ANKETA: Minulost i budoucnost Mistrovských děl evropského komiksu

Osm titulů již čítá edice Mistrovská díla evropského komiksu (MDEK), která vstupuje do pátého roku života. Marvelovskou hantýrkou se dá říct, že vydáním nákladné a dlouho očekávané Kasty Metabaronů vyvrcholila jakási fáze jedna.

Čtenářsky úspěšná edice nakladatelství Crew evidentně prolomila prokletí evropských alb na českém trhu, nabízí se však otázka – zmenšovat, či nezmenšovat “mistrovská díla”? Na to i na celkové zhodnocení MDEK jsme se zeptali našich kolegů.

Tituly zařazené do MDEK jsou vždy kompletním souborem více příběhů či alb, rozměry jsou kvůli zmenšení bližší americkému formátu než evropským áčtyřkám.

Edici zahájila na konci roku 2010 fantasy Výprava za ptákem času, v roce 2011 vyšly sci-fi klasiky Incal a Věčná válka, v roce 2012 přišel na řadu kultovní Arzach a Blacksad coby jeden z nejpopulárnějších evropských komiksů současnosti. Rok 2013 přinesl historizující erotickou řadu Borgia a britského bijce Sláinea. Na konci loňského roku po letech náznaků a vnadění vyšel sci-fi opus Kasta Metabaronů. Nejzastoupenějším autorem edice a její pateří je tedy ve Francii působící Alejandro Jodorowsky.

1) Jak byste zhodnotili dosavadní výběr v edici?

2) Jaký máte názor na zmenšování původního formátu?

3) Která díla by podle vás v edici měla vyjít v dalších letech?

MARTIN FORET (komiksový historik a publicista)
1) Dosavadní výběr je určitě nevyrovnaný. Ale k jeho hodnocení by bylo třeba mít nějaký „referenční rámec“. Edice se sice jmenuje Mistrovská díla evropského komiksu, ale nakladatelství Crew se, pokud je mi známo, nezavázalo k nějakému konkrétnímu výkladu spojení „mistrovská díla“. Výběr je tedy čistě na tom, co je baví (splněné sny) a co si myslí, že by mohlo fungovat – není ho čím poměřovat.

Určitě je dobře, že česky vyšel Incal – to je dílo, které by mělo být v národním jazyce dostupné. Jsem rád, že vyšel Arzach – i když tam toho k překladu zase tolik nebylo. Z mého pohledu by se řada obešla bez Borgii – sice se nad dílem sešli mistři evropského komiksu (a zase jsme u toho rámce/výkladu), ale zrovna si vybírali slabší chvilku a stvořili čistý midkult, který nic nového a pozoruhodného nepřinesl. Od obou autorů by nebylo těžké vybrat díla zdařilejší a zásadnější, otázka je, zda tolik komerčně úspěšná (sex prodává, víme). I u nás notně populární Blacksad by se pak asi prodal i bez labelu MDEK, navíc už předtím česky vyšel časopisecky a ve větším formátu.
Nabízí se srovnání s podobně koncipovanou (a podobným logem vybavenou) edicí polského Egmontu. Ta se neomezuje jen na evropský komiks, ono „mistrovství“ si však vykládá zjevně poněkud velkoryseji – nabízí řadu skutečně kanonických děl. Ale právě v Incalu a Arzachovi či plánovaném Bilalovi se Crew s Poláky shodne.

2) Začnu příměrem (trochu kulhá, ale pro „nasvícení“ problému stačí):
Jsem rád, že ČT art vysílá mistrovská díla evropského filmu? Jistěže. Docenil bych je více, kdybych je mohl vidět v kině? Ovšem.
Evropskému komiksu se u nás příliš nedaří a zdá se, že právě publikační praxe je jedním z důvodů. Klasické evropské album nabízí v našich podmínkách (při daných nákladech), zdá se, příliš vychýlený poměr cena/výkon (ostatně stejně jako klasický americký sešit). Vydávání v souborech je tak myslím dobrou cestou – navíc logickou, u amerického komiksu (i mangy) postupují vydavatelé stejně.

