marxe. Tohle nebyla z mé strany nějaká mdlá svatba z rozumu, ale komiksová láska na první pohled! 

Pokračování textu Von, vona a sociální inženýr Gimpl Bejmiš

Manga Skrýš dávkuje děs, klaustrofobii… chybí ale špetka uvěřitelnosti

Japonský komiks se vyžívá v dlouhých sériích, nicméně k hororovému žánru se kratší celky, uzavřené klidně i v jedné knize, hodí možná o něco víc než roky natahovaná pokračování. I proto v Japonsku, kde manga časopisy těží z věrnosti fanoušků sáhodlouhých sérií, výrazně bodují i typičtí horroroví „povídkáři“ jako jsou Džundži Itó nebo Hideši Hino. Přidat si k nim můžeme i Masasumiho Kakizakiho, který nyní debutuje v českém překladu se Skrýší, svým nejslavnějším – promiňte mi ten anglicismus – „oneshotem“ z roku 2010.
Pokračování textu Manga Skrýš dávkuje děs, klaustrofobii… chybí ale špetka uvěřitelnosti

Nemo. Srdce z ledu. Srdcovka nebo chladný test z popkultury?

Rok 2002 byl jedním ze zlomů české komiksové scény. Za podpory Crwe vstoupilo na komiksový trh velké knižní nakladatelství s luxusně vyvedenou publikaci Alana Moora Liga výjimečných, která by v našich končinách těžko hledala konkurenci. BB art se stal nepřehlédnutelnou značkou pro grafické romány. Ale nic není navěky. Zdá se mi, že pozici BB artu v poslední době začíná dosti přebírat další zavedené nakladatelství beletrie, konkrétně Argo. To vydalo mimo jiné Moorovy Ztracené dívky a nyní se rozhodlo pokračovat v sérii Ligy výjimečných komiksem Nemo. Srdce z ledu.
Pokračování textu Nemo. Srdce z ledu. Srdcovka nebo chladný test z popkultury?

Ztřeštěná jízda bez jasného cíle

RECENZE > Stalo se už takovou mou devízou, že mám tady na Komiksáriu často v rukou pokračování. Ačkoliv je otázkou, na kolik je přínosné recenzovat zvlášť jednotlivé díly sérií, první dva díly Ekha jsem v minulé recenzi hodnotil jako příjemný mainstream, vhodný pro všechny věkové kategorie. A mainstream by se měl sledovat, je-li pořád stejně zábavný. Je tomu tedy tak? A objevil se konečně i nějaký hlubší příběh?
Pokračování textu Ztřeštěná jízda bez jasného cíle

Čtyři pro jednoho a jeden za sebe

Na jedné straně věda, na druhé magie. Věda má většinou poučky a vzorce, vše podloženo empiricky, tedy pokusy a výsledky. Magii stačí velká fantazie a víra. Její vyznavači ji nemusí chápat v technologickém slova smyslu, stačí věřit v její existenci a umět ji používat, ať už je černá nebo bílá. Neil Gaiman má magii rád, nevidí v ní nic špatného nebo zlého. Existuje totiž všude kolem nás, jenom jsme ji nějak s rozvojem civilizace přestali vnímat. Gaiman se v Knihách magie snaží ukázat rozmanité světy magie i cesty k nim. Pro své čtyři příběhy zvolil komiksovou formu a každý ze čtyř zvolených výtvarníků pojal jeho svět po svém.
Pokračování textu Čtyři pro jednoho a jeden za sebe

Rosův kačeří epos šlape na paty vrcholným dílům Alana Moora

RECENZE > Edice Zlatá klasika, ve které vychází výběr příběhů z Kačerova od těch nejlepších autorů (Carl Barks, Vicar, Romano Scarpa), vyvolala bouřlivé reakce (#duckwars) a nejinak tomu bylo i u vydání legendárního eposu Dona Rosy Život a doba Skrblíka McKváka. Řešil se překlad, grafická úprava, lettering, SFX… Až se tak trochu upozadilo to nejdůležitější – že se totiž jedná o jeden z nejlepších komiksů, který u nás vyšel.
Pokračování textu Rosův kačeří epos šlape na paty vrcholným dílům Alana Moora

Krátký Dlouhý zítřek, dlouhý Dlouhý zítřek a další postřehy

RECENZE > Jak známo, Vontové se dělili na voliče Losny, nebo Mažňáka. Podobně se komiksáci u nás dělí na čtenáře Crwe (mainstreamové řemeslo) a čtenáře Aarghu! (alternativnější umění). Takové dělení občas kulhá existencí rušivého mezistupně, průniku, třetí skupiny… „Třeba Bahňáka“, chcete-li. Komiks Dlouhý zítřek je z tohoto pohledu ukázkový „Bahňák“. Nakladatelem, paprskomety, hvězdolety a slabostí pro násilí je to jasné hájemství Crwe. Na druhou stranu třeba doslov pana Prokůpka působí dojmem, jako by ho napsal někdo z Aarghu! Taky je kniha opatřena zcela necrewním upozornění (či snad varováním/kultickým zaříkáním): „Tento text vznikl v rámci aktivit Centra pro studia komiksu Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.“ Uf!
Pokračování textu Krátký Dlouhý zítřek, dlouhý Dlouhý zítřek a další postřehy

Táborová četba

RECENZE > Všichni tak nějak tuší, co by měl nabídnout druhý díl jakékoliv série. Měl by být větší, epičtější, dobrodružnější, zábavnější, jednoduše, pokud se vám to minule líbilo, chcete teď dvakrát tolik. A jelikož první díl Záleskautek působil v českých luzích a hájích jako návrat klubáckého komiksu a zároveň jako vstupní brána mladých slečen do obrázkového média, je logické, že se tu najde dost čtenářů i čtenářek, kteří si na pokračování dlouhé měsíce brousili zuby. Splní tedy komiks jejich očekávání?
Pokračování textu Táborová četba

Tragický příběh běžkyně vychládá pod Kleistovou černobílou kresbou

Reinhard Kleist, německý komiksový autor, se ve svém grafickém románu Sen o olympiádě: Příběh Samii Jusuf Omarové drží svého zaběhnutého žánru – biografie. Žádný jiný německý kreslíř se nesoustředí na biografie tak jako Kleist. Ten se snaží zachytit velké i malé, avšak vždy důležité příběhy, mezi něž osud somálské běžkyně Samii Jusuf Omarové bezesporu patří. Autorův úvod i epilog knihy napsaný německým novinářem Eliasem Bierdelem upozorňují na to, že Samiin příběh je příběhem i dalších uprchlíků nejen ze Somálska.
Pokračování textu Tragický příběh běžkyně vychládá pod Kleistovou černobílou kresbou