HN: Komiks goes to Hollywood

Z obálky magazínu Víkend Hospodářských novin z pátku 13. dubna se dívá Jaroslav Rudiš, který v rozhovoru s Jiřím Leschtinou mluví mj. o trilogii Alois Nebel: „hlavně jsme chtěli ukázat, že i komiksem se dá vyprávět závažné, velké téma. Lákalo mě na tom, že komiksový příběh si můžete přečíst za třicet minut v tramvaji. A pak s ním strávit třeba týden při objevování spousty zašifrovaných věcí, skrytých detailů, které tam máme.“
V čísle se pak Irena Zemanová věnuje fenoménu filmových adaptací vznikajících cestou digitálních technologií, především aktuálním hitu 300: Bitva u Thermopyl. Prý „se pomalu stává fenoménem jarní sezóny. Nejen výtvarným, ale i komerčním“, a je „víc než za akční film považována za umělecké dílo.“ Podle autorky „ambice filmů jako 300 nebo Sin City sahají mnohem dál než jen na plnou pokladnu kina. Snaží se objevit nový žánr, představit novátorské, originální řemeslo, nadchnout se, a s látkou si pohrát.“
Celý text, zakončený větou „Boom výtvarně nápaditých komiksových adaptací využívajících moderní počítačové technologie je podle všeho teprve v počátcích.“, je dostupný zde.

Zajímavé podněty v Hostu

Měsíčník pro literaturu a čtenáře Host se komiksu věnuje již pravidelně ve své recenzní rubrice (byť ne vždy zcela patřičně). Ani březnové číslo není výjimkou – Jaroslav Balvín ml. recenzuje Roční období Usagiho Yojimba (Cesta ušatého samuraje), Vojtěch Čepelák se věnuje Hellblazerovi Těžkým časům (Kruté časy pro lidskost).
Z hlediska zájmu o komiks je však tentokrát zajímavější nová příloha Host do školy. Blanka Činátlová se zde v úvaze o smyslu, podobě a směřování výuky světové literatury zabývá i kánonem titulů, který je součástí Katalog požadavků k maturitní zkoušce a dochází mj. k tomuto tvrzení: „troufám si říct, že komiksový příběh Batmana nebo Hluboký spánek Raymonda Chandlera, jež oba vycházejí rok po Čapkově smrti, o složitosti lidského života a o existenciální tísni soudobého osamoceného člověka vypovídají mnohem víc než zmíněné Čapkovy texty.“ (str. 5; myšlena jeho díla Krakatit, RUR, Matka, Bílá nemoc).
Konstatuje také, že ze seznamu vyplývá přehlížení tzv. „triviálních žánrů“, především detektivky, sci-fi a komiksu, z jehož zástupců by se v seznamu měl objevit Frank Miller, protože: „Nejenže tyto žánry patří k čtenářsky nejoblíbenějším, ale výrazně se podílejí na konstruování současné kultury i na podobě současného, především postmoderního románu.“ Svou koncepci výuky pak autorka představuje na konci přílohy a komiksy jsou zastoupeny v okruhu Mýtus a Časoprostor (Superman, Batman, Sin City, Sandman)

Klasika s příchutí komiksu

Přibližně před rokem rozjelo nakladatelství Penguin novou edici klasických děl světové literatury, ovšem s obálkami od známých komiksových kreslířů. Udělejme si malou soutěž a zkuste uhádnout autory níže uvedených obálek. Pět z nich znáte i z českých vydání. A prosím negooglit.

Autor č.1: Daniel Clowes
frankenstein.jpg
Pokračování textu Klasika s příchutí komiksu

Nekonečná tramvaj #01

Jednou z nových rubrik Komiksária se právě stává sekce stripů, kde bude každých čtrnáct dnů vycházet série Nekonečná tramvaj. Tu vymyslel kreslíř Vhrsti v roce 2003 a narozdíl od běžných pravidel žánru, nepostavil koncepci stripu na hlavním hrdinovi, kterého si čtenář zamiluje (anebo taky ne). Právě naopak. Jednotlivá políčka komiksu jsou zároveň zvenku nahlíženými okny veřejného dopravního prostředku, který autor zabydluje nejrůznějšími pasažéry, jež se ve voze střídají stejně jako v reálném životě: někteří naskočí jenom na jednu stanici (jeden strip), jiní se svezou dál a krátí si cestu nezávazným hovorem. Na podzim 2006 vycházel komiks pod legračním názvem Nekonečný autobus denně ve všech 72 regionálních mutacích Deníku. Nyní se na Komiksáriu vracejí stripy pod původním názvem a vy si tak budete moci připomenout, o čem si lidé v tramvajích (a autobusech) povídali na konci roku 2006.

tram_01_thumb.gif

O komiksu ze žvýkaček…

… píše mimo jiné Lukáš Kašpar v rubrice Fenomén týdeníku Reflex č. 15/2007 (z 12. 4.) v článku o žvýkačkách Hmm, Juicy Fruit!, kde mj. uvádí: „Dalším důležitým krokem v rozšiřování žvýkačky bylo, že se na začátku padesátých let v oblíbené žvýkačce Bazooka Bubble Gum poprvé objevil kreslený komiks, který se postupně stal spolu s obaly předmětem obrovské sběratelské mánie.“

Minor adaptuje Vlase a Bradu

Dalším domácím komiksem, který se dočkal divadelní adaptace, je Velké putování Vlase a Brady výtvarníka Františka Skály. Ten se na projektu Divadla Minor podílel také jako autor scény i textů písní.
Komiks poprvé vyšel v roce 1989, v polovině 90. let chtěl autor na jeho motivy natočit animovaný film. Na jeho realizaci mu však chybělo potřebných 30 milionů korun. Na základě filmového scénáře, který Skála napsal společně s Martinem Otevřelem, vznikla nyní divadelní dramatizace. Její autorkou a režisérkou inscenace je Apolena Vynohradnyková.
V sobotu 14. dubna v 15 hodin se v Divadle Minor odbude veřejné generálka, v neděli 15. od 18 hodin pak proběhne premiéra. Termíny dalších představení najdete zde.

vlasabrada_upoutavka.png