Vše o komiksu
Článek označen Páteční zápisník
PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Haggard West to schytá už v létě
17.5.2013
autor: Martin Přibyl
0
* Někdy se ukázky z chystaných titulů objeví na stránkách vydavatele, někdy je zveřejní některý z tematických webů a někdy jsou to e-shopyjako Amazon, kde lze nalézt i překvapivě obsáhlou ukázku. Poslední případ se mi stal u knihy Battling Boy od Paula Popea, kde mi byl chystaný titul nabídnut Amazonem a po rozkliknutí Look inside! se mi vyjevilo dosti hutné preview.
Jenže pozor, při surfování a hledání linků pro tento zápisník jsem zabrousil na stránku vydavatele First Second Books a zjistil, že ukázka nepatří ke zmiňované knize, ale k propagačnímu prequelu nazvanému The Death of Haggard West, kterým chce vydavatel v létě patrně oslovit účastníky ComicConu v San Diegu před podzimní premiérou. Dalším surfováním jsem zjistil, že útlý dvaatřicetistránkový sešit/knížečka se dá předobjednat za dvě eura na Book Depository, což je jak překvapující, tak milé. A pokud byste chtěli ukázku z opravdového Battling Boye, stačí se mrknout u vydavatele. Příběh chlapce, který se stane superhrdinou, bude, myslím, stát za to.
PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Miniaturní Ježíš a komiks o kávě
10.5.2013
autor: Michal Jareš
19
* V nakladatelství Paseka vyšly deníky Anny Frankové, za jejichž komiksovým zpracováním stojí Sid Jacobson a Ernie Colón, kteří mimo jiné udělali Zprávu o 11. září. A já nějak nevím, co si s tím vůbec počít – čtenáři deníků Anny Frankové podle mého nepotřebují komiksové zpracování. K čemu? Proč?
PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Asterix kontra Warholix
1.3.2013
autor: Martin Přibyl
0
* Přes dvacet let Ashley Wood čekal, až se dočkal monumentální monografie. Má osm set stran, váží tři a půl kila a jmenuje se Extreme Finale. Vychází 5. března. Její autor se vyprofiloval docela záhy v devadesátých letech se svou autorskou sérií Popbot, která je ve velmi nepravidelných intervalech vydávána dodnes. Vycházel z autorů expresivní kresby, jakými jsou Bill Sienkiewicz či Kent Williams a klasiků jako například Egon Schiele. Postupně si vytvořil svůj styl, který do značné míry definoval podobu nakladatelství IDW v jeho počátcích. S jeho odkazy jste se mohli setkat v produkci Comics Centra v komiksech jako 30 dní dlouhá noc či Silent Hill.
PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Před 45 lety začala komiksová revoluce
15.2.2013
autor: Michal Jareš
4
* Víte, co se stalo 25. února? Začala revoluce – revoluce undergroundového comixu. Dne 25. února totiž vyšel (v roce 1968) Crumbův Zap comix # 1. Revoluce byla odstartovaná nákladem 5000 kusů a typickým chaosem, zmatky a dohady, které trvají dodnes. Posuďte sami: Zap comix # 1 vyšel dřív než Zap comix # 0 (to je ten s notoricky známým obalem), i když byla „Nula“ nakreslená dřív. Původní datace „Jedničky“ je sice listopad 1967, ale nějak to nevyšlo… a tak spatřil sešit světlo světa až 25. února následujícího roku.
Na přelomu dubna a května 1968 vychází druhé vydání „Jedničky“, za první vydání se dnes platí na aukcích mezi 1600 až 12 000 dolarů. „Nula“ má datování „říjen 1967“, ale vyšla až po „Jedničce“, tedy někdy mezi březnem až dubnem 1968… A tak je to s comixem dodnes: bordel a chaos, kdy se k meritu věci dostanete jen obtížně. Připomínám Zap comix v rámci soukromě vyhlášeného Roku Roberta Crumba. A zároveň výročí revoluce, která oslaví 45 let.
PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Tajné životy malonákladových komiksů
18.1.2013
autor: Michal Jareš
1
* Soukromě a jen zde na Komiksáriu vyhlašuji letošní rok za Rok Roberta Crumba – mimo jiné proto, že se 30. srpna 1943 narodil. Tu a tam bych rád přihodil nějakou drobnost o klasikovi undergroundu. A možná by mohlo dojít i po letech k otištění celého rozhovoru, který jsme s ním – a v některých případech hlavně s jeho manželkou Aline – dělali při jejich návštěvě Prahy. Dnes jen pár drobností z let s trojkou na konci: v roce 1963 je v časopisu Help! otištěn Crumbův fanouškovský dopis redakci. V roce 1983 vystavuje Crumb v sanfranciské Modernism Gallery. V roce 1993 vychází Kafka od Davida Z. Mairowitze s Crumbovými ilustracemi a komiksy (česky 2002).
PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Hodnotíme Fanouše po hmatu
11.1.2013
autor: Martin Přibyl
3
* První letošní zápisník je tu a já si dovolím aspoň malé shrnutí loňského roku na Komiksáriu. To velké bude až v naší tradiční výroční anketě, která se už pilně chystá. Komiksárium zažívá neustálý nárůst čtenářů, což je na jedné straně potěšující, na druhé i náročnější. Chceme daný standart udržet, což nejde zas tak úplně samo, nicméně na základě loňské anketu už pomalu rozjíždíme kroky, které snad budou prospěšné pro nás i čtenáře.
PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Signály odevšad
7.12.2012
autor: Martin Přibyl
12
* S publikacemi o historii českého komiksu se najednou roztrhl pytel a knih je tu víc, než měla většina z nás tušení, že je tu teoretiků. Po dvou dílech Encyklopedie komiksu v Československu autorů Pavelky a Ládka (z nichž první díl lze dnes sehnat za polovic) a Českém komiksu 1. poloviny 20. století od Heleny Diesing teď krátce po sobě vyšly Signály z neznáma a v těsném závěsu je následoval první díl publikace Po stopách kreslených seriálů I. autorky Olgy Bezděkové. Druhý díl by na sebe neměl nechat dlouho čekat a vyjít by měl týden před Vánoci. Jako druhý autor přibude Milan Krejčí, který se zaměří na období let 1985-1989 s přihlédnutím k tvorbě Káji Saudka a pojedná i o Octobrianě.
Po čem teď při takovém výběru sáhnout? Osobně si koupím Signály z neznáma, a to hlavně díky nejucelenějšímu záběru, kvalitě a výběru reprodukcí a hlavně autorům. Jenže tady je problém, kdy mě musíte brát s rezervou. Autoři se z velké části kryjí s přispěvovateli Komiksária, takže zde nastává střet zájmů. Problém je však ještě jeden, a to o dost větší, protože prakticky všichni teoretici teď mají svou knihu a kde sehnat někoho erudovaného, kdo jejich díla zhodnotí a porovná? Ty knihy obsahují informace, které jsou v podstatě unikátní a na nic nenavazují. Jsou to první základy historie českého komiksu, ale je jich najednou tolik, že se v nich neznalý čtenář může jen těžko zorientovat. Asi jen čas ukáže, kdo položil ten stěžejní základní kámen historie českého komiksu.
PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Generace, která založila comix, pomalu odchází
30.11.2012
autor: Michal Jareš
1
* Ve středu 28. listopadu umřel v San Francisku Spain Rodriguez. Tenhle rodák z Buffala ve státě New York (narodil se 2. března 1940) patřil k důležitým postavám undergroundu, i když jsme u nás měli dost smůlu a poznali ho jen jako autora agitky Che.
Rodriguezova angažovanost však vyrůstala z kořenů z 60. let (vždyť jeden z jeho hrdinů, Trashman, byl od počátku agentem „šesté internacionály“). Spain je autor spojený s první dekádou undergroundu a společně s Robertem Crumbem, Victorem Moscosem, Rickem Griffinem, S. Clay Wilsonem, Robertem Willsonem a Gilbertem Sheltonem dělal dlouhodobě na společném časopisu Zap Comix, což byl a je ten nejúhelnější kámen celého comixu a velký třesk undergroundu vůbec. Ve srovnání s ostatními ze Zapu byl Spain rozlišitelný svou „hranatou“ kresbou. I jeho náměty vycházely z poněkud odlišných pozic od ostatních. Chyběla mu hravost Crumbových a Sheltonových postav, nevyžíval se v psychedelii jako Moscoso a Griffin, neuměl dokonale kreslit jako Willson a jeho vlastní pornografické výjevy nedosahovaly té nejbrutálnější podobě Clay Wilsona.
Doplňoval ale tuhle šestici dokonale. Byl originální v námětech, nebál se politických ani hodně osobních témat, která zpracovával dřív než se staly standardem v grafických románech 90. let (sebrány vyšly v booku My True Story, který vyšel v roce 1994 u Fantagraphics). Jeho násilné scény (rvačky, zabíjení) jsou syrové a nekašírované, mají jinou výpověď než zápolení superhrdinů. V mnohém prokopal cestu Franku Millerovi nebo Brianu Azzarellovi. Byl oblíbený a přátelský, což dokazuje mimo jiné i stránka na The Comics Journal, kde se ke Spainovi vyjadřují nejrůznější osobnosti alternativního komiksu. Generace otců zakladatelů undergroundového comixu pomalu odchází.
PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Brutto, Burns a brutality
9.11.2012
autor: Martin Přibyl
6
* Třetí Brutto, respektive díly šest a sedm, aby se to pletlo, se povedly. O loňském vydání decentně pomlčíme a podíváme se nejdříve na komiks v podání té dívčiny, co má nezapamatovatelnou přezdívku. Sestra Honzy Bažanta to je. Tak dobrá zpráva je, že tu máme českého Blacksada. Klasický noirový příběh se zvířecími hrdiny potěší hlavně díky skvělému výtvarnému podání a ač klasickou, přece jen zajímavou dějovou linkou. Co dost zamrzí, je fakt, že vyprávění rychle skončí a pokračování se dočkáme kdovíkdy a pokud vůbec.
PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Charles Burns versus české komiksy
2.11.2012
autor: Michal Jareš
0
* Po dvou letech vydal Charles Burns pokračování X’ed Out. Jmenuje se The Hive a je to opět nářez, vedle 2009 Alana Moorea a Kevina O’Neilla asi nejpovedenější komiks letošního roku. The Hive je druhá část trilogie, v prvním díle proponované jako pocta Tintinovi.
Tady ve dvojce je to spíš posun k romantickým komiksům z 50. let, ale představte si romantiku v paranoicko-dystopickém světě. Burns předvádí zase svoje silná témata – odlidštěné vztahy, prášky, ovládnutí jedince zautomatizovanou společností… a samozřejmě temné a temnější stránky člověka.
mike731
Já bych se přimlouval za dotisk hellboye a sin city
eliera
Cele ty roky co si kupuju komiksy tak se všichni stěžují jak jsou drahý. Nyní když jsou opravdu za hubičku a všichni si stěžují na odřené […]
flipflop
Bad boy je super, přimlouval bych se ještě za Martu Washington.
Rinter
jo jinak když tu padlo slovo kresba: taky se vám nelíbil 9. sešit Winter Soldiera? Nevím proč nekreslil Eppting, ale tenhle styl kresby se […]
Draco nobilis
Bad Boy je super, fantastickej komiks, ale strašně krátkej... k tomu by měli přidat ještě něco, nedají se vydávat tak krátké věci. i […]
