PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Miniaturní Ježíš a komiks o kávě

* V nakladatelství Paseka vyšly deníky Anny Frankové, za jejichž komiksovým zpracováním stojí Sid Jacobson a Ernie Colón, kteří mimo jiné udělali Zprávu o 11. září. A já nějak nevím, co si s tím vůbec počít – čtenáři deníků Anny Frankové podle mého nepotřebují komiksové zpracování. K čemu? Proč?

* Je to hodně neaktuální zpráva, ale pitný režim je potřeba dodržovat – česká pražírna, prodejna zrnkové fair trade kávy a síť několika kaváren Mamacoffee vydala v roce 2011 komiks Veroniky Vackové. O čem jiném než o kafi – název má Africký kufr a je to krátký příběh z Afriky o fair trade kávě.

* Jen tak co proletělo kolem: Ted McKeever vydal první sešit pětidílné série nazvané Miniature Jesus (vyšlo u Image). Mám jeho staré věci hodně rád (jak Eddyho Currenta, tak Transit), takže se docela těším, co z toho vyleze. Beto Hernandez konečně vydal Marble Season (Drawn & Quarterly), příběh s autobiografickými prvky se odehrává v 60. letech.

19 komentářů u „PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Miniaturní Ježíš a komiks o kávě“

  1. Anne Franková

    Michale, to myslíš vážně? Tos to pěkně odbyl.
    Probereme to nějakej poslední čtvrtek v hospodě.
    Luboš

  2. Myslim si, že jakakoliv komiksova adaptace je zbytecna a ze Anne Frankova jen vyuziva oblibu a soucasne trendy – jak pripomenout shoah, tak vyuzit rostouci popularitu komiksu. Pan Drtina pracuje v nakladatelstvi, ktere to vydalo, takze je jasne, ze bude kopat za svuj produkt.

  3. Já vím, že to zní dost divně, Anne Franková jako komiks, ale na druhou stranu si myslím, že komiksové adaptace mohou být cesta, jak dostat zajímavé, silné a klasické příběhy a díla k dnešnímu čtenáři. Lidé tolik nečtou a komiks, který je přece jen pro mnohé přijatelnější než mnohastránková kniha, tahle díla představí i těm, kdo o knihu nezavadí. Ke knize se mohou dostat právě přes komiks. Rozhodně bych vydávání takových komiksů nezatracoval.

  4. Ad Martin Stefko: To co pises je trochu symptom doby – vyklizi se pozice, ustupuje se v ramci vzajemnych nepsanych tolerancnich dohod a nakonec ti jedno krasne rano povladnou barbari. Komiksove adaptace klasickych del jsou celkove nefunkcni – vezmi si, jak se snazli pred casem vydavat Agathu Christie: pro koho to bylo? Privedlo to ke knize? Ja si myslim, ze je to nesmyslna predstava intelektualu, ze se ke knize dostanes pres komiks. Ani omylem.

  5. Netuším, přesná čísla nemám, samozřejmě to jde těžko měřit. Pokud v tomhle směru máš nějaké lepší údaje, rád je budu znát. Přesto si myslím, že ty adaptace opodstatnění mají. To, že dnešní doba jde směrem maximálního zjednodušování, je prostě dané. Nečteme knihu, koukáme na film. Jestli to je špatně, nebo dobře, to už je na každém, ať si odpoví.

  6. To Adam Valihora
    Komiksové adaptace podle mého názoru rozhodně nejsou špatné.Třeba malíř Jiří Kalousek namaloval dějiny českého národa formou komiksu,nebo třeba ten jeho seriál o mořeplavcích-dodnes vidím ty příběhy,které bych normálně zapomněl-kdo dnes ví,co objevil Bartolomeo Diaz?Většina zná Kolumba a Vasco da Gamu,ostatní splývají….Nebo před pár lety ten skvělý komiks CHE.Přiblížil mi Che Guevaru….přiznám se,že knihu bych o něm číst nechtěl.Marek SX

  7. Skvělý komiks Che ??? No je to věc názoru , já jsem větší hrůzu v ruce neměl .

  8. Musím říct, že i mě Che zaujal, ale hlavně proto, že život Che Guevary je obecně zajímavý. Ale jak říkáš, je to věc názoru.

  9. Myslim ze pletete dve veci – ani Kalouskovy a Cerneho Dejiny ani Rodriguezuv Che nejsou adaptace v tom smyslu jako je treba Proustovo Hledani ztraceneho casu, detektivky Agathy Christie nebo prave Anne Frankova. Jinak zivotopis Guevary stoji za precteni i jako kniha, protoze v komiksu mu levicak Rodriguez hrozne fandi.

  10. Tak oni to vlastně jsou adaptace knih, Spain si Guevarův životopis nevycucal z prstu, jen se nejedná o adaptaci beletrie. Pořád ale jsme u toho, že komiks vychází z psaného díla. Rozhodně bych ale komiksovou adaptaci nezavrhoval za každou cenu. Může přinést něco nového, nikoli pouze kresbu. Ale samozřejmě záleží na každém kusu zvlášť. Ale už tu to padlo. Je to věc názoru. Mě třeba zaujala komiksová adaptace Kafkova Procesu. Proces jsem nečetl, ale tenhle komiks mě k tomu přiměl. Román je lepší, poměrně nesrovnatelně, ale komiks mě k němu aspoň dokopal.

  11. Přesně,jak to napsal Martin Š.,CHe je adaptace,i když zjednodušená a nepřesná,má ale stále vypovídací hodnotu a přiblíží dění na Kubě lidem,kteří by se o to normálně nezajímali…Jinak,včera jsem se bavil s jedním majitelem antikvariátu-děti dnes obecně moc nečtou.Za mého mládí v 80.letech jsme četli Mayovky,Foglarovky,Batličku,Steklače…..dnes jsou tyto knihy v antikvariátu ležáky a třeba ten můj známý Mayovky vůbec nevykupuje-tedy kromě vzácných starých vydání nakladatelství Toužimský a Moravec.Jednou budeme rádi,že si děti přečtou alespoń komiks…Neřákám,že se mi to líbí,ale tak to prostě je.Marek

  12. Moc často nereaguji, ale na toto téma bohužel musím.
    Životopisné komiksy a adaptace knih do komiksové podoby je dle mého zbytečné. Důvody , které zde uvádíte jsou skoro scestné. Zkuste najít nějakou adaptaci, která přišla s nějakým vylepšením, nebo novým objevem.
    Dle vašich argumentů budou učebnice obrázkové knihy, nebo komiksy, protože si to lépe zapamatuji. Che je komiks o ničem. Nepopisuje život ani ani revoluci. Příběh, který je v celém komiksu by se dal napsat pouze na pár stránek.
    Ač komiksy miluji, nikdy nedosáhnou kvality knih. V komiksu nejdou vyjádřit pocity, myšlenky, vztahy a prostředí tak jako slovy. Comics je jako film. Zobrazuje myšlenky režiséra (malíře), ale již nedává takový prostor fantazii jako kniha.
    Obdobné je to v životopisech. Na 200 strákách nepopíši tolik života jako v knize.
    A že se Mayovky neprodávají, neznamená že nejsou lepší.

  13. Presne tak, co pise Doophy – je tu jakesi scestne mysleni, ze kdyz uz je spattne, tak alespon tady bude trochu lepe, kdyz se budou cist jen komiksy. Mam za to, ze se opravdu pletou najednou veci, ktere vychazi z jednoho ranku, ale rozchazi se velmi brzy. Ctete komiksy i knihy, ale nedavejte vyznam tam, kde neni. Tj. i v pitomych adaptacich klasickych latek. Stejne tak prepis komiksu do romanu je blbost – a to, ze nekdo vic cte nebo necte, nezavisi na knihach, ale na vyuce i na nabidkach jine zabavy. Az vam vypnou proud a budete bez site, to bude narku…

  14. Páni, ta debata se rozjela… Skoro mám pocit, že se dostáváme k tomu, že vzhledem k tomu, že mají komiks a film hodně společného, i filmové adaptace literárních děl jsou k ničemu. Ale předpokládám, že tento můj závěr je zcestný. Z komentářů si tady okamžitě uděláte i představu o člověku, který je píše. Ale každý má svou pravdu. Já si myslím, že podobné adaptace zbytečnost nejsou. Můj názor. Ta přidaná hodnota nemusí být nutně v tom, že mají něco naprosto originální, někdy je i v tom, že si čtenář dokáže lépe představit svět, v kterém se příběh odehrává. Ano, představuje si ho na základě vize kreslíře, ale každá autorská kniha je vizí autora, nikoli nutně přesným zachycením skutečnosti.

  15. To Marek a dalsi: zpracovani jakekoliv historicke udalosti urcite NENI adaptace! Adaptace je proste prevod konkretniho dila z jednoho media do druheho. A take mam spis pocit, ze je to zbytecne a ve vetsine pripadu to nic noveho neprinasi. Pokud pak jeden z deseti ctenaru adaptace sahne po originalu, take v tom nevidim zadny velky uspech. Zaroven nemam pocit, ze by komiksove nebo filmove adaptace literatury nejak vyrazne degradovaly civilizaci. To se deje trochu jinde a jinak…

  16. Problém je,že pod pojmem adaptace si každý představuje něco jiného.S názorem,že CHe nepopisuje život ani revoluci zásadně nesouhlasím,podívejte se pořádně do knihy…Je to prostě komiksovou formou vyprávěný životopis….ano,zkrácený a silně ovlivněný levičáctvím autora,ale má to něco do sebe a v zahraničí slaví úspěch.A ještě pro A.Valihoru-co sem taháte vypínání TV?Nejsem povaleč,abych furt koukal na bednu….Dokonce jsem byl i na Kubě,abych tuto zemi lépe poznal a udělal si vlastní názor…….Marek

  17. S komiksovými adaptacemi literárních děl je to úplně stejné jako s jakýmikoliv jinými adaptacemi, třeba filmovými. Mohou být špatné, dobré, skvělé. Třeba komiksy Petera Kupera vycházející z Kafkových textů nebo z Uptona Sinclaira jsou zcela jistě tou třetí kategorií a v mnohém za sebou nechávají “běžnou” komiksovou produkci.

  18. Po přečtení komiksu Anne Franková: Komiksový životopis musím říct, že jsme se tu všichni bavili o tom, co jsme nečetli. Nejedná se o adaptaci Deníku, ale skutečně o životopis, jak je uvedeno v názvu. Deník je zde samozřejmě citován, je z něho vycházeno, ale jako z jednoho zdroje, nikoli jako ze zdroje jediného. Jedná se především o historickou publikaci, která, dle mého skromného názoru, zaslouží pozornost především mladé generace, protože poměrně vhodnou formou dokáže popsat historické události, aby to čtenáře zaujalo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *