Saudek. Technické noviny 1971–1977, čili déjà vu ve slovenštině

RECENZE > Jako kluk jsem to v osmdesátých letech četl milionkrát. Pak přišla hodně dlouhá pauza, protože vracet se k jednou přečtenému je čím dál větší luxus. Kolikrát jsem si v tomto tisíciletí prohlížel (natož četl!) legendární seriály Tajemství zlatého koně nebo Trať se ztrácí ve tmě? A nyní dostávám naservírované skoro(!) ty samé příběhy znova. Jsou stejné a jiné zároveň. Zvláštní pocit.

Sme Čierna eskadra smrti… Môžeme ťa zabiť 10.000 spôsobmi…
Tieň na hranici času
Jsme Černá eskadra smrti… Můžeme tě zabít 100.000 způsoby –
Trať se ztrácí ve tmě

Za normalizace už nešlo o krk jako za války nebo v padesátých letech. Tehdejší rudí už neodsuzovali nepohodlné k smrti, dokázali však život znepříjemnit milióny způsobů. To pocítil po roce 1968 i Kája Saudek, kterého společenská situace donutila uklidit se s vydáváním podezřelých komiksů na Slovensko, kde ideologický dohled nebyl tak přísný. Na velkou část sedmdesátých let tak král českého komiksu získal azyl na stránkách bratislavského týdeníku Technické noviny. Postupně zde Saudek zveřejnil pět různě dlouhých dobrodružných seriálů vycházejících ve formě stripů.

Trať se ztrácí na hranici času…
Vzhled publikace svým zpracováním odkazuje k Lipsi Tullianovi, který u stejného nakladatele vyšel už v roce 2010. Obličeje kuřačky na přední obálce a tvář kuřáka na zadní obálce, jako vystřižené z reklamy na cigarety, zase naznačují, že od oněch zmíněných sedmdesátek v názvu se leccos změnilo. A pak už začíná úvodní příběh: dvě malé děti hrající si na staré nepoužívané koleji, vousatý nádražák náhle slyší blížící se vlak, matka sourozenců lomí rukama, uhánějící obrněná lokomotiva se tyčí nad bezbrannými batolaty v kolejišti… Čtenář nemusí být kovaný odborník – saudkolog, aby mu popsané výjevy byly povědomé. První a poslední příspěvek recenzovaného sborníku (Tieň na hranici času a Príbeh plechového pokladu) totiž nedlouho po svém slovenském angažmá u Technických novin přepracoval Kája Saudek do českých alb Trať se ztrácí ve tmě a Tajemství zlatého koně, které jako své interní tiskoviny vydala Česká speleologická společnost. Do širokého povědomí se Tajemství zlatého koně dostalo v roce 1989, kdy na pokračování vycházelo v časopise Kometa. Obě story se spolu sešly v jednom svazku před patnácti lety pod hlavičkou Egmontu. Každý jen trochu odrostlejší příznivec komiksů proto má načtené tyto předělávky slovenských originálů. Je hodně zajímavé položit si novinku nakladatelství Plus a vedle ní příslušné speleologické seriály.

Čtěte také: Saudkovy ztracené poklady konečně vychází

Tajemství plechového koně…
Jednotlivé obrazové sekvence, text v obou jazykových mutacích i celé pasáže jsou často prakticky identické. A když dojde na odlišnosti, mají jeskyňářské varianty co do kvality vesměs navrch. Samotný formát českých alb nabízí více prostoru než původní podlouhlé stripy Technických novin. U seriálů Tieň na hranici času/Trať se ztrácí ve tmě jsou rozdíly vidět třeba v zachycení finále obou příběhů. Pokus o zneškodnění mladíků zabijákem působí v Technických novinách trochu chaoticky a uspěchaně. Česká adaptace naproti tomu využívá sérii vertikálních panelů, které dramatické scéně dodávají na působnosti. Príbeh plechového pokladu je zase podstatně ochuzen o duel mezi Petrem a Janem, který se zvrhne v napínavou záchranu hrdinů jejich čtyřnohým pomocníkem. V jednotlivostech dokáže však příjemně překvapit i recenzovaná alternativní verze. Třeba zajímavě řešená dvacátá pátá stránka seriálu Tieň na konci času. Ve středu listu je zachyceno místo, ke kterému různým způsobem míří ze všech stran aktéři děje (na drezíně, pěšky, prostřednictvím kamer nebo jen v myšlenkách). Slovenská varianta letadel – střemhlavých supů – zas svými liniemi odkazuje na legendární bombardéry Juners Stuka. Stejně tak čtenáře potěší i letmé cameo Jamese Bonda v podání Seana Conneryho, které se do jeskyňářských komiksů nedostalo.