Ovšem „poameričtění“ formátu publikací vnímám jako nešťastné rozhodnutí. Nejsem schopen posoudit, jak výrazně by zachování původního formátu ovlivnilo cenu či prodejnost jednotlivých svazků (čili do jaké míry šlo o volbu „buď tak – nebo nijak“), ale nepochybně by bylo lepší, kdyby byl u nás evropský komiks v takovéto (jako prestižní prezentované) řadě představen v tradičním evropském formátu. To je jedna z věcí, kterou edice jako MDEK mohla dokázat ustavit a prosadit – a je škoda, že tomu tak není. V neposlední řadě to zvláště těm vizuálně výjimečným dílům prostě neprospívá. A je poněkud paradoxní, že se na našem trhu aktuálně shledávají americké komiksy ve formátech větších, než autoři zamýšleli, s evropskými ve formátech menších, než autoři zamýšleli.

3) Jakkoliv se v komiksové publicistice na síti občas vyskytuje tvrzení, že „to podstatné ze světového komiksu už česky vyšlo“, evropský komiks je u nás pořád velká neznámá. Stálo by možná za úvahu, jestli by Crew neutáhla ještě jednu řadu evropského komiksu – takovou, která by nebyla vázaná tíhou onoho mistrovství a mohla nabízet i povedený (současný) mainstream. To by v té poameričtěné měkké úpravě mohlo fungovat… Ze skutečně mistrovských děl bych si osobně moc rád přečetl třeba Salammbô od Philippa Druilleta, uvítal bych něco od Yslaira. Ze skutečných legend nám v češtině chybí Hugo Pratt, pro kterého mám slabost. Ale jsou-li u nás prodejně realizovatelní (i s logem MDEK), to nevím…

MICHAL JAREŠ (komiksový historik a publicista)
1) Zatím mám dojem, že je to všechno značně zaměřené na románskou jazykovou oblast, případně hlavně na věci z Les Humanoides Associés (přičemž Sláine je výjimka). Pokud má edice v titulu vyzdviženo to “evropské”, tak by se tam mělo asi objevit i víc jiných mistrovských kusů, například z Polska nebo Holandska. Asi nejzajímavější jsou pro mne Incal, Blacksad a Arzach, a asi bych oželel Sláineho a komerční dělení na vázané a brožované výtisky.

2) Víceméně to chápu jako běžnou praxi, danou často technickými podmínkami než nutkáním vydavatelů – Malý Nemo u Taschenu je taky zmenšený, kdybychom měli dát příklad odjinud. Nevadí mi to, přežili jsme Sandmana bez barvy, tohle není zase až takový problém. Navíc – co je původní formát? To, jak vypadá originál?

3) Bohužel neznám tak dobře Italy, Rusy, Němce a Poláky a trochu tápu ve skandinávském a albánském komiksu, abych z téhle oblasti něco doporučoval. Určitě bych ale sahal i do téhle pro nás pořád utajované krajiny. Každopádně bych třeba rád viděl z britského komiksu Raymonda Briggse (asi When the Wind Blows) nebo Garena Ewinga. Z francouzského mi tady chybí Marcel Gotlib (případně někdo z L’Écho des Savanes nebo Fluide Glacial), Jean-Claude Forest a samozřejmě Édika. A nejlepší by bylo, kdyby se vydal jakýkoliv Joost Swarte…

MILAN KREJČÍ (komiksový historik a publicista)
1) Dosavadní výběr hodnotím jako zdařilý. Vzhledem k velkému množství titulů, které by si zde zasloužily být, bych doporučoval vydávat MDEK čtyřikrát ročně. Nejlepší svazkem jsou Metabaroni.

2) Zmenšování originálních formátů se mi nelíbí. Ideální jednotný formát by mohl být A4.

3) Corto Maltese, Il collezionista a jiná alba Sergia Toppiho, Valentina, Den, El Mercenario, Barbarella, Storm, Blueberry, Zora, Thorgal, Indiánské léto (Pratt, Manara), Valerian, Pomsta hraběte Skarbka (Rosiński), Nářek ztracených zemí (Rosiński, Delaby), Les Tours de Bois-Maury (Hermann Huppen) a tak dále.

PAVEL MANDYS (literární a komiksový kritik)
1) Je to kvalitní evropský (resp. frankofonní) mainstream a je dobře, že se mu tady někdo věnuje. Těch knih zatím tolik nevyšlo, aby se dalo říct, že tam něco nepatří. V rámci toho, jak je edice nastavena, do ní patří všechno. Zásadní bylo samozřejmě vydání Incalu, já osobně jsem rád za Blacksada a největším (milým) překvapením pro mě byla Borgia, to byla série, o níž jsem předtím nevěděl.

2) Je-li to cena za to, aby tu ty komiksy mohly vyjít, tak se s tím nic dělat nedá.

3) Toho je! Cokoli od Manary, Hermanna, Tardiho, Prada, klidně i nějaký “blockbuster” jako Lanfeust de Troy nebo Kroniky Černého měsíce.

TOMÁŠ PROKŮPEK (komiksový historik a publicista)
1) Řekl bych, že na výběru je vidět, na čem vyrůstal Petr Litoš. Na jednu stranu je mi to blízké, protože jsem vyrůstal na podobných komiksech, obecně by ale neškodilo představit i něco ze starší klasiky, nebo naopak ze současných hvězd.

2) Zmenšení formátu mi vadí velmi, ubližuje to atmosféře a vyznění výtvarné stránky komiksů, takže jsem kvůli tomu nakonec na kupování alb z téhle řady rezignoval.

3) Ten seznam by mohl být hodně dlouhý (vždycky když si někde přečtu, jak tady už vlastně vyšlo všechno podstatné ze světového komiksu, jen lomím rukama). Ve zmenšené podobě bych ale o vydání svých oblíbenců nestál a naděje na změnu formátu je podle všeho minimální.

MARTIN PŘIBYL (editor komiksarium.cz)
1) Mistrovská díla jsou zatím taková opatrná klasika, což nemyslím nijak kriticky. Ale pokud je řada úspěšná, doufám, že dojde i na větší experimenty a příklon k současné tvorbě. Vydání Incalu jsem kvitoval s radostí, protože jsem měl doma jen americké rekolorované vydání vytištěné na špatném papíře. Jaké však bylo zklamání z neuvěřitelně amatérské grafické úpravy obálky – to je pro mě achillova pata celé řady. Vizuální vzhled zdaleka neodpovídá exkluzivitě řady. Každopádně jsem hlavně typografii nápisu Incal nedokázal rozdýchat, knihu prodal a nahradil krásným vydáním od Self Made Hero.

2) Zmenšené několikadílné knihy vítám, sám si takové rád kupuji v angličtině, kdy se mi často dostane kompletního sebraného díla za cenu jednoho francouzského alba. A to platí i pro Česko, kde jsou čtenáři zvyklí na stejnou formu vydávání. Málokdo je ochoten dát 300 korun za padesát stránek v pevné vazbě. A když je kvalita tisku na solidní úrovni, nedostává ani kresba moc na frak. Nicméně v případě Arzacha už dostala Moebiova šrafura zmenšením zahulit.

3) A proč třeba nezkusit Thorgala? Jihoamerická tetralogie by si o takové vydání v jedné knize jen říkala a je to jedna posledních možností, jak tu postavu udržet. Neměl bych problém ani s opakovaným vydáváním Jodorowského, například Před Incalem, Technokněží, Juana Sola či westernového Bouncera. Nebo sáhnout do mainstreamu po osvědčených autorech, jakými jsou například Jean Dufaux (Murena, Barracuda) či Xavier Dorison (Long John Silver). Pokud by chtěla Crew nasytit své věrné fanoušky krví, taky není od věci upírský Requiem od Millse a Ledroita. Osobně bych se ale přimlouval za nějakého dalšího Moebia či Francoise Schuitena.

LUKÁŠ RŮŽIČKA (editor komiksarium.cz)
1) MDEK skoro vypadá jako NDEK – nejameričtější díla evropského komiksu. Blacksad vychází z americké popkultury – kombinace drsné školy a Disneyho, to už skoro američtěji nejde. Sláine byl variace na Conana a obecně pulpovou fantasy zrozenou v USA. Věčná válka je sci-fi podle předlohy amerického spisovatele, který se vypisoval z války ve Vietnamu. Metabaroni jsou odpovědí na Dunu, Hvězdné války a space operu obecně. Je v tom samozřejmě kus nadsázky, ale tahle edice se někdy zas tolik neliší od angloamerické žánrové produkce Crwe, jak ji známe z čvachtavého, drsňáckého čtení pro kluky. Však taky na polovině obálek MDEK figurují vyvinuté nebo spoře oděné slečny a paní. Legračním “mistrovským dílem” je pár let stará/mladá série Borgia jakožto docela konzervativní porno s příznačně pitomoučkým scénářem. Jinak ale poklona za skutečnou komiksovou edici, přes akademické brblání je většina vybraných titulů skvělá.

2) Pár poznámek na začátek: Nakladatel si s knihami může dělat, co chce, když to čtenáři kupují. Crew neposkytuje žádnou veřejnoprávní službu, jsou to podnikatelé. A už několikrát se ukázalo, že velký formát u nás zkrátka z prodejních důvodů vydávat nejde. I s tímhle na mysli jsou pro mě ale čtenářské zážitky s MDEK dost rozpačité. Výtvarníci počítali v hlavě s určitým formátem, a ten někdy stačí zmenšit jen o trochu, aby výsledek nebyl tak pohlcující. Zrovna u nejnovější Kasty Metabaronů bych si tu epiku vážně rád vychutnal.

3) Bez ohledu na to, jestli se to hodí, nebo nehodí Crwi do krámu: Druillet, starší Manara, Hugo Pratt, Chris Blain, Blutch, Larcanetův Blast, válečný Tardi, z novějších třeba Killer od Matze a Jacamona nebo Winshlussův Pinocchio.

JAN SAMOHEJL (knihovník, komiksový publicista)
1) Edice zlomila letité problémy s vydáváním evropských komiksů u nás. Vyzdvihovat (natož pak zatracovat) konkrétní tituly nechci. MDEK se stala stabilní značkou na našem trhu, kterou má smysl sledovat.

2) Není to nějaká partyzánština Crwe, takhle to vychází i v zahraničí. Když to přirovnám k filmům, tak samozřejmě je lepší vidět film na velkém plátně. MDEK je solidní televizní obrazovka. Stále lepší než nic.

3) Rád bych si někdy v češtině přečetl Killer od dua Matz a Jacamon. Nebo Tardiho komiksy o první světové, předně To byla zákopová válka z roku 1982. No a určitě by mi nevadilo, kdyby u nás vyšel další Thomas Ott a jeho Dark Country. I když to by samozřejmě chtělo dodržet úpravu předchozích publikací od Motu, takže MDEK asi nepřipadá v úvahu.

13 komentářů u „ANKETA: Minulost i budoucnost Mistrovských děl evropského komiksu“

  1. Právě jsem dočetl Metabarony a u některých jednotlivých panelů mi bylo opravdu líto toho zmenšeného formátu. Obecně to ale tolik nevadí a je dobře, že Metabaroni vyšli aspoň takhle.

    Pokud jde o Incal, je to to jak píše Martin Přibyl: ten obal je opravdu zrůdný.

  2. člověk se až diví kolik je u nás komiksových historiků ;)

  3. Evropský komiks mám hodně rád, nejraději jeho současný komerční proud: fantasy od Soleil, sci-fi od Delcourtu, historické věci od Glénatu, dětské od Dupuis jako Spirou, pravidelně kupuji asi 30 sérií, kterým fandím. Většina z nich se do MDEKu nehodí. Velkou radost mi dělá frankofonní boom v Polsku, hodně tam nakupuji, hlavně kvůli formátu – brož A4 a taky kvůli ceně, která je levnější než ve Francii. Co se týče zmenšeného formátu, vadí mi jak u čeho, u Incala mi to bylo jedno, u Giméneze mi to vadí. Takového P. Delabyho ( Murena ) bych si zmenšeného nekoupil, zmenšený formát by jeho kresbě moc uškodil. Prostě jak u kterého autora. Zmenšeného Petra Pana od R. Loisela taky ne. U budoucích titulů radit pánům z Crwe nebudu, jistě mají svoje koně. A jak říkám, jsem spíše komerční čtenář.

  4. INCAL již koupit nelze, ale na prodejnách byl docela dost dlouho (alespoň brožovaná verze). Již od začátku série MDEK byl jasně deklarován počet kusů vydání (500 ks pevná vazba a 1000 ks měkká vazba). Pokud někdo otálel když vyšel je to víceméně jeho problém (u LTD je to jasné). Obdobně jsem to měl s Barbarem Conanem č.2 od Semicu, který mě nějak utetl a až po letech jsem ho za “draho” koupil.

  5. 1) Z výběrem jsem víceméně spokojen, nekupuji všechno, vybírám si žánry mému srdci blízké. Velkou radost mi udělal Blacksad, potěšil i Sláine nebo Incal. Milým překvapením pro mě byla Věčná válka, Borgia mě nechala chladným (ten Manara je docela mazal, všechny jeho ženy vypadají jako ošklivé klony z nepovedeného experimentu šíleného vědce), k Metabaronům jsem se ještě nedostal (už na mě netrpělivě volají z knihovničky) a na novinku od Bilala se těším, jeho politicko-špionážní drámo vypadá velmi lákavě. Pták času jde zcela mimo mě, k Arzachovi jsem přičichnul v místní knihovně a po dočtení jej zase hned vytěsnil. Asi nebudu cílovka :)

    2) Zastávám názor, čím větší formát, tím víc komiks. Obrázky plné detailů tak více vyniknou. Díla oblíbených autorů si tu a tam pořizuji ve zvětšených formátech a pak se hodiny kochám. Velikost MDEK mi ale vyhovuje, ke kouskům z téhle řady bych se jinak nedostal, přednost dávám spíše komiksům americké provenience, na ty evropské už tolik času nezbývá (o japonsku ani nemluvě). Původní formát vybraných děl jsem tedy v ruce nedržel. Dokážu si ovšem představit, že Giraudův Incal v monstrformátu bude něco magického. A ano, obálky jsou vyloženě odporné… cover art by měl pokrývat celou stranu, ten rámeček okolo je otřesný. Vypadá to skoro jako kniha z řady UKK.

    3) Už jsem zmínil, v evropských titulech se prakticky neorientuji, takže se nechám překvapit, jaké dobrůtky nám pánové zase ukuchtí. Budu je bedlivě sledovat.

  6. Veľmi zaujímavé názory, hlavne od pána Růžičku. Ja osobne som veľmi rád tejto sérii, najmä ak si nemôžem dovliť ísť do hĺbky európskeho komiksu.

    No pridám jeden názor tvorcu prvej časti tejto edície. V poľskom Lodži som si vystál radu na autogram od Regisa Loisela. Boli tam fanúšikovia s rôznymi verziami. Ja som mal českú verziu v pävnej väzbe a so záujmom si ju prelistoval. Veľmi sa mu páčilo spracovanie a aj sa ma pýtal na túto edíciu.

    Myslím, že to je pekné uznanie práce CREWi.

  7. MilanH: Tak to doufám, že sis tam od Loisela koupil Petra Pana. Tahle kniha se polskému Egmontu hodně povedla. Pro mě nejlepší komiksová kniha roku 2014.

  8. Gmork: Nie, Petra Pana som si nekúpil, ale videl som ju. Naozaj vydarené. (Kúpil som Manaru :-) )

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *