Archiv autora: Kristián Klein

Ztřeštěná jízda bez jasného cíle

RECENZE > Stalo se už takovou mou devízou, že mám tady na Komiksáriu často v rukou pokračování. Ačkoliv je otázkou, na kolik je přínosné recenzovat zvlášť jednotlivé díly sérií, první dva díly Ekha jsem v minulé recenzi hodnotil jako příjemný mainstream, vhodný pro všechny věkové kategorie. A mainstream by se měl sledovat, je-li pořád stejně zábavný. Je tomu tedy tak? A objevil se konečně i nějaký hlubší příběh?
Pokračování textu Ztřeštěná jízda bez jasného cíle

Táborová četba

RECENZE > Všichni tak nějak tuší, co by měl nabídnout druhý díl jakékoliv série. Měl by být větší, epičtější, dobrodružnější, zábavnější, jednoduše, pokud se vám to minule líbilo, chcete teď dvakrát tolik. A jelikož první díl Záleskautek působil v českých luzích a hájích jako návrat klubáckého komiksu a zároveň jako vstupní brána mladých slečen do obrázkového média, je logické, že se tu najde dost čtenářů i čtenářek, kteří si na pokračování dlouhé měsíce brousili zuby. Splní tedy komiks jejich očekávání?
Pokračování textu Táborová četba

Malé milé příběhy

RECENZE > Luke Pearson sice s Hildou neskončil, ale odskočil si na chvíli od komiksu k seriálu, a tak si na další modrovlasou knížku ještě chvíli počkáme. Nakladatelství Paseka se rozhodlo, že nám čekání zpříjemní a velice chytře se sáhlo po dalším britském autorovi. Joe Todd-Stanton je sice ještě o něco méně zkušený než náš oblíbenec, ale to neznamená, že by se v budoucnu nemohl stát další britskou stálicí naší dětské literatury.
Pokračování textu Malé milé příběhy

Cesta za kamenem mudrců

RECENZE > Čas nám od vydání první dílu Ocelového alchymisty pokročil, přišla druhá část a v květnu na nás Crew hned vysype díl třetí. A je to dobře. Příběh totiž přímo bobtná pod rukama a potvrzuje tak přesně to, v co jsem v předchozí recenzi doufal: že jsme zatím viděli pouze zlomeček z velikého a promyšleného universa.
Pokračování textu Cesta za kamenem mudrců

Ocelová klasika

RECENZE > Po letech vyjednávání se Crwi konečně podařilo dostat na náš trh dílo, které je dlouhodobě fanoušky mangy řazeno do nejlepšího z nejlepších – do klasik žánru. Vycházet začalo v roce 2001, jeho anime adaptace (ta lepší) potom v roce 2009. Od té doby už udělal japonský popkulturní svět mnoho kroků vpřed a co bylo tehdy trendy, může být dnes zívačka. Není Ocelový alchymista na výsluní jen proto, že se tam začátkem tisíciletí vyšvihl a dnes už tam sedí pouze z nostalgie?
Pokračování textu Ocelová klasika

Hilda se ve třetí knize rozvinula do komiksového celovečeráku

RECENZE > Luke Pearson se tváří, že už si ve svých povídkových komiksech Hildin svět dostatečně osahal, ví o všech zákonitostech a kdejakém zákoutí a může tedy rozjet pořádné dětské dobrodružství. Pojďme se podívat, jak si poradil s jeho prvním dílem.
Pokračování textu Hilda se ve třetí knize rozvinula do komiksového celovečeráku

Ekhö nabízí rodinný pop na bázi steampunku a dinosaurů

Kdybychom se Pavlovského a Litoše zeptali, proč si pro první Modrou Crew vybrali právě Ekhö, možná by se to pokusili uhrát na „výbornou kresbu a zábavný příběh“. Někde v soukromí by se potom možná svěřili, že doufali v co největší přitažlivost pro všechny věkové skupiny. Faktem pořád zůstává, že blonďatá prsatice pobíhá po pseudosteampunkovém světě s dinosaury a během příběhu z ní oblečení opadává jak za časů Káji Saudka. Stálo tedy Ekhö za představení českému čtenáři?
Pokračování textu Ekhö nabízí rodinný pop na bázi steampunku a dinosaurů