Archiv rubriky: Angloamerický komiks

Čtyři pro jednoho a jeden za sebe

Na jedné straně věda, na druhé magie. Věda má většinou poučky a vzorce, vše podloženo empiricky, tedy pokusy a výsledky. Magii stačí velká fantazie a víra. Její vyznavači ji nemusí chápat v technologickém slova smyslu, stačí věřit v její existenci a umět ji používat, ať už je černá nebo bílá. Neil Gaiman má magii rád, nevidí v ní nic špatného nebo zlého. Existuje totiž všude kolem nás, jenom jsme ji nějak s rozvojem civilizace přestali vnímat. Gaiman se v Knihách magie snaží ukázat rozmanité světy magie i cesty k nim. Pro své čtyři příběhy zvolil komiksovou formu a každý ze čtyř zvolených výtvarníků pojal jeho svět po svém.
Pokračování textu Čtyři pro jednoho a jeden za sebe

Rosův kačeří epos šlape na paty vrcholným dílům Alana Moora

RECENZE > Edice Zlatá klasika, ve které vychází výběr příběhů z Kačerova od těch nejlepších autorů (Carl Barks, Vicar, Romano Scarpa), vyvolala bouřlivé reakce (#duckwars) a nejinak tomu bylo i u vydání legendárního eposu Dona Rosy Život a doba Skrblíka McKváka. Řešil se překlad, grafická úprava, lettering, SFX… Až se tak trochu upozadilo to nejdůležitější – že se totiž jedná o jeden z nejlepších komiksů, který u nás vyšel.
Pokračování textu Rosův kačeří epos šlape na paty vrcholným dílům Alana Moora

Táborová četba

RECENZE > Všichni tak nějak tuší, co by měl nabídnout druhý díl jakékoliv série. Měl by být větší, epičtější, dobrodružnější, zábavnější, jednoduše, pokud se vám to minule líbilo, chcete teď dvakrát tolik. A jelikož první díl Záleskautek působil v českých luzích a hájích jako návrat klubáckého komiksu a zároveň jako vstupní brána mladých slečen do obrázkového média, je logické, že se tu najde dost čtenářů i čtenářek, kteří si na pokračování dlouhé měsíce brousili zuby. Splní tedy komiks jejich očekávání?
Pokračování textu Táborová četba

Malé milé příběhy

RECENZE > Luke Pearson sice s Hildou neskončil, ale odskočil si na chvíli od komiksu k seriálu, a tak si na další modrovlasou knížku ještě chvíli počkáme. Nakladatelství Paseka se rozhodlo, že nám čekání zpříjemní a velice chytře se sáhlo po dalším britském autorovi. Joe Todd-Stanton je sice ještě o něco méně zkušený než náš oblíbenec, ale to neznamená, že by se v budoucnu nemohl stát další britskou stálicí naší dětské literatury.
Pokračování textu Malé milé příběhy

Nejsladší knížka

RECENZE > Kdy jindy se začíst do Slaďáku Philippy Riceové než na Valentýna. Místo komerčních obrazů lásky však ze Slaďáku sálá příjemná nálada každodennosti. Od chvíle, kdy se dva setkají a zamilují se, přes první dovolenou až po stěhování, nám Riceová ukazuje ty nejmenší maličkosti, které vztah provází.
Pokračování textu Nejsladší knížka

Lady Mechanika není Terminátor

RECENZE > Lady Mechanika opravdu není ženský Terminátor ani jeho utajená družka. Nepohybuje se v budoucnosti, ale na sklonku 19. století v alternativním světě, kde Británie vládne celé zeměkouli, a který je založen na parní energii, vzducholodích a technice mechanických hejblat. To vše naroubované na secesně viktoriánskou podnož. Spíše je to taková steampunková Lara Croft ve staženém korzetu s nezbytným, blíže nespecifikovatelným koltem a jakýmisi svářečskými brýlemi (se speciální optikou dle potřeby) na čele. Na obou pažích má od lokte plně funkční mechanické náhrady, propojené s vlastní biomasou a nervstvem. A protože je člověk a částečně stroj, což se vymyká normálu, je na ni pořádán lov lidmi lorda Blackpoola, majitele zbrojní továrny, který ji chce využít pro své vizionářské a zároveň šílené úmysly, dotýkající se problému kompatibility biologické podstaty člověka a mechaniky stroje. Mechanika sama současně hledá svou identitu, protože trpí ztrátou paměti, a tak každý výskyt netvora nebo monstra v ní vyvolává naději, že ono strašidlo je také biomechanická bytost, která by mohla pomoci odhalit její minulost.
Pokračování textu Lady Mechanika není Terminátor

Hilda se ve třetí knize rozvinula do komiksového celovečeráku

RECENZE > Luke Pearson se tváří, že už si ve svých povídkových komiksech Hildin svět dostatečně osahal, ví o všech zákonitostech a kdejakém zákoutí a může tedy rozjet pořádné dětské dobrodružství. Pojďme se podívat, jak si poradil s jeho prvním dílem.
Pokračování textu Hilda se ve třetí knize rozvinula do komiksového celovečeráku

Záleskautky aneb Lambrdžejns proti idiotsky oblečeným hošům

RECENZE > Při letmém pohledu na jména tvůrkyň komiksové řady Záleskautky – Shannon Wattersová, Grace Ellisová, Brooke Allenová a Noelle Stevensonová – člověka napadá, že ty dámy šly „samy do sebe“, do své pestré, byť nedávné minulosti, v níž nosívaly žluté šátky. I dnes jim ale hruď tíží četné „odborky“ – z kresby, humoru, úletů, fantazie a dalších bobříků.
Pokračování textu Záleskautky aneb Lambrdžejns proti idiotsky oblečeným hošům

Cech objevitelů, komiksovo-beletristický symbiont

RECENZE > Modrá mamutí kniha, jejíž obálka na první pohled připomíná ražené desky dobrodružných a cestovatelských románů přelomu 19. a 20. století od klasiků této literatury, např. Vernea či Wellse. Díky ní nemůže Cech objevitelů zůstat nepovšimnut v záplavě knížek na pultech a stojanech knihkupectví. Zvědavost nedá, musíte tlusťouška uchopit, otevřít a zalistovat si v něm a případně se i na pár místech začíst. Anotace na záložce hlásá:
Pokračování textu Cech objevitelů, komiksovo-beletristický symbiont