Archiv štítku: Crew

Ryby a jejich mrtvolný puch nabízí prvotřídní horror

RECENZE > Ryby jsou slizké a smrdí, pro spoustu lidí asi nic příjemného. Když ale ještě navíc dostanou mechanické nohy, díky nimž začnou běhat pekelnou rychlostí po souši, už z toho můžeme mít pěknou hrůzu i my, kterým vlastně nikdy nevadily. V kultovním manga horroru Džundžiho Itóa nazvaném Ryby – Útok z hlubin, který aktuálně vydává Crew, se němí plavci jednoho dne vynoří z vody a začnou terorizovat japonská města. Doprovází je hnilobný pach, zkáza a spousta záhad. Kde se vlastně vzali a o co jim jde? Rozum a logika jsou zde ale až sekundární, příběh Ryb je stejně děsivý, jako absurdní. Komu by to ale vadilo, když je to taková zábava?
Pokračování textu Ryby a jejich mrtvolný puch nabízí prvotřídní horror

Elektra – navrátilec z onoho břehu

RECENZE > Už jsme si pomalu zvykli, že se na domácí komiksové scéně nepravidelně objevují staré a starší komiksové hitovky oněch dávných a polozapomenutých let. Určitě mnohé tehdejší taháky zešedly a ztratily během let svůj lesk i glanc. Druhé si zase uchovaly svůj půvab i výjimečnost a další zase zrály jako víno. Pokud se ohlédneme pořádně nazpět, je pořád a ještě dlouho bude, z čeho vybírat. Minimálně do druhé, ne-li do třetí sorty patří stěžejní dílo komiksového mága a všeuměla Franka Millera a famózního kreslíře Billa Sienkiewicze Elektra atentát (Elektra Assassin, Marvel 1986), které v listopadu 2016 vydalo nakladatelství Crew. Knížka se vyznačuje kvalitním vzhledem i provedením. Tvrdá vazba, šité bloky, přebal, dobrý papír i polygrafie, to už jsou v podstatě standardy takovýchto výjimečných publikací z nakladatelství Crew.
Pokračování textu Elektra – navrátilec z onoho břehu

Tokijský ghúl je temná fantasy s emo implantáty

tokijo_uvod

RECENZE > Manze se na českém komiksovém trhu snad konečně začíná dařit a důkazem je i to, že Nakladatelství Crew přichází tento podzim s novou, celkově již sedmou sérií ze své „japonské“ řady. Je jí Tokijský ghúl od Suie Išidy a jak název napovídá, jde v něm hlavně o záhrobní stvůry, které se živí lidským masem. Jednou z nich se (samozřejmě proti své vůli) stane vysokoškolák Ken Kaneki, kterému po nehodě transplantují orgány ženského ghúla. Není ještě tak úplně nemrtvým, ale už také není člověkem a žít mezi dvěma světy není žádný med. V první knize ho ale hlavně trápí hlad.
Pokračování textu Tokijský ghúl je temná fantasy s emo implantáty

Zlé věci se dějí dobrým lidem

fax_uvod

RECENZE > Politické zemětřesení, které proběhlo v letech 1989-90 ve střední a východní Evropě a vrhlo na mapu starého kontinentu nové státy, zanedlouho udeřilo i na Balkáně. Multietnické a multináboženské soustátí existující pod sjednocujícím názvem Jugoslávie se třáslo v základech. Zemětřesení, nyní už i válečné, vypuklo silou nevídanou a vyhřezlo ze svých útrob křivdy sice minulé, ovšem nezapomenuté, a vyrobilo také mnoho čerstvých krvácejících ran. Chorvaté, Srbové, Bosňáci, křesťané, muslimové, Židé, pravoslavní a jejich rodinné kombinace doposud žijící vedle sebe v relativním klidu a bezpečí, se díky několika řvounům s politickými i mocenskými ambicemi a sledujícími své osobní cíle, daly vyprovokovat k činům dříve nemyslitelným. Evropa začala zažívat na svém kontinentu TO, co bylo před nedávnem téměř nemyslitelné. TO, o čem psali autoři literatury faktu zabývající se dvěma světovými válkami nebo spisovatelé science fiction. Anebo jsme TO viděli ve válečných filmech. Mnozí z nás si v oněch letech nedovedli vysvětlit, proč se mnohá území státu, kde jsme jako občané socialistického Československa měli možnost poznat jak chutná jakási svoboda v obchodu a turistickém ruchu, z čista jasna změnila na krvavá bojiště. Většina z nás to vlastně ani nechtěla pochopit, protože měla dost starostí sama se sebou v nové éře expandujícího kapitalismu.
Pokračování textu Zlé věci se dějí dobrým lidem

Keidži zítra ráno vstane a zabije o emzáka více

kill_uvod

RECENZE > Manga sekce nakladatelství Crew už stihla vychrlit celou řádku titulů japonské provenience (namátkou Bleach, Plačící drak, Gantz, Útok titánů) a po delších nebo ještě delších sériích se tentokrát vrha do díla, které je úplně titěrné (jen 428 stran) a které navíc není lety prověřené. Jedná se o dva roky starou adaptaci románu Hiroši Sakurazaky o invazi armád nepřátelských bestií na Zemi (zfilmováno jako Na hraně zítřka) a o hrátkách s časem, kterým jsou vystavěni lidští bojovníci.
Pokračování textu Keidži zítra ráno vstane a zabije o emzáka více

Serpieriho Druuna prochází coby ženský Ahasver postapokalyptickým světem

druuna_uvod

RECENZE > Není to dávno, co byla v prostorách pražské Knihovny Akademie věd ČR uspořádána výstava fotografií ženských portrétů a aktů Karla Richtra Women: Scenes in the library. Cílem prezentace doprovázené přednáškou mělo být představení jedné z nejstarších fotografických technik – mokrého kolodiového procesu. Po třech dnech začaly bít na poplach dva spolky Genderová expertní komora a Kongres žen, které ji označily za sexistickou a dosáhly toho, že prezentace byla předčasně ukončena. Prý nepatří do těchto prostor, nemá žádnou spojitost s vědou či výzkumem, degraduje ženy obecně na pouhé sexuální objekty a zpochybňuje odborný přínos vědkyň. Nemám to za zlé těm dvěma spolkům, ostatně dělají svou práci, ale bohužel v chování odpovědných pracovníků Knihovny AV ČR vidím nebezpečný precedens do budoucnosti. Je zvláštní, že vedení knihovny proti výstavě zpočátku nic nenamítalo, ředitel instituce, který pak výstavu zrušil, viděl fotografie před samotnou akcí.
Pokračování textu Serpieriho Druuna prochází coby ženský Ahasver postapokalyptickým světem

Crew s pěti křížky na hřbetě a stále na kvadrát

c50_uvod

UKÁZKY > Magazín Crew, lépe řečeno „Krev na kvadrát“, se dožil již padesátého čísla, což pokládají jeho tvůrci z nakladatelství Crew za tak významný milník, že celé číslo obohatili nostalgickým vzpomínáním a nevšedními bonusy. Čtenář se bude moci dočíst něco z porevoluční minulosti vydávání komiksů u nás, jak se tu vlastně postupně budoval ten komiksový kapitalismus. Např. první Crew se pod taktovkou několika vydavatelů v letech 1997-2002 dožila jednadvaceti čísel, aby se o rok později za klasických vydavatelských manévrů znovu zrodila pod názvem Crew2, s kterým to táhne s občasnou změnou konceptu do teď (a další změna už se chystá na letošek).

50 čísel je jistě dost pádný důvod pro oslavu, zvlášť když si uvědomíme, že plocha obálek všech čísel překročila 3 metry čtvereční. To docenilo několik českých autorů jako např. Jiří Grus, Dan Černý či Petr Kopl a do čísla věnovali své oslavné kresby. Nejdál to dotáhl Michal Suchánek s lehce perverzními oblékacími vystřihovánkami redaktorů (ty si můžete doplnit např. balónky nebo zmrzlinou). Na závěr stačí dodat jediné: Všechno nejlepší!
Pokračování textu Crew s pěti křížky na hřbetě a stále na kvadrát

Postavy ve Skalpech mají rukávy napěchované falešnými kartami

skalpy2_uvod

RECENZE > Komiksový epos Skalpy mladého amerického scénáristy Jasona Aarona a barcelonského kreslíře R. M. Guéry je zasvěcenou výpovědí nejen o věčném americkém traumatu mezi bělochy a indiány, ale především o hledání vlastní identity a kořenů indiánského národa. Historické střety bílých osadníků s původními obyvateli vytvářely kdysi dávno základy i předivo jejich vzájemných vztahů a otiskly se nesmazatelně do současné americké společnosti. A v ní se musí indiánský národ nově etablovat. Že ne vždy je to procházka růžovou zahradou, nám ukazuje tento komiks. Je to starý boj s novými prostředky a strategií, jenže o to záludnější, že na opačné straně zákona se vyskytují i ti, kteří by jej měli bránit.
Pokračování textu Postavy ve Skalpech mají rukávy napěchované falešnými kartami

ZÁPISNÍK: Střípky z Crweconu

Crwecon_uvod

Zápisník jsme pojali trošku monotematicky – je plný pouze a jenom našich postřehů z Crweconu, převážně z nakladatelských panelů. Nicméně hustota novinek je tentokrát enormní a komiksové plány natolik rozsáhlé, že se může těšit opravdu každý. Celý zápisník je navíc prokládán fotografiemi Martina Čuříka z nichž atmosféra conu jenom číší.
Pokračování textu ZÁPISNÍK: Střípky z Crweconu