Archiv štítku: Džiró Taniguči

ČERNÁ A BÍLÁ: Ambientní komiksy Džiró Tanigučiho (2/2)

Ať už Džiró Taniguči píše o horolezcích, detektivech nebo jen docela obyčejných lidech, může se jeho manga vždy pochlubit zvláštní atmosférou, jež povyšuje i ty nejbanálnější příběhy na nejvyšší komiksové umění. V angličtině se pro popis těchto realistických příběhů používá termín „slice of life“, který by se do češtiny dal přeložit otrocky jako „kousek života“ (fuj) a nebo poetičtěji „každodennost“. Odkazuje se na termín „tranche de vie“, kterým se popisovala literatura franouzského realismu konce devatenáctého století.

Pokračování textu ČERNÁ A BÍLÁ: Ambientní komiksy Džiró Tanigučiho (2/2)

ČERNÁ A BÍLÁ: Ambientní komiksy Džiró Tanigučiho (1/2)

Jedna věc, kterou na japonském komiksu opravdu miluji, je široká nabídka četby pro dospělé. Vážně tím nemyslím porno nebo erotickou literaturu, ale příběhy s tématy z každodenního života, kde se toho – měřítky tradičního komiksu – zase tolik dramatického nestane. Žádní mimozemšťané, roboti ani superhrdinové, žádná stříkající krev ani vyhřezlé vnitřnosti. Jen obyčejný život v celé jeho kráse či snad ošklivosti.

Nuda? Jak se to vezme. Není žádným tajemstvím, že demografie komiksových čtenářů je v Japonsku mimořádně široká a pokrývá všechna zákoutí věku, vzdělání, genderu i sexuální orientace. Proto mají šanci prorazit i autoři, pro které je médium mangy prodlouženou rukou seriózní literatury. Když američtí autoři jako Robert Crumb (Kocour Fritz / Fritz the Cat) nebo Will Eisner (Smlouva s bohem… / A Contract with God…) objevili v šedesátých a sedmdesátých letech nový „kontinent“ vážných témat, zrodila se paralelní forma grafických románů, která v osmdesátých letech začala aspirovat na menšinovou, alternativní literaturu s bublinami.

Pokračování textu ČERNÁ A BÍLÁ: Ambientní komiksy Džiró Tanigučiho (1/2)