Objav, Hor sa a Skaza…
Výše zmíněně pocity déjà vu lze v menší míře mít i u zbylé trojice komiksů. Desetistránkový Objav obsahuje Saudkem několikrát zpracovaný motiv, kde proti sobě stojí dívka ohrožovaná zraněným psancem s pistolí. Scenáristicky chatrnou povídku posouvají do nadprůměru obrázky – ať už zápaďáckých automobilů, zbraní nebo ženských postav.

Objav střídá kreslený seriál Hor sa, do hlbín! (česky Vzhůru do hlubin!). Pod jinými jmény zde vystupují dvojčata a tajemná černovláska z komiksu Tieň na hranici času, respektive Trať se ztrácí ve tmě. V roli protivníků se opět představují zázračné zbraně Osy v rukou nacistů, kteří i po prohrané válce nepřestávají bažit po nadvládě nad světem. Kresebně je tato část knihy nejlepší. Navíc, komu ve vyprávění Tieň na hranici času chyběla transformace obojživelného auta ze speleologického příběhu Trať se ztrácí ve tmě, ten si zde přijde na své. Lze jen litovat lehkovážnosti postarších hitlerčíků, že se hrdinové ze smrtelného nebezpečí vykroutí tak snadno. Nordiční nadlidé zjevně neznali pointu naší pověsti o Horymírovi.

Scenáristicky se mi z nového trojlístku nejvíc líbila Skaza balóna Kysibelka. Historickou epizodku z Prahy roku 1891 můžete znát i z obrázkového zpracování Jiřího Kalouska nebo Toy Box. Příběh je zkoncentrován do jediné situace – vzduchoplavci pod vedením poručíka Filipa Stulijána(!) v poškozeném balónu bojují o život proti fyzikálním zákonům a živlům, které se personifikují do podoby agilní Smrtky, která přestřihává kotevní lana balónu a na své oběti netrpělivě čeká ve Vltavě nebo v ústí komínu Ringhoferových železáren. Krása, krása, krása.

Slovo závěrem a instrukce pro případné kupující…
Pečlivě vyvedenou publikaci shrnuje závěrečné slovo Tomáše Prokůpka, vzpomínka manželky Káji Saudkam, Johany, a poděkování, které v první řadě patří Filipovi Konečnému. Ke komiksům z Technických novin totiž prakticky chybí originální kresby a právě on zrekonstruoval podklady pro vydání z nekvalitních tisků letitého periodika.

A obligátní hamletovská otázka: Koupit nebo nekoupit? Tvrdému jádru příznivců Káji Saudka bych rád poradil… ne, dělám si legraci. Tahle cílovka opravdu nějaké dobrozdání od Komiksária nepotřebuje. Saudkofilové už knihu mají a navrch vlastní i nějaký ten limitovaný soubor grafických listů od Filipa Konečného. Právě touto formou pro movitější fajnšmekry jednotlivé komiksy z Technického magazínu v letech 2011-2015 už vyšly.

Čtenáři, co x krát zmíněná dobrodružství Trať se ztrácí ve tmě/Tajemství zlatého koně nemají, by si publikaci měli koupit. Jediný argument proti akvizici u mladších vidím v jazyce publikovaných příběhů. Já jsem zocelen slovenskými pondělky Československé televize, Danglárovým Jánošíkem nebo Rogerem Krowiakem v originále, ale pro dnešní postmileniály se slova jako žmýkať, vrchár, rovnošata, čakan či opakované výkřiky „Hamuj!“ mohou ukázat jako nepřekonatelný problém. Tedy pokud je vůbec kreslené seriály pro pamětníky zajímají…

A co doporučit majitelům speleologických komiksů? Zhruba polovičku sborníku asi neznáte a zbytek knihy vám velmi zvláštním způsobem připomene perly vaší komiksové sbírky. Nebo na vás už kouzelné slovo „Saudek“ neplatí?

Saudek: Technické noviny 1971–1977
Scénář: Kája Saudek
Kresba: Kája Saudek
Albatros / Plus, 2018, 116 stran, 499 Kč.
záznam v ComicsDB

One thought on “Saudek. Technické noviny 1971–1977, čili déjà vu ve slovenštině”

  1. Jako člen generace Z bych chtěl rozporovat nepřekonatelnost slovenštiny. Sice s ní mám lehce problém při běžném textu, u komiksu mi to ale zas tak nevadí a (právě díku tomu, že jde o komiks) význam neznámých slov jde často poznat z kontextu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *