Profily

ČERNÁ A BÍLÁ: Keidži Nakazawa byl dítětem atomové bomby

V manze Bosý Gen ožívají vzpomínky na dětství poznamenané výbuchem atomové bomby v Hirošimě a následnou poválečnou obnovou. Není to jenom nejslavnější komiksové zpracování hirošimské tragédie, ale také jeden z prvních japonských komiksů vydaných v zahraničí. K jedenácti překladovým verzím samozřejmě pomohlo neobvyklé téma, Bosého Gena (Hadaši no Gen) tak lze považovat za jeden z nejslavnějších protiválečných komiksů vůbec. Jeho autor Keidži Nakazawa zemřel 19. prosince 2012, bylo mu 73 let.

Když bomba Little Boy rozpoutala 6. srpna 1945 v Hirošimě atomové peklo, bylo Nakazawovi šest let a při výbuchu přišel o otce (uměleckého malíře) a tři sourozence. Bomba mu o pár let později vzala zbytek rodiny. Když v roce 1966 zemřela i jeho matka, rozhodl se už tehdy profesionální mangaka tvořící pro klučičí časopisy porušit svoje dávné rozhodnutí, že nikdy nebude psát o válce.

Více…

ČERNÁ A BÍLÁ: Taijó Macumoto ukazuje sport a přátelství v surreálném stylu (1/2)

Jedním z typických znaků mangy je její realističnost. Mezi standardní výbavu kreslíře patří šablony s reálnými tokijskými ulicemi či parky a jako základní vzdělání se každý autor učí „latinu“ stylu, do jehož tajů se na západě snaží zasvětit učebnice typu Jak kreslit mangu. Samozřejmě, že autoři mají svůj osobitý styl, málokdy ale dojdou k takové abstrakci, která by nahlédla skutečnost neobvyklou optikou, jako to dělají třeba autoři v evropském či americkém undergroundu.

Komiksová nadsázka se v Japonsku moc nenosí a málokterý autor si dovolí udělat krok mimo realitu. Pár jich ale je. Jedním ze svérázů mangy je Taijó Macumoto, letos pětačtyřicetiletý kreslíř a scenárista, jehož díla si rozhodně s nikým nespletete.

Více…

ČERNÁ A BÍLÁ: Ambientní komiksy Džiró Tanigučiho (2/2)

Ať už Džiró Taniguči píše o horolezcích, detektivech nebo jen docela obyčejných lidech, může se jeho manga vždy pochlubit zvláštní atmosférou, jež povyšuje i ty nejbanálnější příběhy na nejvyšší komiksové umění. V angličtině se pro popis těchto realistických příběhů používá termín „slice of life“, který by se do češtiny dal přeložit otrocky jako „kousek života“ (fuj) a nebo poetičtěji „každodennost“. Odkazuje se na termín „tranche de vie“, kterým se popisovala literatura franouzského realismu konce devatenáctého století.

Více…

ČERNÁ A BÍLÁ: Ambientní komiksy Džiró Tanigučiho (1/2)

Jedna věc, kterou na japonském komiksu opravdu miluji, je široká nabídka četby pro dospělé. Vážně tím nemyslím porno nebo erotickou literaturu, ale příběhy s tématy z každodenního života, kde se toho – měřítky tradičního komiksu – zase tolik dramatického nestane. Žádní mimozemšťané, roboti ani superhrdinové, žádná stříkající krev ani vyhřezlé vnitřnosti. Jen obyčejný život v celé jeho kráse či snad ošklivosti.

Nuda? Jak se to vezme. Není žádným tajemstvím, že demografie komiksových čtenářů je v Japonsku mimořádně široká a pokrývá všechna zákoutí věku, vzdělání, genderu i sexuální orientace. Proto mají šanci prorazit i autoři, pro které je médium mangy prodlouženou rukou seriózní literatury. Když američtí autoři jako Robert Crumb (Kocour Fritz / Fritz the Cat) nebo Will Eisner (Smlouva s bohem… / A Contract with God…) objevili v šedesátých a sedmdesátých letech nový „kontinent“ vážných témat, zrodila se paralelní forma grafických románů, která v osmdesátých letech začala aspirovat na menšinovou, alternativní literaturu s bublinami.

Více…

Černá a bíla: Kazuo Umezu, pruhované šílenství a zmutovaná slepice (2/2)

Vesmír japonského komiksu je báječné místo na život, ve kterém najdete komerční věci pro masy i fantaskní světy undergroundových vizionářů.

V následující sérii článků bych chtěl představit svoje oblíbené autory manga komiksů a jejich klíčová díla.

Černá a bílá: Děsivý Kazuo Umezu načíná kulty mangy (1/2)

Více…

Černá a bílá: Děsivý Kazuo Umezu načíná kulty mangy (1/2)

Vesmír japonského komiksu je báječné místo na život, ve kterém najdete komerční věci pro masy i fantaskní světy undergroundových vizionářů. Vždycky jsem miloval komiks, ale když jsem přežil pubertu, začal jsem mít pocit, že mě běžné čtivo západní provenience přestává uspokojovat. A pak se to stalo: Před deseti lety jsem v podstatě náhodou otevřel svoji první mangu a pomalu začal zjišťovat, že tam někde daleko na východě existuje komiks jako médium, v němž se odráží život v celé jeho kráse. Nikdy jsem se pak už nechtěl vrátit…

V následující sérii článků bych chtěl představit svoje oblíbené autory manga komiksů a jejich klíčová díla, která jsem měl možnost číst v oficiálních i neoficiálních překladech. Třeba můj výběr někoho inspiruje v prvních krůčcích po tomhle báječném vesmíru.

Více…

Od dějin ke Štikovi: Kalousek ovlivnil několik generací

Obrázky z českých dějin a pověstí

Akademický malíř Jiří Kalousek (1925-1986) oslovil a ovlivnil několik generací dětských i dospělých čtenářů. Ilustroval desítky knih, přispíval do Ohníčku, Mateřídoušky, Sluníčka, Pionýru a do mnoha dalších časopisů.

Mezi jeho zásadní počiny patří dvě knihy: S malířem kolem světa a Obrázky z českých dějin a pověstí, která hravou komiksovou formou popisuje dějiny našeho národa. Mnozí dodnes vzpomínají na tuto knihu, která přiblížila dějepis i těm, kteří by se o něj jinak nezajímali.

Více…

VIDEO: Kdo vlastně v sobotu umřel aneb Co je dobré vědět o Moebiovi

Napsal Honza BD Smolík
(Komiksový tvůrce a ilustrátor je novou posilou Komiksária, jeho rajónem je Francie)

Ne, tohle není další vyprávění o autorovi komiksů, které jste nečetli, tohle je seriózní návrh: Koukněte se na dokument Moebius Redux: A Life in Pictures z roku 2007, protože tam to všechno uvidíte.

Většina osob ve filmu mluví svou rodnou francouzštinou, je tedy opatřen vkusnými anglickými titulky. Zbývající pánové jsou Američani takže „nou proublem“. Jako vodítko případným zájemcům nechť poslouží následující resumé.

Více…

Legendárního malíře Rotrekla považoval Lem za svého nejlepšího ilustrátora

Asi před deseti lety jsem náhodně potkal známého sběratele Zdeňka Buriana, který mi nadšeně vyprávěl, že má konečně možnost získat originál od Teodora Rotrekla. Dlouho o něm mluvil a já se trochu styděl, protože jméno Teodor Rotrekl mi neříkalo vůbec nic. Potom jsem si vzpomněl, že jsem toto jméno vídával ve starých ročnících časopisu ABC.

Více…

Jiří Winter-Neprakta slaví dvě výročí

Jiří Winter-Neprakta

Napsal: Jaroslav Kopecký

Jiřímu Winterovi bylo letos v červenci úctyhodných 85 let. Neméně úctyhodných let dosáhla letos v listopadu i činnost firmy, na jejíž jméno tento malíř, kreslíř a karikaturista už 60 let slyší. Firmu nebo kolektivní pseudonym Neprakta založili v roce 1949 dva umění milovní přátelé a sběratelé starožitností, sice nedostudovaní, leč oba velmi vzdělaní pánové Bedřich Kopecný a Jiří Winter. Kopecný, poté co zavřeli začátkem války vysoké školy, zanechal již navždy studia na stavební fakultě a otevřel si se společníkem Tomkem krámek s orientálními kuriozitami v pražské Václavské pasáži. Winter, o jedenáct let mladší, po maturitě v roce 1942 žádnou vysokou školu už nestihl a po osudových zkušenostech s nacistickými kriminály se v revolučních květnových dnech vrátil do rodných Holešovic.
Více…

Jdi na začátek