Dva tucty stripů z Macanuda. Vracejí se tučňáci, citlivý robot i Fellini

UKÁZKY > Macanudo je ten typ komiksu, který se vám zprvu může zdát inťoušský nebo nepřístupný. Pak se do něj začtete a za chvíli už se v jihoamerickém humoru rochníte jako spokojený vepřík ve svém bahýnku. Úvodní stripy první sbírky pro mě byly spíš macanůďo, ale pak už to jelo. Argentinec Ricardo Liniers a jeho komiks jsou sice z exotických krajin, ale humor je to naprosto univerzální. Občas v něm probleskne dětská fantazie Calvina a Hobbese, jindy melancholie Peanuts… Láska, štěstí, vztahy, to jsou přece univerzální témata, s nimiž člověk splyne, ať už žije v zemi, kde si rádi užívali důchod nacisti, nebo u piva drží palce Báře Špotákové.

Jmenovaným klasikám to navíc Liniers natírá neotřelým uchopením prostoru, ve kterém svoje “páskové” frky prodává. Jak strnule a usedle najednou vypadá tradiční rozvržení do tří nebo čtyř panelů. Macanudo narušuje představu stripu složeného z pravidelných čtverců nebo obdélníků, Liniers ty svoje různě naklání, hraje si s jejich velikostí nebo množstvím, výjimkou není osm nebo klidně deset polí. Experimentování s formou ladí i k metahumoru některých vtipů. Někdy jsou to spíš komiksové mikropovídky, kterým shodou okolností stačí prostor vyhrazený pro strip. Další polohou je pak Liniers coby klaun, který největší banality i šílené bizarnosti vypráví s kamennou tváří. A zůstává jediným člověkem v okolí, který se nesměje.

Tenhle úvod měl prostě jenom naznačit, jak je skvělé, že Meander vydal druhý svazek Macanuda. Bláznivý a přece tak povědomý svět tučňáků, citlivého robota nebo kocoura Felliniho jsme představili zde. A protože jsme napoprvé měli jeden tucet stripů, teď si nabídněte z tuctů dvou. Snad se dožijeme i kopy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *