Recenze: Deník pána démonů #1-3

Nakladatelství Talpress vydalo na jaře letošního roku v poměrně rychlém sledu první tři díly sedmisvazkové korejské manhwy Deník pána démonů (v americké edici vydavatelství TokyoPop známé pod titulem Demon Diary). Po zřejmě již neodvratně ukončeném a neúspěšném pokusu Comics Centra (Kazatel) a ojedinělém vydání ze středního proudu se vymykajícího Tanakova Gona se tak českému čtenáři nabízí další možnost seznámit se s asijskou komiksovou tvorbou. Ani v tomto případě se však bohužel nejedná o „klasickou“ japonskou mangu. U té je, jak se sborově zaříkají všichni čeští vydavatelé, zatím nepřekonatelně obtížné vyjednat s japonskou stranou publikační práva, jak se zaříkají vydavatelé. Dokud se na českém trhu nenajde dostatečně odvážný, majetný a pro japonské partnery zajímavý nakladatel, musíme se spokojit se skromnějšími pokusy menších vydavatelství. Nedávno zahájený a zde posuzovaný experiment nakladatelství Talpress je jedním z nich.

Deník pána démonů

Manhwu Deník pána démonů můžeme několika slovy charakterizovat coby „romantické/komediální fantasy zacílené primárně na mladší čtenářky“ – pomůžeme-li si výpůjčkou od ve světě proslulejších japonských kolegů, zařadili bychom přítomný komiks do rozsáhlé a populární větve šódžo (v anglické transkripci nejčastěji shoujo). Některé zdroje pak přiřazují Deník pána démonů až do kategorie šónen-ai (shounen-ai), tedy mezi komiksy věnované „lásce mezi muži (chlapci)“. V Asii poměrně běžné, avšak pro západní svět poněkud netradiční vyobrazování až intimních vztahů mezi dvěma muži je však v Deníku pána démonů přítomné jen implicitně a ani sebevíce konzervativnímu čtenáři by nemělo způsobovat jakékoliv obtíže. Ústřední (romantickou?) dvojici postav tvoří Raenef, začínající pán démonů, kterého jeho nová role mírně řečeno překvapila, a Eklips, vážený démon, který si předsevzal mladého pána na výkon vyzískané funkce náležitě připravit. Střetávání se povah a postojů dobrosrdečného a naivního Raenefa a jeho démona-učitele tvoří základní osu, okolo které jsou vystavěny jednotlivé dramatické i humorné situace či mikrozápletky. Ve všech třech dílech je navíc postupně rozšiřována skupina postav o nejrůznější podpůrné charaktery – příbytek pána démonů tak brzy obývá i rytířka Erutis či zmatený a mírně sebestředný budoucí vrchní kněz boha Raneda Chris, dočasně se v komnatách „démonického“ hradu zdržuje i „ultra-cute“ princeznička Liči, kterou přivedla za Raenefem touha pomstít zavražděnou matku.

Deník pána démonů

Originální příběh či neotřelé zápletky v Deníku pána démonů rozhodně nehledejme – máme zde co do činění s tradiční formuli takřka bez odchylky naplňujícím komiksem, který co se děje týče následuje zažité žánrové a konstrukční stereotypy. Zápletky, vykreslení postav i motivace podmiňující jejich jednání (Ličina pomsta, Chrisovo osudové trauma z dětství) odpovídají tisíckráte čtenému/viděnému a ničím nepřekvapí. Zdráhám se však v tomto případě uvádět dějovou opotřebovanost a neoriginalitu coby negativní faktor – Deník pána démonů se naštěstí ani nesnaží originalitu či jakoukoliv „vyšší“ uměleckou hodnotu předstírat. Na čtenáře uvyklého americkému „předpokladu tupého příjemce“ může coby osvěžující prvek působit poměrně volné a téměř neznačené přeskakování v čase a prostoru, časté jsou zejména odskoky do minulosti jednotlivých postav.

Jestliže byl výše komentován scénáristický schematismus, je třeba se zmínit i o úrovni kresby. Na komiksu je dobře patrné, že se jedná o dílo začínající autorky, která ještě nemá vytvořený ustálený a charakteristický osobní výtvarný projev. Nedostatek zkušeností však do určité míry vynahrazuje autorčina sympatická snaha a ve výtvarné složce rozpoznatelná (v předmluvě prvního dílu pak explicite uváděná) „radost z publikace“.

Deník pána démonů

Je škoda, že odvážný tah nakladatelství Talpress zbytečně srážejí některé zbytečné chyby a technické či výrobní nedostatky. Bylo by asi pošetilé požadovat při takto malonákladovém a „zkušebním“ vydávání manhwy převod ze zdrojového jazyka (jakkoli by byl pro čtení velmi užitečný například slovníček „zvukových efektů“, které jsou psány korejským hangulem a kterých je v Deníku pána démonů opravdu mnoho), musíme se smířit s překladem pořízeným z anglického vydání. O to více bychom pak ale měli dbát na jeho kvalitu. Překlad dodaný Danou Krejčovou působí při čtení leckde kostrbatě, vznikal pravděpodobně narychlo a rutinně. Příkladem za všechny nechť poslouží koncová pasáž z předmluvy prvního dílu: „Používám jméno Kara od začátku, ještě když jsem byla amatér manga-ka (před natočením filmu stejného jména). Vzala jsem ho ze Starého zákona – z Jeremiáše 35:17 – a znamená to

6 thoughts on “Recenze: Deník pána démonů #1-3”

  1. Teda recenze nic moc. Zpocatku se to sice hemzi vsemoznymi odbornymy nazvy, nicmene autor si ani nedohledal, ze Kara je pseudonym dvou autoru. Poplacavani nakladatele po zdech za jeho odvaznost taky neberu. To je jako blahorecit Egmont, ze vydava W.I.T.CH. Tohle dilko je proste priserna blbina s infantilnim dejem i kresbou.

  2. Zrovna WITCH bych nehanil. Je to IMHO jeden z nejlepsich komiksu, co tu vychazi – brano v kontextu dane kategorie. A Egmont by si pochavlu zaslouzil, neb ke komiksu privedl devcata – a pokud se kdokoli dalsi (Talpress, Klokan) chyti, bude to prave diky Witchkam…

  3. Mea culpa, nahradte si prosim vsechna tvrzeni o “zacinajici vytvarnici” tvrzenimi o “zacinajicim duu vytvarniku”, vsechna ostatni tvrzeni zustavaji platna i pro dalsi slosovani.

  4. Ještě že jsem to odmítl překládat, asi bych se u toho nudil… autoru recenze pak pedanticky připomínám to, co se mi už podařilo vtlouct do hlav většině jeho kolegů, neb jde o slovo v komiksu často užívané: správný tvar zní “scenárista”, nikoli “scénárista” :-)Ale to je drobnost, jinak jsem rád, že Komiksárium funguje; a že pozdravuju Hibiho.

  5. Páni tudle mangu mám opravdu rada a Raenefa odtamtud ZBOŽŇUJIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII!^^ přijďte se někdo podívat na můj blog jo?

  6. Mna zaujala tato manga tym ze som ju nasla ako jedinu vcestine a tu na slovensku su takemangy len vitane.Po precitani druheho dielu mamo nej len este lepsie mienenie ako som cakal a prybeh je super a aj kresba je zavideniahodna davam 10/10 je super a dufam ze budu dalsie.witch by som neodsudzovala bo su ties perfektne a maju super kresbu a to od 20 rocnej otakine co povedat. Dufam ze sa ako aj v SR aj v SR manga co najviac rozsiri. Gambaru minna san.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *