ROZHOVOR: Petr Kopl prozkoumá Ztracený svět

UKÁZKY > Produktivní autor Petr Kopl pokračuje v cyklu Victoria Regina, v rámci kterého adaptuje literární klasiku z přelomu 19. a 20. století. Po příbězích Sherlocka Holmese nebo Verneově románu Tajemný hrad v Karpatech sáhl po Ztraceném světě. Koplova novinka právě vychází u nakladatelství Grada.

Čím se liší třetí tuzemská komiksová adaptace slavného románu? A jaká je budoucnost Koplova sdíleného světa?

Čím tě Doyleův román Ztracený svět okouzlil, že ses rozhodl právě pro jeho adaptaci?

Jako ostatní díla Arthura Conana Doyla – a zejména Sherlock Holmes – nastartoval mou fantazii na nejvyšší obrátky. Neumím to přesně popsat, ale se Ztraceným světem a jemu podobnými romány jsem vyrostl, jako by byly mými sourozenci. Rád bych řekl, proč mám své bratry rád. Ale já to fakt nevím. Jsou to prostě moji bratři. S těmi knihami je to stejné. Vždycky tady byly a já je miloval. Nevím proč.

Vzal sis něco z předchozích adaptací, nebo vycházíš pouze z literární předlohy?

České komiksové adaptace znám dvě a obě velmi ctím. Zejména tu starou ábíčkovou verzi od Tomana a Veškrny. Pokusil jsem se této verzi složit poklonu tím, že jsem Maloneho oblékl do stejného obleku, jako měl ve scéně, kde se poprvé setkává s Challengerem v jejich komiksu. Jelikož se můj Ztracený svět v tomto bodě prolíná s mou adaptací Psa baskervillského, čtenáři se o tom mohou přesvědčit ještě dříve, než Ztracený svět vyjde.

Co se týče filmových zpracování, musím říct, že jsem se u nich vždycky bavil, zejména pak u té černobílé verze, kde se na chvíli mihne dokonce i sám autor. (Verze z roku 1925 – pozn. red.)

Je všeobecně známé, že tehdejší a současné pojetí dinosaurů se díky moderním vědeckým objevům velmi rozchází. Ctíš spíše původní text, nebo dáváš přednost novým vědeckým trendům?

Moji čtenáři už vědí, že se nevydávám ani jednou jmenovanou cestou. Jedu si po svém. Je pravda, že jsem se v bonusech toho komiksu dopustil pár hrubých nákresů původních dinosaurů a jejich popisu. Ale v komiksu samotném původní dinosauři nejsou. Mezi námi, v tom románu vlastně také ne. Je tam celkem jasně naznačeno, že na náhorní planině se nějakým záhadným způsobem zachovali dinosauři, ale nezastavil se tam čas. Vývoj pokračoval, i když po jiné linii než v okolí. V podstatě se jedná o něco podobného, jako jsou Galapágy nebo Austrálie. Tudíž bychom tam těžko našli původní zvířata z prehistorie. Jsou to jejich potomci, přizpůsobení životu na planině. Není tedy podle mě nutné se držet nějakých nejnovějších výzkumů. Stejně se vědecké závěry na cokoli mění každým dnem. Můžu si vymyslet svoje dinosaury – větší, rychlejší, nebezpečnější a chytřejší.

To se mi líbí. Nakonec Doyle měl na náhorní planině solidní mišmaš pravěkých tvorů nejen z druhohor, takže taky dával větší prostor fantazii než vědě. Podle jakých kriterií si vybíráš romány a jejich autory k adaptacím?

Vybírám si hlavně to, co dlouho znám a mám rád. Mám pak touhu vystihnout atmosféru a podělit se o to, jak daný příběh rozjitřil mou fantazii. Nebojím se proto ho nevázaně i rozvádět do nových souvislostí. Jde mi hlavně o to, aby bylo poznat, že jsem se při zpracovávání toho příběhu královsky bavil a nenechal se spoutávat jakoukoli konvencí. Dělat přesné adaptace je trochu škoda. Pokud je někdo zvědavý na původní dílo, měl by především sáhnout po knize. Pokud si někdo myslí, že přečtením komiksu, byť by se jednalo o přesnou adaptaci, nahradí zážitek z knihy, mohl by se šeredně mýlit. Komiks mluví naprosto odlišným jazykem než jiná média, proto je zbytečné a pošetilé se o to pokoušet.

Vyvrcholí Victoria Regina nějakým pompézním dílem, kde se všechny nitky nastíněné v předchozích adaptacích propojí a uzavřou?

Ano. Myslím, že Dracula to dost nakousl a Tajemný hrad v Karpatech celkem dost přesně nastínil, kam Victoria Regina míří a co bude jejím vrcholem – Válka světů. Dá se říct, že hrad je jakousi nosnou kostrou celého seriálu a plně jej lze pochopit jen s přečtením ostatních knih.

Jak dlouho necháš čtenáře na završení cyklu čekat?

Tento rok plánuji ještě jednoho Sherlocka, který se bude už Války světů hodně týkat. Ten vyjde v opět v Zoner Pressu. Dál nechci předjímat, něco v plánech je, ale víš, jak to s dlouhodobými plány bývá. Raději nezakřiknout. Proto nezveřejňuji více jak dvě knihy dopředu, aby nepřišlo zklamání. Záleží na nakladatelstvích, zda na Válku světů přistoupí, nebo si vyberou jinou klasiku, kterou jim do Victoria Regina nabízím.

A prozradíš, které kousky světové literatury bys ještě rád nakreslil?

Seznam bych si s dovolením nechal pro sebe, aby nepřišlo zklamání. Jen řeknu, že všechna díla, kterých se Victoria Regina dotkla, bych rád zpracoval a zasadil do svého světa. A ještě pár dalších. Nicméně snažím se to dělat tak, aby si čtenář – kdyby se mé plány náhodou nenaplnily – mohl přečíst originál a přibližně by věděl, jak jsem to chtěl udělat.





024_ztraceny_svet
016_ztraceny_svet
komiksarium-dino

3 komentáře u „ROZHOVOR: Petr Kopl prozkoumá Ztracený svět“

  1. Wut? Černý dělal rozhovor s Koplem? :D Co říká Kopl na Vaše recenze jeho děl, to by mě docela zajímalo ;)

  2. Súhlasím s Walome. Dan Černý zmenil názor na Koplovu tvorbu?? Alebo je toto interview vyfajčením fajky mieru?
    :) Tie recenzie boli oprávnene kritické, aj keď si myslím, že Koplova kresba sa zlepšuje.

  3. Copak recenzování komiksu nějak souvisí se vztahem k jeho autorovi? Co by to pak bylo ze recenze?
    Díky za rozhovor, je dobré vědět, co se chystá.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *