Archiv štítku: média

Batman a narozeniny, které nebyly

GLOSA > V rámci úterní diskuse Kritického klubu A2 jsme se bavili o „zlatém věku komiksu v Česku“ a co je na takovém označení pravdy. Shodou okolností se k tématu ve stejný den nezáměrně vyjádřili i na Českém rozhlasu, Radiu Wave, v České televizi nebo na serveru Aktuálně, když referovali o 75. narozeninách Batmana. Údajně se poprvé představil čtenářům 27. května 1939.

Je to trochu jinak. Nebo lépe řečeno: Je to úplná kravina.

Pokračování textu Batman a narozeniny, které nebyly

Teď mě něco napadlo. Co kdybychom nekradli?

KOMENTÁŘ > To si takhle člověk koupí Koplova Sherlocka Holmese a najednou kouká, že na třetí stránce je okopírovaný panel z komiksu Candide. Pak si prohlédne nové Dobrodružství Rychlé Veverky a zírá, že celá poslední strana je ukradená ze školního komiksu Martina Grocha… Kdyby se něco takového stalo, vyvolalo by to asi pozdvižení. Nicméně ve světě psaní a informování o komiksu jsou menší či větší plagiáty, čuňačinky a zlodějiny docela běžné (asi jako obecně v celé mediální branži), aniž by se nad tím někdo pozastavil.

Nejnověji se takhle ztrapnil server ComixZone v recenzi na komiks Superman: Cena zítřka. Autorovi s přezdívkou Jardoom se nejspíš líbil článek Martina Čuříka na serveru Techno.cz. Tak z něj prostě čórnul celý odstavec.

Pokračování textu Teď mě něco napadlo. Co kdybychom nekradli?

Co vychází v ABC a Čtyřlístku. Posilou je Šlajch, po dvaceti letech se vrací Fencl

UKÁZKY > ABC a Čtyřlístek, dvě komiksové bašty z dob socialismu, které přežily všechny turbulence po roce 1989, se kresleným příběhům důsledně věnují i dnes.

Aktuální komiksová koncepce ABC je ovšem poněkud rozpačitá. Ponecháme-li stranou tvorbu stabilně kvalitního Lukáše Fibricha, je mladší kreslířská generace povětšinou zastupována tvůrci druhé a třetí kategorie. Jako dobrý příklad může posloužit aktuální cyklus Tajuplný ostrůvek, jehož výtvarná úroveň je čistě fanzinová.

Jistý obrat ovšem nastává s aktuálním 19. číslem. Poté, co se scenárista Vlastislav Toman postupně vrátil ke Kruanovi, Strážcům i Ztracenému světu, se rozhodl oprášit také další ze svých klasických seriálů – Johna Cartera z Marsu.

Pokračování textu Co vychází v ABC a Čtyřlístku. Posilou je Šlajch, po dvaceti letech se vrací Fencl

V Bravíčku nebude vibrovat Černého komiks. Přečtěte si zakázanou epizodu

Jelita očividně nefigurují jen v názvu komiksového seriálu, který tvoří Dan Černý pro Bravo, ale také v německém vedení tohoto časopisu pro náctileté. Zatímco kultovní dopisová rubrika nevadí, vánoční epizoda o nakupování vibrátoru musela pryč. Podle Černého, který o trablech s komiksem informoval na svém Facebooku, by přitom přes českou redakci prošla.

Komiksárium žádní Němci nevedou, takže si díl Dárečky můžete prohlédnout. Černý jinak prozradil, že další Fanoušova knihaTři úkoly pro Klytoru – vyjde v březnu a měla by obsahovat i galerii od různých výtvarníků. Brzy dokončí také třetí díl Po záhadných stopách tajuplna.

Pokračování textu V Bravíčku nebude vibrovat Černého komiks. Přečtěte si zakázanou epizodu

Zemřel kreslíř Vladimír Jiránek, který z klobouku tahal králíky i vtipy

GALERIE > Na Vladimíra Jiránka se bude vzpomínat jako na autora králíků z klobouku Boba a Bobka nebo Pata a Mata, tvůrce mnoha vtipů a také jako na výtvarníka, jehož jméno zná spousta Čechů. Už méně známé jsou jeho komiksy. Některé vycházely v Mladém světě, ve Čtyřlístku to byl mezi lety 1976 a 1978 komiks Valda a Cvalda.

Děj připomínal grotesku, zůstalo však jen u dvou pokračování. Podle jeho bývalého kolegy z Dikobrazu Miroslava Slejšky si Vladimír Jiránek jednou postěžoval, že autor vtipů nemá žádný volný čas: „Je potřeba číst řadu novin a časopisů, sledovat zpravodajství a vůbec mít všeobecný přehled, aby to člověk mohl vůbec dělat.“ Pan Jiránek to dělal výborně.

Mimo jiné dostal vyznamenání prezidenta republiky Za zásluhy. Zemřel v noci ze 6. na 7. listopadu po těžké nemoci, bylo mu 74 let.

Pokračování textu Zemřel kreslíř Vladimír Jiránek, který z klobouku tahal králíky i vtipy

PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Zákon a nepořádek

* Pokud si rádi přečtete i něco o komiksech, možná vás uspokojí dvě novinky na angloamerickém trhu. Kniha The Law of Superheroes jde trochu dál než Soudce Dredd nebo Ed Brubaker a další tvůrci procedurálních kriminálek. Zabývá se tím, jak by se superhrdinům působilo v mantinelech zákona a právních předpisů. Bral by soud v potaz důkazy, které posbíral Batman? Dopouštějí se telepati trestného činu, když někomu čtou myšlenky? Je to vůbec vražda, když superhrdina stejně vstane z mrtvých? Autoři knihy provozují úspěšný blog Law and the Multiverse.

U HarperCollins vyšla kniha Marvel Comics: The Untold Story. Od podobných publikací zaměřujících se na historii komiksových nakladatelství se liší tím, že se autor Sean Howe soustředil i na byznysové hledisko a postavení Marvelu v rámci zábavního průmyslu. Howe kvůli knize udělal stovku rozhovorů, naopak jeho vyzpovídal časopis Publishers Weekly.

Pokračování textu PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Zákon a nepořádek

Malý Nemo dostal ke 107. narozeninám sen o Googlelandu

GALERIE > Zatímco narozeniny Winsora McCaye by Google oslavovat nemohl, protože nevíme, jestli se komiksový pionýr narodil v roce 1869 nebo 1871, jeho slavné dílo dostalo ke 107. narozeninám jeden z nejpropracovanějších Google Doodlů, v jehož světě jsou postupně zakomponovaná písmenka z modro-červeno-žluto-zeleného nápisu.

Little Nemo in Slumberland se poprvé zasnil 15. října 1905 v novinách New York Herald, patří k nejdůležitějším komiksům historie, protože McCayova představivost a propracované kompozice předběhly dobu o několik světelných let. Surreálné výjevy tak dodnes působí velkolepě.

Google Doodle mají podobu ilustrací, motion designu, krátkých her nebo animovaných filmů, upozorňují na významné události či osobnosti. Vůbec první upravené logo vzniklo v roce 1998 k festivalu BurningMan, první český Doodle přišel o deset let později u příležitosti Dne stromů.

Vznikly také komiksové Doodly věnované Comic-Conu, Charlesovi Addamsovi, Willu Eisnerovi nebo Asterixovi. Prohlédněte si je i s vytípnutou animací Little Nemo in Googleland.

Pokračování textu Malý Nemo dostal ke 107. narozeninám sen o Googlelandu

Steampunk a strašidla od Toy_Box. Autorka chystá překvapivý seriál

UKÁZKY > Když v jedenácti letech namalovala reportáž o rodinné cestě do Francie, učitelka výtvarné výchovy na základní umělecké škole jí vyčetla, že neumí míchat barvy. Od kreslení jí to tenkrát odradilo na několik let, vrátila se k němu až v dospělosti. Dnes patří výtvarnice s pseudonymem Toy_Box k našim nejvýraznějším tvůrcům komiksu, zabývá se i scénografií, ilustrací nebo street artem.

Nadšení z reportážního přístupu jí neopustilo, k politice a společenské situaci se vyjadřovala v komiksech o ukrajinských námezdních pracovnících, o posledním českém squatu Milada nebo v příběhu íránského graffiti writera. Pro sborník Ještě jsme ve válce namalovala příběh ženy, kterou STB odtrhla od malého syna.

O to překvapivější a zajímavější zprávou je, že se Toy_Box tentokrát nechá limitovat pouze vlastní fantazií. A také představami literárních klasiků. Pro nový lifestylový měsíčník Bel Mondo připravuje adaptace povídek z 19. a počátku 20. století. „Ráda bych prostřednictvím svých komiksů popsala příběhy, které pocházejí především z českého prostředí, ale nejsou všeobecně známé, a objevila jejich steampunkovou estetiku a temnou krásu,“ říká.

Seriál odstartuje v prvním čísle, které vychází 11. října, adaptací Vypařeného mozku od Gustava Meyrinka. Vypráví o tajemném vědci Hiramu Wittovi, stvořiteli umělého člověka.

Pokračování textu Steampunk a strašidla od Toy_Box. Autorka chystá překvapivý seriál

Kdyby Sekora porazil Hitlera a Brunold opil Klému

Ukázky > Jak by se změnily dějiny, kdyby do nich mohly zasáhnout postavy z českých komiksů? U příležitosti blížící se výstavy Signály z neznáma, která mapuje devadesát let tuzemského komiksu v kontextu historických událostí, daly Hospodářské noviny prostor domácím autorům, aby na takovou otázku odpověděli. Jejich díla vychází 21. září v příloze Víkend.

Ve dvoustránkovém příběhu Jiřího Gruse si Winston Churchill nechá povolat jednookého vědce z Čech. Jmenuje se Sekora a pracuje na prototypu mravence, který byl mohl porazit Hitlera.

Další dvě strany patří Monstrkabaretu Freda Brunolda. Džian Baban a Vojtěch Mašek protnuli cesty komiksového principála a Klementa Gottwalda během Vítězného února. Malé cameo tu má i Damian Chobot.

Poslední strana patří Danu Černému, který si představil štastný konec faráře Josefa Toufara ve skutečnosti uštvaného komunistickým režimem. Co měl společného Fanouš s Číhošťským zázrakem? A jak do toho zapadá Lenin? Dozvíte se v příběhu, jehož poslední rionické věty zní: „A tak se z Číhoště stalo poutní místo všech komunistů světa, kteří se záhy rozpadli v neškodnou sektu a v roce 1953 zcela ztratili svou moc.“

Vernisáž Signálů z neznáma proběhne v úterý od 18:00 v brněnském Domě umění.

Pokračování textu Kdyby Sekora porazil Hitlera a Brunold opil Klému

Velké putování Dorky, Prokopa a Šímy začíná v novém časopise HRANA

UKÁZKY > „Dáváme si záležet na výtvarném a grafickém zpracování a rádi bychom, aby se časopis stal jakousi platformou pro prezentaci ilustrátorů zabývajících se dětskou kresbou,“ říká redakce nového měsíčníku HRANA.

Netuctový titul se stal také domovem nového českého komiksu Dorka, Prokop, Šíma, jehož kreslířkou je Magdalena Bořkovcová. „Na internetu jsem často uváděná v souvislosti s komiksy O přibjehi, s Mášou se všude pleteme,“ napsala nám ilustrátorka Magdalena, jejíž sestřenice Máša je scenáristkou oceňované dokumentární trilogie.

Dorka, Prokop a Šíma jsou zase dobrodruzi a průvodci HRANOU, kteří se nenudí ani v reálném světě, protože si často na něco hrají. Odtud také název měsíčníku. V prvním čísle, které vyšlo v září, jsou hlavním tématem indiáni, v říjnu přijedou hasiči, po nich skřítci a víly nebo hra na statek.

Pokračování textu Velké putování Dorky, Prokopa a Šímy začíná v novém časopise HRANA