Jak na rodinné (a celonárodní) tajemství

rodinne_uvod

RECENZE > UKÁZKY > Stačí mrknout na obálku a předsádku komiksu Rodinné tajemství z roku 2003, a čtenář vidí téměř vše podstatné, aniž by se mu ovšem jednotlivé dílky puzzle spojily. Jde přece o tajemství, a to se dočká rozuzlení až na poslední stránce.

Na obálce jakýsi zrzavý mladík tam klečí na půdě, v jedné ruce židovskou hvězdu, v druhé jávský kris. Záplavě retroartefaktů dominují novinové výstřižky, ale i podivná černá, strach vzbuzující uniforma, fotka jakéhosi člověka v ní, náckovský magazín neznámého šturmaptajlungu. A ten kluk vypadá hodně jako Tintin, ta citace je nápadná. „Proč ne, proč se přiznaně nesvézt na známém vizuálu, když to komiksu pomůže?,“ řekl si asi autor Eric Heuvel (ročník 1960), populární nizozemský kreslíř, který komiksy dělá od půli 80. let minulého století.

Tintin Netintin
Veškerá podobnost s Tintinem je ostatně jen náhodná. Hlavní hrdina, mladík Jeroen (vyslov jerun) žádným hrdinou není. Většinu děje sedí a poslouchá babičku Helenu, když se předtím trochu pohrabal na půdě, a na konci byl zase ve správnou chvíli na správném místě. To je tak vše, co dokázal. Na Tintina žalostně málo, na ohlédnutí za životem ve 20. století dost a dost.

Hergého čistá linka vypráví čistě, průzračně a jistě i zjednodušeně příběh jedné nizozemské rodiny za okupace, který Jeroen postupně rozklíčí. Ran utržila famílie tolik, že ty všechny zhmotnělé vzpomínky někdo odnesl na půdu a tam zanechal. Celá rodinná historie tak čekala na své znovuobjevení. Jistě, lze pochybovat, že by vše zůstalo prakticky nedotčené. Jenže takové „zázraky“ se dějí. Potvrzuji to.

Helena má otce u policie, mámu a bratry Thea a Wima. Vyprávění je dost návodné, nepředpokládá přílišnou znalost dějin. Takže se čtenář dozví postupně, kdo to byl Adolf Hitler, proč stavěl dálnice a proč začal pronásledovat Židy. Je to čtení, určené pro střední školy – ke komiksu si lze stáhnout zdarma vynikající pracovní sešit, který pracuje dál s fakty a nutí děti uvažovat samostatně, vciťovat se a představovat si sebe v podobném soukolí dějin.

A to je správně – od vypuknutí uprchlické krize jsem tolikrát zaslechl (naživo), že by se nám teď „nějaký ten Hitler hodil“, takže osvěty není zjevně dost. Aby blbí věděli, co se chystalo na slovanské, tedy i české podlidi bezprostředně po likvidaci Židů.

Okupace, odboj a odevzdání
Samotná válka začne pro Nizozemce v květnu 1940 urputnými boji o hráz Afsluitdijk, kde dostávali Němci dva dny na frak. Jenže (za války vůbec první) kobercový nálet na Rotterdam přesvědčil nizozemskou armádu o nezbytnosti kapitulace, a bylo po hrdinství. Němci sice v Nizozemcích viděli bratrské Germány, tak to tam pojednali jinak než na Východě, ale i tak dějiny natlačí každého člena rodiny do jiné role. Otec je kolaborantem neochotným, starší syn Theo nadšeným, mladší Wim zase odbojářem, sestra Helena nakonec partyzánskou spojkou a mámě zbude jen strach.

Vizuálně probleskne vzpomínka na komiksového Bigglese Francise Bergeseho, plus několik milých detailů. Např. na straně 41 jakoby prchali ze scény Plamen a Citrón, zuřiví odbojáři Bent Faurschou Hviid a Jørgen Haagen Schmith (jejichž příběh doporučuji). Sice bojovali v Dánsku, ale ta podoba!

Těžištěm je ovšem osud vzdělané židovské rodiny Hechtových z rajchu, která hledala v Nizozemsku bezpečí, ale nenalezla. Helena se sblíží s dívkou Ester, a na jejích osudech zblízka zažívá, co obnáší být nenáviděným uprchlíkem. Dlužno varovat, že komiks nabízí hned na začátku spoiler. Pečlivým ohledáním úvodních stran lze odvodit, kdo přežije, tak raději moc pečlivě osoby a obsazení nestudujte.

Do strany 27 se odvíjí děje víceméně známé, pak se ale přes Pearl Harbor skočí do Tichomoří, kde se odehrávají nám vzdálenější, ale neméně tragické osudy holandských obyvatel Nizozemské Indie. Helena tam má tetu Riek a další příbuzné, a český čtenář náhle zjistí, jak krutá byla válka v daleké Batávii (str. 54). Heuvel ostatně na Rodinné tajemství navázal Hledáním (2007), kde prostřednictvím jisté paní Leibowitzové dojde k podrobné vivisekci temnoty a společenské patologie, jinak řečeno, dopoví se to, co první díl jen naznačil. Vše pak uzavírá Návrat (2010), plně už zaměřený na dění v koloniích. Divil bych se, kdyby i ten vyšel v češtině. Tečka za holandským kolonialismem, který kdysi začal vyvražděním celých ostrovů, je ale jaksepatří krutá, tak je jasné, že to Heuvel nemohl nezvednout.

Co se Rodinného tajemství týče, lze prozradit jen to, že – podobně jako ve Zločinu a trestu – světlo zazáří až úplně na poslední stránce. Než na ni doputují, dozvědí se čeští čtenáři leccos – o kolaboraci, která nebyla v západních zemích pohlcených nacisty o nic menší než u nás, jak se někdy mylně dezinformujeme.

Hlavně je však komiks pomyslným vzorcem, podle něhož by mělo svá rodinná tajemství zkoumat co nejvíc lidí. Zatímco Jeruenovi obstaral zapomnění konzumní blahobyt Západu, u nás se rodové paměti zřekly celé generace ve jménu existenčního pohodlí a slabosti vůči ideologickému diktátu. Statisíce Čechů se vzdaly bez boje vlastní země, víry i rodinných vzpomínek. Cesta „na půdu“ nebo „do sklepení“ rodové paměti je minimem, které pro nápravu tohoto stavu můžeme udělat.

Rodinné tajemství
scénář: Eric Heuvel, Menno Metselaar, Ruud van der Rol, Hans Groeneweg, kresba: Eric Heuvel
Nakladatelství Triáda, Edice Delfín, Vydáno ve spolupráci s Nadací Anne Frankové a Fríským muzeem odboje, 2015, 64 stran, 159 Kč
záznam v ComicsDB

rodinne_obalka_thumb

rodinne_ukazka4-1_thumb

rodinne_ukazka4-2_thumb

rodinne_ukazka4-3_thumb

rodinne_ukazka4-4_thumb

rodinne_ukazka4-5_thumb

rodinne_ukazka4-6_thumb

Sdílejte:
Facebook
Google+
http://www.komiksarium.cz/index.php/2016/03/jak-na-rodinne-a-celonarodni-tajemstvi/
Odebírat e-mailem

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *