Ghost in the Shell je kyberpunková klasika, která nezestárla

RECENZE > Byly to snímky Akira a Ghost in the Shell, které v polovině devadesátých let odstartovaly na západě horečku japonské vizuální kultury. Dynamické, provokativní, znepokojivé a svým zpracováním revoluční animáky se ale zároveň rychle zařadily po bok románů Williama Gibsona a Bruce Sterlinga a pomáhaly definovat kyberpunk. Zatímco Akiru si jeho autor Kacuhiro Ótomo natočil sám, Ošiiho animák Ghost in the Shell z roku 1995 vycházel ze stejnojmenné manga série, kterou na přelomu osmé a deváté dekády let psal Masamune Shirow pro manga týdeník Jangu Magadžin. Animovaný film se nedávno dočkal hraného remakeu „made in Hollywood“, který ale mezi fanoušky vzbudil spíše rozpaky. Biják ale nicméně pomohl přinejmenším k tomu, aby kultovní sci-fi manga vyšla v českém překladu.

Píše se rok 2029 a díky rychlému technologickému vývoji k sobě mají lidé a stroje blíže než si dnes vůbec dokážeme představit. S nanotechnologickým vylepšení se z lidí stávají kyborgové, jejich nové báječné schopnosti ale mají jeden podstatný háček – hrozí, že se stanou obětí útoků hackerů, kteří umí využít nedostatků v softwaru a skrze ně můžou své oběti ovládat. Právě takové případy má za úkol řešit nově vzniklá Sekce 9, jejímž členem je i „Major“ Motoko Kusanagi – žena-kyborg využívající nejnovější vynálezy spojené s extenzí lidského těla. Z toho původního jí zůstal už jen mozek a právě v něm sídlí její duch, onen „ghost“ z názvu, skrývající její osobnost.

V devíti příbězích Ghost in the Shell se majorka Kusanagi vydává řešit spletité kyberzločiny, které ale málokdy mají jednoduché viníky. Shirowův svět blízké budoucnosti je rozkročený mezi technologickou utopií a geopolitickým šílenstvím. Znepřátelené země a režimy (často napojené na korporace) proti sobě spřádají intriky a vyložené klaďase aby jeden v téhle spleti zájmů lupou pohledal.

Z děje se ale postupně vylupuje jeden ještě nebezpečnější nepřítel – superschopný hacker Loutkař, který dokáže přes síť ovládat „ducha“ kohokoliv se mu zachce. Jak mu Kusanagi a Sekce 9 postupně víc a víc dýchají na záda, přichází nečekaný zvrat – SPOILER – Loutkař je ve skutečnosti umělá inteligence a Kusanagi by rád nabídl symbiózu. „Pojď, budeme spolu plout jako oblaka… Staňme se součástí nestálého a pestrého světa.“ flirtuje s ní. A protože majorka má za sebou znechucení z podivných praktik v policejních složkách, na spojení kývne. V druhé knize Ghost in the Shell, kterou také Crew chystá k vydání, už figuruje jako součást všemocné inteligence, která se volně pohybuje sítí a občas pomáhá svým bývalým parťákům v Sekci 9. – KONEC SPOILERU.

Shirowova kresba je možná občas trochu chaotická, sem tam zbytečně sklouzává k trochu křečovitým vtípkům, ale všechno přebije dynamická akce a futuristický svět, propracovaný do posledních detailů. Obzvláště barevné stránky ze začátků kapitol jsou pastvou pro oči. Shirow tady bez problémů překračuje hranice mangy jakožto průmyslové rychloprodukce pro davy. Svým čtenářům rozhodně nedává nic zadarmo, chvíli ztratíte pozornost a děj už kvapí jiným směrem, než čekáte.

Ghost in the Shell je i po bezmála třech dekádách pořád skvělý komiks, který se nemusí opírat o nostalgii po kyberpunkových devadesátkách. Zároveň se ale dá s klidem napsat, že je produktem své doby. A nejde jen o kyberpunková témata, která na konci osmdesátých let tak nějak visela ve vzduchu. Mám na mysli zpracování – od propracované kresby až po výstavbu příběhu. Troufám si říct, že podobně „tvrdá“ sci-fi by nejspíš na současném manga trhu už neuspěla. Stačí se vlastně podívat na aktuální filmové zpracování, které si z originálu vzalo hlavně pátrání Kusanagi po své identitě a hlouběji do kybernetických teorií se neodvážilo.

Perfekcionismus, s nímž Shirow ke svému nejslavnějšímu dílu přistupoval, je vidět v poznámkách, které najdete na skoro polovině stránek knihy. V nich autor vysvětluje, kde přišel ke svým nápadům a bez problémů žongluje s buddhistickými termíny i kybernetickými teoriemi. Dokonce zde i doporučuje literaturu, v níž si mají zájemci doplnit vzdělání, a to včetně ceny, za kterou se dá koupit. (Což s odstupem čtvrtstoletí působí trochu bizarně.) Ostatně název mangy – který ale byl v japonštině používán jen jako podtitul – je inspirován knihou The Ghost in the Machine maďarsko-amerického filosofa Arthura Koestlera. Sám Shirow nicméně v doslovu čtenáře varuje, aby nečetli jeho poznámky zároveň s mangou a dobře ví, proč to dělá. Pokud neuposlechnete, hrozí předávkování informacemi, které už tak komplikovaný děj ještě více zamotají.

Nakladatelství Crew se vesměs ve své volbě manga překladů drží jistot a s Ghost in the Shell, zosobňujícím devadesátkovou kyberpunkovou euforii, vlastně nemohli šlápnout vedle. Vydání kultovního grafického románu s tradičně skvělým překladem a pečlivou redakcí je ale víc, než jen plněním dluhů komiksovému kánonu.

Ghost in the Shell
autor: Shirow Masamune
Crew, 2017, 350 stran, 499 Kč
záznam v ComicsDB

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *