Jaký byl rok 2017: Nejlepší překladové komiksy

ANKETA > Rok se rokem sešel a je tu opět tradiční anketa Komiksária. Znovu jsme se ohlédli za nejlepšími domácími komiksy, překladovými tituly, největšími událostmi, zahraniční produkcí i za tím (nej)horším, co rok 2017 přinesl. Letos přispěli (byť ne ve všech kategoriích) Kateřina Čopjaková, Martin Foret, Jan Havlíček, Pavel Kořínek, Anna Křivánková, Milan Krejčí, Tomáš Prokůpek, Martin Přibyl, Jiří G. Růžička, Jan Samohejl a Martin Šust.

Všechny části ankety najdete postupně zde.

KATEŘINA ČOPJAKOVÁ
recenzentka Respektu a Wave
Vznikají u nás překlady čím dál zajímavějších a náročnějších komiksů, o to hůř se mi vybírá. Já byla letos nadšená z Temnými hvozdy Emily Carroll od Comics Centra, Dobrodružství Jeronýma Moucherota od Boucqa a mangy Ryby Džundžiho Itá (obojí CREW).

MARTIN FORET
komiksový badatel
Asi největší radost mi z překladových titulů udělaly hned dva svazky komiksových memoárů Riada Sattoufa Jednou budeš Arab (Baobab) o vyrůstání na Blízkém východě a souborně vydané Naposled Charlese Burnse (Trystero), v jehož příběhu se člověk rád ztratí. Potěšila mě sílící edice Argomiks, sice notně nevyrovnaná, ale jsem rád za české vydání Kiki z Montparnassu, Moby Dicka a Cromwella Stona, i když už je mám doma v jiném jazyce – takových titulů je nám třeba. A legendární Barbarella Jean-Clauda Foresta je sice dáma v letech, ale Ta dáma a pozornost si zaslouží i bez Saudkovy filmové obálky; ale díky za ni!
Jsem vděčný za každý evropský komiks, ale přesto musím říct, že loňská čísla Modré Crwe (Hubbovo Okko a Dorisonův Třetí zákon) mě nakonec spíše zklamala. Letos si řada reputaci vylepšila, jen by to chtělo, aby těch čísel vycházelo za rok víc… Že u nás může vyjít taková šílenost jako Dobrodružství Jeronýma Moucherota (Crew) Françoise Boucqa (navíc se zdá, že s úspěchem) je samo sobě dobrá zpráva, ale mě to navíc místy i fakt hodně bavilo. Obzvláště potěšila scénka pohrávající si s konfrontací různých komiksových stylů. Radost mi taky udělalo, že druhý díl Cesta meče už vypadá, jak má a navíc nakladatelství Zanir přislíbilo znovu a pořádně vydat i díl první.
Těší mě, že se dalších svazků dočkaly série Mezi řádky, Mýty, Skalpy (vše Crew) a Sága (BB art) – jen houšť a směle k dalším! A vrátil se zase Thorgal (Egmont)! Tak snad se u nás chvíli zdrží… Trochu s odstupem sleduji, jak u nás přibývá mangy, občas si nějaký svazek zobnu, ale hlavně se těším, až si vysloužíme nějaké dospělejší tituly japonské provenience…
A nevíte, proč mě tak bavily Záleskautky (Paseka), když zjevně nejsem cílovka?

JAN HAVLÍČEK
čtenář komiksů
Minulý rok byl na kvalitní překlady docela bohatý, i když se většinou jednalo o další pokračování rozběhnutých sérií. Svou kvalitu si drží Mýty, Mezi řádky a Skalpy. BBart potěšil hned třemi díly Ságy a odstartováním Fatale, tak snad se ty zbývající čtyři knihy nebudou vydávat pět let. Paseka zabodovala další Hildou a Záleskautkami. Líbil se mi i nový Titeuf. Comics Centru moc díky za rozjetí Baltimore a Černé palice. Nejlepším překladovým komiksem roku 2017 jsou pro mě Knihy magie od Neila Gaimana.

PAVEL KOŘÍNEK
historik a teoretik komiksu
Je moc dobře, že se k nám zase po letech dostává víc a víc Evropy – ať už té klasické až nejklasičtější (Barbarella Jeana-Clauda Foresta), bizarně ulítlé (Dobrodružství Jeronýma Moucherota od Francoise Boucqa), kvalitní komerční (celá edice Modrá Crew) i soudobé ambiciózní (Jednou budeš Arab 2 od Riada Sattoufa). Z angloamerického prostředí kromě několika pokračujících řad (zmínit třeba alespoň jako víno zrající Mezi řádky a Ságu) potěšilo zejména fenomenální Naposled Charlese Burnse, pátá, resp. třetí Hilda Luka Pearsona a atmosféričtí Duchové Rainy Telgemeierové. Z mangy pak jednak Shirowův Ghost in the Shell (tedy ten první, o tom druhém raději nemluvit), jednak v českých vydáních zrovna zahajující legendy: Bojový anděl Alita od Jukita Kiširoa a Ocelový alchymista od Hiromu Arakawové.
Mimo soutěž ještě narychlo doplním dvojici komiksů, okolo kterých jsem se redakčně ochomýtal, za zmínku ale myslím rozhodně stojí: Salvatore Nicolase de Crécyho a Záleskautky Noelle Stevensonové, Grace Ellisové, Shannon Wattersové a Brooke Allen.

MILAN KREJČÍ
komiksový publicista a badatel
V překladovém komiksu u mě zvítězila dvě nakladatelství. Prvním je Argo s černobílým lovecraftovským trojdílem Cromwell Stone (sci-fi + horor) a barevnou steampunkovou Lady Mechanikou. Obě díla oplývají bravurní kresbou a zajímavým příběhem. Příznivou zprávou je, že se překládá nebo je už přeložen druhý díl Mechaniky. Dalším vydavatelem je Crew se dvěma svazky edice MDEK – Dobrodružství Jeronýma Moucherota a Technokněží. Bláznivý snový humor a scifistický kyberpunk světa Incalu sice vzbudily u čtenářů nejednoznačné pocity a přijetí, ale to s sebou většinou výjimečná díla nesou. U mě za jedna a jen tak dál. A jsem rád za další svazky Modré Crwe.

ANNA KŘIVÁNKOVÁ
překladatelka, publicistka a japanoložka
Nejvíc se mi rozhodně zalíbila nesourodá evropská dvojice – mile absurdní a senzačně nakreslená Dobrodružství Jeronýma Moucherota od Françoise Boucqa a spíše syrová Kiki z Montparnassu od scénáristy Josého Luise Bocqueta a kreslířky Catel Muller. Ze druhé strany louže mě hodně zaujaly komiksy Naposled od Charlese Burnse a Záleskautky: Střez se svaté kočičky od velkého autorského týmu čítající i zkušenou Noelle Stevensonovou. Sice se teprve rozjíždějí, ale už teď jsou zábavné a dost progresivní, což říkám v tom nejlepším slova smyslu. (Mimochodem, velmi dobrou práci na nich odvedla i překladatelka Martina Knápková.)
A i když jako obvykle budu vypadat, že dělám reklamu sobě a své stáji, stejně nemohu nezmínit první díly japonských legend Ghost in the Shell, Fullmetal Alchemist: Ocelový Alchymista a Bojový anděl Alita, které v uplynulém roce rozšířily řady u nás vydávané mangy. Kdo by to byl ještě před pár lety řekl?

TOMÁŠ PROKŮPEK
editor sborníku AARGH!
Rozhodně je dobře, že v češtině vychází americká mainstremová produkce, nicméně potěší každý komiks, který se trochu vymyká – velký obdiv si zaslouží nakladatelství Trystero za Burnsovo Naposled. U evropské produkce si zatím člověk může dovolit mnohem méně vybíravosti – oceňuju vydání Forestovy Barbarelly i Sattoufova opusu Jednou budeš Arab.

MARTIN PŘIBYL
editor Komiksária
S přehledem je to u mě Naposled a nejen proto, že mám rád Burnse, ale kniha je i skvěle vyvedená. Po nesrozumitelném a chaotickém Ghost in the Shell se pro mě první pořádnou mangou vydanou v češtině staly Ryby Džundži Itóa. A jsem rád za Fatale – po dlouhé době věc od BB Artu, která stojí za pozornost.

JIŘÍ G. RŮŽIČKA
redaktor A2
Pokud jde o překladový komiks, byl loňský rok bohatý, ať už jde o celková čísla, která ukazují, že zájem o komiksy je pravděpodobně stále na vzestupu, nebo o komiksy, které mě z té široké nabídky bavily. Začnu oblíbenými sériemi. Tou asi úplně nejlepší je dějově zcela nevypočitatelná Sága, která si loni připsala hned tři svazky a k dispozici jich tak máme už šest. Následují tři série z nakladatelství Crew, tedy Mezi řádky, Skalpy a Mýty. Všechny si drží svou kvalitu a stále dokáží překvapovat. Loni pak Crew potěšila i druhým svazkem sebraných případů Soudce Dredda. Nakladatelství Albatros pak zacelilo rány, které vznikly při nechronologickém vydávání série Thorgal. Teď už máme k dispozici prvních sedmnáct knih, ačkoliv dát je všechny dohromady, je tak trochu oříšek. Jsem také rád, že se snad chytil současný formát Modré Crwe, kde čtyřikrát do roka vychází vždy po dvousvazku vybraném čtenáři z novějších francouzských komiksových sérií, které se ještě nedostaly do kánonu Mistrovských děl evropského komiksu. Těší mě i přístup nakladatelství Paseka ke komiksům pro děti a dospívající. Loni tu vyšla už pátá Hilda Luka Pearsona a další z knih Rainy Telgemeierové nazvaná Duchové, ale také první svazek moderních dobrodružství dívčího skautského oddílu Záleskautky. Moc mě bavil i finský ponurý komiks Agnes a sedmý host, trochu ve stylu Edwarda Goreyho. A pro dospívající může být zajímavý i objevný francouzský komiks mapující dějiny sexuality, nazvaný Sexkomiks. Na závěr dva komiksy, které mi připadaly v loňském roce zásadní. Jednak tedy první dva svazky autobiografie Riada Sattoufa Jednou budeš Arab, v níž sledujeme syna syrského otce a francouzské matky, který prožívá dětství v totalitárních arabských režimech 80. letech. Skvěle nakreslené, vtipné a zároveň mrazivé svědectví, o to cennější, že právě z tohohle regionu míří do Evropy většina migrantů. Pak samozřejmě další kniha z nakladatelství Trystero. Loni tu vyšel jediný komiks, a to trilogie Naposled Charlese Burnse. Psychoanalytická sonda do duše muže, který kdysi provedl něco, co se mu vrací ve snech v podobě Tintina a jeho psychedelické cesty do bizarního úlu. Samozřejmě dokonale graficky provedená v pečlivě připraveném českém vydání.

JAN SAMOHEJL
redaktor Komiksária
Hodně se mi líbila kniha Naposled a Dobrodružství Jeronýma Moucherota. Jako milovník filmové verze jsem rád i za vydání Barbarelly. Z knížky mám smíšené pocity – začátek je hodně těžkopádný, ale druhá polovina už mi přišla jako povedené vtipné retro. Každopádně by mě zajímaly prodeje. Určitě si musím doplnit základní vzdělání a přelouskat vyšlé díly ze série Ghost in the Shell.

MARTIN ŠUST
redaktor časopisu XB-1
Nejvíc mě potěšila Černá palice: Tajemství počátků. Pověst o neobyčejném talentu Jeffa Lemira kupodivu nepřeháněla. Scénář si veskrze sympatickým a nápaditým způsobem hraje se superhrdinskou tématikou, na kterou nahlíží s úsměvným nadhledem, a přitom ji naštěstí nijak neshazuje. Je to sice pouze rozehrání delšího příběhu, či snad dokonce základní kámen nového univerza, každopádně mohu jen doporučit. Za zmínku pak stojí také příjemný, lehce vtipný a provokativní Salvatore od Nicolase de Crecyho či ponuře poetické příběhy Temnými hvozdy od Emily Carrolllové.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *