Strach a hnus v Gothamu: Jak architektura ovlivňuje hru Arkham City

GALERIE > Arkham City z roku 2011 je volným pokračováním o dva roky starší (a rovněž velice úspěšné a všeobecně opěvované) počítačové hry Arkham Asylum. Mým úmyslem není věnovat se grafickému zpracování obou her – zaměřím se pouze na samotné Arkham City a blíže popíšu brilantní vyobrazení prostoru, v němž se hra odehrává.

Pro začátek stručně k ději, který je zásadní k pochopení toho, proč a kde se Batman celou dobu pohybuje. Spoluautorem příběhu je scenárista Paul Dini, tvůrce skvělého animovaného seriálu Batman z počátku 90. let, který má bohaté zkušenosti i se psaním komiksů (například řady Detective Comics nebo Gotham City Sirens).

Gotham City tradičně dostává své pochroumané pověsti – zločinců přibývá, prostory Arkham Asylum ani slavná věznice Blackgate již nejsou dostačující a starosta města musí zvolit radikálnější řešení (důkaz toho, že i videoherní Batman může reflektovat některou ze situací ve skutečných USA, v tomto případě propírané Guantanamo). Východisko je takové, že kriminálníci se přesouvají do rozsáhlých chudinských čtvrtí u přístavu, místo je obehnáno reinkarnací berlínské zdi a během krátké chvíle jsou položeny základy „státu ve státě“. I těm nejzákeřnějším živlům se dostává relativní svoboda pohybu, ochrannou ruku nad celým prostorem drží Hugo Strange, psychiatr a psychopat zároveň. Demokratická idylka samozřejmě končí dřív, než kdokoliv stihne nažhavit netopýří symbol. Batman se vydává přímo do jámy lvové, do města svých největších nepřátel, aby znovu nastolil pořádek. A vypadá to, že není cesty zpátky.

Mezi strojem a vězením

Prostředí Arkham City je do posledních detailů promyšleným křížencem mezi rozpadlou metropolí s dávno zašlou slávou a zrezivělou továrnou, na jejíž pochroumané kostře nesmyslně visí jedna neonová reklama vedle druhé. Svou strukturou a atmosférou má nejblíže k Úžinám (The Narrows) z Nolanova filmového restartu Batman začíná. Zde jsou pojaté jakožto hustě osídlená chudinská čtvrť sídlící na malém ostrově, který s Gothamem spojuje pouze nadzemka. Nolan v knize The Art and Making of the Dark Knight Trilogy (více zde) trefně poznamenává: „Pokud centrum města reprezentuje to nejlepší z nejvyšší společenské třídy Gothamu, Úžiny zastupují tu nejnižší. Chtěli jsme, aby to místo vizuálně působilo jako rakovina, která se zažírá do infrastruktury města.“

V případě Arkham City jde o to samé – ghetto se záhy proměňuje ve zvrácený ráj zločinu, je pouze otázkou času, kdy bude mít chuť a šanci prolomit hranice a expandovat do hlavní části města. Architektonicky se jedná o pozoruhodnou kombinaci industriálního chladu a syrovosti (ocelové spojnice mezi domy, jeřáby a komíny), typické batmanovské gotiky (na gotických věžích nesmí chybět chrliče), klasicismu (bývalé úřední budovy se strohými liniemi a sloupořadím) a reklamního designu 30. let 20. století (desítky neonových reklam na zdech budov).

K tomu si připočtěte betonové monstrum se strážnými věžemi, které upozorňuje, že Arkham City je stále hlavně vězením. Navíc jej odděluje od srdce Gothamu – utiskuje ho a násilně tlačí k zanikajícímu přístavu a následně na širé moře. Pozadu samozřejmě není ani Joker, který si město vylepšuje pastmi pro svého úhlavního nepřítele a nezapomíná ani na obří lunaparkové kolo dodávající prostoru i něco z mrtvolného Černobylu.

6 Batmanů, 6 kostýmů

Základní verze hry vám ve svém menu nabízí na výběr ze šesti batmanovských kostýmů. Futuristický oblek z řady Batman Beyond, důchodcovský ohoz z Návratu temného rytíře, vojenskou uniformu z Earth One, modrošedou klasiku ze 70. let, kostým animovaného netopýra (zdravice od Paula Diniho) a zbrusu novou detektivní šeď přímo od tvůrců hry. Výběr je dostačující snad pro všechny skalní fandy, ovšem vzhledem k tomu, jakou vizuální tváří disponuje samotné město, nejlépe se Wayne cítí a vypadá v oněch temnějších uniformách. Nejzajímavěji ale do zvolené podoby zašlého průmyslového prostředí zapadají dvě bizarnosti – Batman Beyond, s jehož organickým kostýmem můžete poletovat jako antropomorfní netopýr, či šedočerný Batman ze zmiňovaného animovaného seriálu, který skutečně působí, jako by omylem zůstal uvězněný mezi dvěma médii.

Dystopická vize Gothamu

Zásadní je z mnoha důvodů herní screenshot, který můžete vidět níže. O zmiňované industriální osobnosti města sice nevypovídá vůbec nic, zato se velice přesně vyjadřuje k roli hororové gotiky v kombinaci s noirovými elementy, které určuje zejména prudký déšť, výrazné neony a veškerá další osvětlení z reflektorů a jimi způsobované stíny. Arkham City najendou částečně přechází do Los Angeles roku 2019, tedy do retro-futuristické metropole, v níž se odehrává sci-fi noir Blade Runner. Operuje se tu s naprosto totožnou eklektičností i světelným designem (vyjma architektury), nicméně detailněji se ke spojitostem mezi světem Batmana a světem Blade Runnera dostaneme jindy.

V závěru je mnohem důležitější vypíchnout fakt, že scenáristům a grafikům z Rocksteady Studios se v Arkham City náramně vyvedla odpověď na otázku, která zatížila už řadu komiksových i filmových zpracování – jak ideově a vizuálně znázornit nejslavnější komiksové město, které se bez působnosti svého temného rytíře řítí do jisté záhuby?

Arkham City lze totiž interpretovat jako dystopickou vizi Gothamu – jako do sebe se hroutící město prodchnuté určitou architektonickou nesmyslností, všudypřítomným strachem, špínou a atmosférou totální zkázy. Ústřední hrdina má tedy možnost vidět, jak přesně by to s jeho domovem dopadlo, kdyby sám nezačal něco dělat pro jeho záchranu. Na půdě Arkham City je znovu na začátku a stojí před větším chaosem, než kdykoliv předtím.









Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *