Archiv autora: Lukáš Růžička

editor Komiksária

Glen Ganges, nejospalejší kluk na světě

Jedním z nejvýraznějších talentů současného alternativního komiksu je Kevin Huizenga. Jeho introspektivní komiks Ganges vychází z banálních, každodenních situací, které ale rozvíjí do podoby komplikovaných projekcí myšlenek hlavního hrdiny. Oslavu série Ganges přinášíme ve spolupráci s kulturním čtrnáctideníkem A2, v jehož novém čísle 17/2017 text vychází ve zkrácené podobě. Číslo bude na stáncích 16. srpna a věnuje se nezávislému nakladatelství Fantagraphics, čtenáři v něm dále najdou články o komiksech Emil Ferrisové, Tima Lanea, Simona Hanselmanna, Julie Gfrörerové, Eda Piskora nebo o archivních reprintových počinech nakladatelství: Peanuts počínaje a Crumbovým Zap nekonče…
Pokračování textu Glen Ganges, nejospalejší kluk na světě

Sbohem, a díky za chyby

ilu

Na Komiksáriu se mi vždycky nejvíc líbilo, že nepotřebuje nikomu podkuřovat. A že naopak dokáže pochválit a propagovat autory, kteří zrovna (nebo ještě) nefrčí. Že jsou na něj občas jistí nakladatelé či autoři naštvaní, to přisuzuju tomu, že ve zdejším prostředí jsou zvyklí spíš na hlazení, přitakávání a všechno to, co lidem píšícím o komiksu zaručuje přísun titulů zadarmo. Jenže kolem tohohle webu se zkrátka sešla skupina osobností, kterým jejich rozhled a zápal pro komiks často ani neumožňuje, aby vůbec s něčím mohly jen tak souhlasit. Přitom je pro ně na prvním místě, aby se u nás komiks měl dobře. A nejen komiks, ale taky jeho čtenáři.

Pokračování textu Sbohem, a díky za chyby

OBRAZEM: Dějiny československého komiksu jako ozdoba knihoven (nebo jakéhokoli jiného prostoru)

FOTOGALERIE > Český komiks v poslední době charakterizuje nárůst titulů, které mapují jeho historii. Dvousvazkové Dějiny československého komiksu 20. století mají ambici mezi takovými publikacemi kralovat a stát se nepostradatelným zdrojem pro nadcházející generace.

Rukověť pro všechny, koho už nebaví vysvětlovat, že český komiks nejsou pouze Rychlé šípy, Čtyřlístek a Kája Saudek, dal dohromady tým ve složení Pavel Kořínek, Tomáš Prokůpek, Martin Foret a Michal Jareš. Na projektu pracovali několik let a je dost pravděpodobné, že jejich snažení v následujících dekádách nikdo nenapodobí.

Pokračování textu OBRAZEM: Dějiny československého komiksu jako ozdoba knihoven (nebo jakéhokoli jiného prostoru)

Zooom vzdává poctu klasikovi Miloslavu Havlíčkovi

UKÁZKY > Jako kdybychom byli v situaci režiséra, který má materiál nasbíraný za šedesát let, ale musí ho sestříhat na film dlouhý hodinu a půl. Tak popisuje Tomáš Prokůpek práci na třetím svazku z edice monografií Zooom. Řada má běžně přibližovat výtvarníky kolem třiceti až čtyřiceti let, v případě ilustrátora a komiksového kreslíře Miloslava Havlíčka ale udělal nakladatel Analphabet Books výjimku.

„Ačkoli je Havlíčkovi přes osmdesát let a během svého života toho na výtvarném poli stihl opravdu hodně, měl jen nekolik málo drobnějších výstav a nikdy nevyšel ani úplně maličký katalog s jeho tvorbou. Zdálo se nám zkrátka, že je nejvyšší čas ho trochu docenit,“ říká Prokůpek. Na začátku roku 2015 se tak Havlíček dočkal více než „úplně maličkého katalogu“.

Pokračování textu Zooom vzdává poctu klasikovi Miloslavu Havlíčkovi

ANKETA: Minulost i budoucnost Mistrovských děl evropského komiksu

Osm titulů již čítá edice Mistrovská díla evropského komiksu (MDEK), která vstupuje do pátého roku života. Marvelovskou hantýrkou se dá říct, že vydáním nákladné a dlouho očekávané Kasty Metabaronů vyvrcholila jakási fáze jedna.

Čtenářsky úspěšná edice nakladatelství Crew evidentně prolomila prokletí evropských alb na českém trhu, nabízí se však otázka – zmenšovat, či nezmenšovat „mistrovská díla“? Na to i na celkové zhodnocení MDEK jsme se zeptali našich kolegů.

Pokračování textu ANKETA: Minulost i budoucnost Mistrovských děl evropského komiksu

VIDEO: Fanouš přeje pohodový rok i duchům

Komiksový tvůrce Dan Černý absolvoval Vyšší odbornou školu filmovou a Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně, konkrétně ústav animace a audiovize. Černý je také stvořitelem Fanouše, kterého můžete znát z povídek i samostatných alb jako Továrna zkázy nebo Tři úkoly pro Klytoru.

Tím jsme pověsili Čechovovu pušku na zeď, teď ten výstřel: Černý spojil Fanouše a animaci, čili se nabízí kódové označení fanimace. Ještě víc si milé PFko říká o vznik celého seriálu v rámci Večerníčku.

Pokračování textu VIDEO: Fanouš přeje pohodový rok i duchům

Časopis Caves láká na Jatka a hlásí, že se v Plzni ztratil astronaut

UKÁZKY > Podle původního plánu měly vycházet čtyři čísla ročně, nakonec vyšla tři čísla za tři roky. Podstatné ale je, že komiksový časopis Caves žije a mohou se v něm vykreslovat nejen mladí autoři studující na uměleckých školách.

Pánem jeskyně zůstává grafik a malíř Pavel Trnka, který vyučuje figurální kresbu a ilustraci na Fakultě umění a designu Západočeské univerzity. Ve třetím Caves je mimo jiné ukázka ze stopádetistránkového grafického románu Jatka, který Trnka kreslí podle scénáře spisovatele Petra Měrky (Hitler se na vás usmívá).

Pokračování textu Časopis Caves láká na Jatka a hlásí, že se v Plzni ztratil astronaut

PRVNÍ SIGNÁLNÍ: Ilustrace z nové knihy Pavla Čecha se hýbou

UKÁZKY > VIDEO > K ukazování hezkých stránek od Pavla Čecha nepotřebujeme žádný speciální důvod. Takže tady jsou, ukázky z novinky Velká knižní záhada, v níž Čech zremixoval svoje původní kresby s klasickými ilustracemi z knih jako 20 tisíc mil pod mořem, Alenka v říši divů, ale i s panely z Rychlých šípů nebo Malého Vinnetoua.

Pokračování textu PRVNÍ SIGNÁLNÍ: Ilustrace z nové knihy Pavla Čecha se hýbou

Komiks Otčina se vrací do Jugoslávie 70. let. Přečtěte si začátek

UKÁZKA > Už je to docelo dlouho od chvíle, kdy BBart vydal nějaký civilní komiks nebo grafický román z ranku těch, s nimiž – vedle tvorby Alana Moorea a Gartha Ennise – v začátcích komiksové edice dobýval knihovny, noční stolky a bůhví, kde komiksy skladujete. Konkrétně uběhl rok a půl od Jeruzaléma nebo dva roky od Berlína.

Nyní však došlo na Otčinu od Kanaďanky Niny Bunjevacové, která ve svém dlouhém debutu skloubila výbušné dějiny Jugoslávie s rodinnou historií.

Pokračování textu Komiks Otčina se vrací do Jugoslávie 70. let. Přečtěte si začátek