Hellboyovy vzpomínky na Afriku

Hellboy: Podivná místa obálka

Loni vyšla komiksová sbírka Dutozem a další povídky. Celá se odehrávala v Hellboyově světě, jen prakticky bez Hellboye a bez obrázků Mika Mignoly. Nebylo to špatné, snad jen mi tam trochu chyběl Hellboy a obrázky Mika Mignoly. O to větší radost mám z toho, že Comics Centrum vydalo nový komiks o Hellboyově zvláštní cestě s přiléhavým názvem Podivná místa. A to rozhodně stojí za zmínku.

Děkuji Hibimu za to, že mě zavedl na báječně podivná místa zvaná česká komiksová scéna.

Napijme se na tohohle mládence!
Tak! A na konec cesty…
… a šťastný návrat.
– přípitek starého námořníka z příběhu Ostrov

Dokážete si představit noirového Marva v Sin City, kde by byla nulová kriminalita, zákaz kouření a místo deště by tam neustále svítilo sluníčko? Mike Mignola udělal něco podobného, když Hellboye nechal přijít na zem až v roce 1944. Vždyť druhá světová válka prakticky zlikvidovala zbytky starého světa tolik příhodného pro žánr gotického hororu, jehož je Hellboy čestným představitelem. Vyprávět poetická dobrodružství plná začarovaných šlechtických sídel a kolíků na upíry v prostředí posledních šedesáti let dá zkrátka fušku. Kde sehnat ty správné kulisy, když se člověk v moderní době nemůže spolehnout ani na baštu z posledních – tradiční anglický venkov? Naštěstí milionkrát použité propriety klasického hororu dobře fungují i v exotických končinách. Tam ještě naplno nezasáhla euroamerická společnost s nákazou přemoudřelé racionality. Skvěle to dokládá starší povídka Hlavy, kde si Hellboy odskočil do Japonska. I ve vzdáleném asijském císařství se daří rozehrát peripetie patřící stylem do gotického hororu staré dobré Evropy.

Tohle se možná honilo hlavou autorovi nejslavnějšího čertovského vyšetřovatele, když se rozhodl vyslat svého hrdinu do stále ještě tajuplné Afriky. Považuji to za dobrý tah. A taky jsem moc rád, že v Podivných místech pokračuje stav z konce předchozího titulu Červ dobyvatel, kde dal Hellboy sbohem celému Úřadu paranormálního výzkumu a obrany. Jediný význam téhle instituce spatřuji v tom, že díky ní Hellboy dostal kolegy pro vedení dialogů. Možná trošku přeháním, ale ne moc. Hellboy je originální sólista, který nepřirozeně vyčuhuje z každé týmové akce. A je jedno, jestli mu roští dělají obyčejní lidé, rybí muž nebo pár set let starý homunkulus.

Hellboy: Podivná místa ukázka 1

Podivná místa obsahují dvě rozsáhlá dobrodružství. První z nich se jmenuje Třetí přání. Jak už jsem se zmínil, náš hrdina se v něm dostane na černý kontinent. Brzo se ale příběh stočí na ještě zvláštnější destinaci – do podmořského panství rybí čarodějnice Bog Rúši. Vodní prostředí Hellboyovi svědčí. Kreslíř nejen v tomto příběhu uvádí rohatého rudocha do efektních situací, kdy Hellboy někam padá, je vymrštěn do výše kouzlem nebo úderem svého protivníka. Podobné hry s gravitací u sošných Mignolových postav působí opravdu skvěle a vodní živel tomu vydatně pomáhá. Bog Rúša není v Třetím přání jediným protihráčem paranormálního vyšetřovatele. Ve vedlejších úlohách se mihnou staří známí z výtečné povídky Mrtvola, dále Hekaté a zmíněna je i Baba Jaga. U bájných Hellboyových protivníků je mi sympatický důvod, proč chtějí sprovodit hlavního hrdinu ze světa. Nechci je idealizovat, ale jejich motivací je zejména obyčejný a pochopitelný strach z tajemných apokalyptických proroctví, kde hraje velepodstatnou úlohu pekelníkova kamenná pravačka. Za jiných okolností by někteří z nich možná byli i Hellboyovi parťáci, což je odlišuje od další bandy záporáků celé série – okultních hitlerčíků lačnících po světovládě.

Třetí přání plynule přechází do další story Ostrov. Jakmile se náš cestovatel vyprostil ze spárů mořské kouzlenice, vyvrhnou ho vlny na pobřeží ostrova. Není to ale žádný turistický ráj s nekonečnými plážemi, kam se létá za drahý peníz na dovolenou. Hellboy má pech. Objevená pevnina je pohřebištěm námořníků, starých škunerů a taky jednoho účastníka španělských dobyvatelských výprav. Conquistador se rozhodne Hellboye citelně potrápit a tak našemu hrdinovi vezme život. Jakoby to nebylo málo, tak nová postava trpí jednou dosti rozšířenou obsesí ničemů velkého formátu, kterou je nezřízená ukecanost. Muž ze 16. století zná ty nejtajnější tajnosti života, vesmíru a vůbec a mermomocí je potřebuje dopodrobna sdělit Hellboyovi.

Hellboy: Podivná místa ukázka 2

Pro Mignolu je to příležitost více objasnit podrobnosti o původu čertího klaďáka, což určitě zajímá nemalou část komiksomilovné veřejnosti. Na druhou stranu tím příběh Ostrov trpí upovídanými statickými flashbacky. Já jsem u toho docela úpěl. Mignola si tu rozvleklost určitě taky uvědomoval, takže ústy Hellboye situaci lakonicky komentuje třeba slovy: „Ježíš, kámo, znal jsem pár užvaněnejch chlápků, ale ty jsi jednička.“ Tudiž ve výsledku mám Mignolovu komiksovou postavu ještě radši a její autor má u mě body za schopnost sebekritické reflexe. Sympatie budí i otištěné předmluvy k Třetímu přání a Ostrovu, které čtenáři ukazují nelehké okolnosti kolem vzniku obou zápletek.

Celý svazek Podivná místa elegantně řeší nejtěžší část kteréhokoli díla – totiž konec. Za ideální závěr považuji třeba překvapivou pointu nebo naopak pozvolné loučení s příběhem. Titul z Comics Centra je ukázkou druhé varianty – dva příběhy doplňuje epilog, po něm přichází další mistrova předmluva střídaná několikastránkovým zavrženým začátkem Ostrova. Následuje nepoužitá sedmistránková pasáž vyvedená tužkou plus dvě stránky náčrtků. Někdo může konec Podivných míst nemilosrdně strhat jako pouhou vatu na umělé rozšíření knihy. Já bych si taky raději přečetl na daném místě novou povídku co do kvality souměřitelnou třeba s Vlky ze Svatého Augusta. Na druhou stranu, jako milovník němých dílek Thomase Otta jsem rád vychutnával bezeslovná komiksová torza plná neředěné mignolovské atmosféry, kterou nedokáže vylepšit sebedokonalejší esoterická litanie v podání prokletého conquistadora.

Hellboy: Podivná místa ukázka 3

A to je konec. Konec? Naopak začátek! Mignola v Podivných místech slibuje, že se Hellboy vydá na ještě podivnější místa. Recenzovaným svazkem si autor připravil další cestu více než dobře. Krátké povídky s Hellboyem miluju od první chvíle, dlouhé komiksy Sémě zkázy, Probuzení Ďábla a Červ dobyvatel mají podle mého názoru jasně vzestupnou kvalitu. Takže se nedočkavě těším na komiksovou apokalypsu, která se nezadržitelně blíží. Rudý borec je ve formě, pekelníci třeste se!

Hellboy #6: Podivná místa
autor: Mike Mignola
Comics Centrum, 2009
záznam v comicsdb

One thought on “Hellboyovy vzpomínky na Afriku”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *