Michal Jareš

Michal Jareš

(Komentářů: 0 , článků: 46 )

Uživatel nesdílel žádné profilové informace

Domovská stránka: http://www.komiksarium.cz

Články od autora: Michal Jareš

Autobiografický styl Otčiny se stává jejím kamenem úrazu

otcina_uvod

RECENZE > „Už zase nějaká připomínka jugoslávských problémů?“ Po dvaceti letech je pořád slyšet stejné hlasy, přelévající se z jedné strany na druhou – o bombardování pod taktovkou NATO a účasti České republiky na tom, o neuznání jedné nebo druhé strany, o nacionalismu i o statečnosti, a dále přeneseně o komunismu i o antikomunismu, o podřezávání, Kosovu, Titovi, ustašovcích… Jedna věc se motá s druhou a chápat jedno ještě neznamená pochopit. Zvednout rukavici po Saccovi a jeho vyčerpávajících komiksech Bezpečné zóně Goražde (česky 2007) a Šíbrovi (česky 2009), ve kterých se rozpad Jugoslávie probírá velmi podrobně, lze různě. Nina Bunjevac(ová) trochu vsadila na mix Persepolis Marjane Satrapiové a právě Sacca, i když se věnuje Jugoslávii Titovské, tedy té před devadesátými lety, které celou federaci obrátily vzhůru nohama. Odpověď na to, zda se jí to povedlo nebo ne, je podobně na půl cesty jako ten mix zmíněných komiksů.
(Více…)

Toy Box objevuje, co všechno v nás zemřelo spolu s Vinnetouem

Moje kniha Vinnetou_obalka_uvod

RECENZE > Oficiálně první vydaná kniha Toy Box, autorky, která se do povědomí i nekomiksových čtenářů probourává postupně přes časopisy Nový prostor, Belmondo, Respekt i A2, přes graffitti nebo pověstný vtipný strip o kostce cukru, přes věci v Aargh!u i v Ještě jsme ve válce, a ještě hlouběji přes mýtické komiksové album Robot dreams (2010), které by každý chtěl, ale málokdo viděl… Její Moje kniha Vinnetou je grafický román o zbytcích romantiky a dětství v těle a mysli dospělých.
(Více…)

Richard McGuire se pro svou genialitu nedokázal pohnout z místa

here_uvod

RECENZE > Řeči o tom, že je někdo nebo něco v komiksu geniální jsou vcelku běžné; o geniální scenáristy zakopáváme a s geniálními inkery se dá zatápět. Ale opravdu geniální je málokdo. Jako třeba Richard McGuire, který v prosinci vydal – po pětadvaceti letech – knižně komiks Here. Původní Here vyšlo původně v roce 1989 jen jako šestistrana ve Spiegelmanova Raw magazine a bylo (je) chápáno jako jeden z mezníků toho, co všechno se dá s komiksem jako médiem dělat. Ostatně na toto setkání s Here v roce 1989 vzpomíná i Chris Ware ve své recenzi na Here v britském Guardianu. Ware mimo to poznamenává, že pokud těch šest stran v roce 1989 ukázalo nový směr, jak dělat komiks, představuje nám kniha z roku 2014 nový směr v tom, jak dělat knihu.
(Více…)

Charles Burns, Nitnit a strach z otcovství

RECENZE > UKÁZKY > Trilogie Charlese Burnse zahájená albem X´ed Out je dokončená. Konečně je jasné, oč šlo, k čemu celá ta halucinace směřovala a jak to vlastně bylo…

Burns vydával tři „francouzsky“ vypadající alba (ve formátu tintinovském) pomalu, ve dvouletých rozestupech: X’ed out 2010, The Hive 2012 a Sugar Skull 2014. Příběh hrdiny Douga, vystupujícího také pod jménem Nitnit (tedy Tintin pozpátku) nebo Johnny 23, je komplikovaný a skládá se z několika rovin. Ty se navíc vzájemně doplňují, prolínají a vytvářejí dohromady zcela ojedinělý a komplexní obraz současného světa.

(Více…)

Páteční zápisník: Kmoch´s not dead

* Dean Motter je tvůrce jednoho z nejvýraznějších „novovlnných“ komiksů jménem Mister X. Ten vycházel na několikrát (u kanadského Vortextu, u Caliber i u Dark Horse) a kromě Mottera se na něm podíleli třeba Los Bros Hernandez nebo Seth. Klaustrofobní komiks, který v mnohém vychází z německého expresionismu, skvěle využívá vizualitu už od samotných obálek jednotlivých sešitů – málokdo navazuje na Eisnerova Spirita jako Motter. Zmiňuji to kvůli tomu, že se záhadný Mister X zase vrátil. U Dark Horse vychází od května nová třídílná série Mister X – Eviction.

(Více…)

PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Nové komiksy, comixy a comiksy

* Ve vší tichosti vyšel v nakladatelství Aldente první svazek sebraných sešitů série Hate, kterou vymyslel a kreslil Peter Bagge. Už název – Hej, Buddy! – napovídá, kdo je hlavním hrdinou. Buddy Bradley se vymanil z rodiny Bradleyových, kterou měli možnost poznat ctění čtenáři ve stejnojmenném svazku, vydaném také v Aldente. Prvních pět sešitů Hate, které Hej, Buddy! zahrnuje, pokrývá roky 1990 a 1991. Buddyho komplikované vztahy vznikají v době, kterou jsme už měli možnost zažívat stejně – nástup Generace X, grungeový sound ze Seattlu… A nad tím povlává hodně ironie, jak je u Baggeho zvykem.

(Více…)

PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Miniaturní Ježíš a komiks o kávě

* V nakladatelství Paseka vyšly deníky Anny Frankové, za jejichž komiksovým zpracováním stojí Sid Jacobson a Ernie Colón, kteří mimo jiné udělali Zprávu o 11. září. A já nějak nevím, co si s tím vůbec počít – čtenáři deníků Anny Frankové podle mého nepotřebují komiksové zpracování. K čemu? Proč?

(Více…)

PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Před 45 lety začala komiksová revoluce

* Víte, co se stalo 25. února? Začala revoluce – revoluce undergroundového comixu. Dne 25. února totiž vyšel (v roce 1968) Crumbův Zap comix # 1. Revoluce byla odstartovaná nákladem 5000 kusů a typickým chaosem, zmatky a dohady, které trvají dodnes. Posuďte sami: Zap comix # 1 vyšel dřív než Zap comix # 0 (to je ten s notoricky známým obalem), i když byla „Nula“ nakreslená dřív. Původní datace „Jedničky“ je sice listopad 1967, ale nějak to nevyšlo… a tak spatřil sešit světlo světa až 25. února následujícího roku.

Na přelomu dubna a května 1968 vychází druhé vydání „Jedničky“, za první vydání se dnes platí na aukcích mezi 1600 až 12 000 dolarů. „Nula“ má datování „říjen 1967“, ale vyšla až po „Jedničce“, tedy někdy mezi březnem až dubnem 1968… A tak je to s comixem dodnes: bordel a chaos, kdy se k meritu věci dostanete jen obtížně. Připomínám Zap comix v rámci soukromě vyhlášeného Roku Roberta Crumba. A zároveň výročí revoluce, která oslaví 45 let.

(Více…)

PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Tajné životy malonákladových komiksů

* Soukromě a jen zde na Komiksáriu vyhlašuji letošní rok za Rok Roberta Crumba – mimo jiné proto, že se 30. srpna 1943 narodil. Tu a tam bych rád přihodil nějakou drobnost o klasikovi undergroundu. A možná by mohlo dojít i po letech k otištění celého rozhovoru, který jsme s ním – a v některých případech hlavně s jeho manželkou Aline – dělali při jejich návštěvě Prahy. Dnes jen pár drobností z let s trojkou na konci: v roce 1963 je v časopisu Help! otištěn Crumbův fanouškovský dopis redakci. V roce 1983 vystavuje Crumb v sanfranciské Modernism Gallery. V roce 1993 vychází Kafka od Davida Z. Mairowitze s Crumbovými ilustracemi a komiksy (česky 2002).

(Více…)

PÁTEČNÍ ZÁPISNÍK: Generace, která založila comix, pomalu odchází

* Ve středu 28. listopadu umřel v San Francisku Spain Rodriguez. Tenhle rodák z Buffala ve státě New York (narodil se 2. března 1940) patřil k důležitým postavám undergroundu, i když jsme u nás měli dost smůlu a poznali ho jen jako autora agitky Che.

Rodriguezova angažovanost však vyrůstala z kořenů z 60. let (vždyť jeden z jeho hrdinů, Trashman, byl od počátku agentem „šesté internacionály“). Spain je autor spojený s první dekádou undergroundu a společně s Robertem Crumbem, Victorem Moscosem, Rickem Griffinem, S. Clay Wilsonem, Robertem Willsonem a Gilbertem Sheltonem dělal dlouhodobě na společném časopisu Zap Comix, což byl a je ten nejúhelnější kámen celého comixu a velký třesk undergroundu vůbec. Ve srovnání s ostatními ze Zapu byl Spain rozlišitelný svou „hranatou“ kresbou. I jeho náměty vycházely z poněkud odlišných pozic od ostatních. Chyběla mu hravost Crumbových a Sheltonových postav, nevyžíval se v psychedelii jako Moscoso a Griffin, neuměl dokonale kreslit jako Willson a jeho vlastní pornografické výjevy nedosahovaly té nejbrutálnější podobě Clay Wilsona.

Doplňoval ale tuhle šestici dokonale. Byl originální v námětech, nebál se politických ani hodně osobních témat, která zpracovával dřív než se staly standardem v grafických románech 90. let (sebrány vyšly v booku My True Story, který vyšel v roce 1994 u Fantagraphics). Jeho násilné scény (rvačky, zabíjení) jsou syrové a nekašírované, mají jinou výpověď než zápolení superhrdinů. V mnohém prokopal cestu Franku Millerovi nebo Brianu Azzarellovi. Byl oblíbený a přátelský, což dokazuje mimo jiné i stránka na The Comics Journal, kde se ke Spainovi vyjadřují nejrůznější osobnosti alternativního komiksu. Generace otců zakladatelů undergroundového comixu pomalu odchází.

(Více…)

Michal Jareš's RSS Feed
Jdi na začátek