První japonský superhrdina ožil v knize, kterou zdobil Chris Ware

Americké vydavatelství Press Pop vydalo komiksové stripy Gajo Sakamoty o robotickém válečném hrdinovi jménem Tank Tankuro. Příběhy plné surreálného humoru i protiválečného poselství vycházely v letech 1934 – 1935 v době sílícího japonského militarismu a svým neobvyklým „kubistickým“ stylem inspirovaly nastupující generaci kreslířů japonského komiksu, jako byli Osamu Tezuka, Shigeru Sugiura nebo Fujiko Fujio.

O design papírového boxu a obálky se postaral Chris Ware, kniha měla premiéru na konci července na Comic-Conu v San Diegu.

Tank Tankuro nabízí výpravu do zatím neprozkoumané éry předválečného japonského komiksu a to včetně esejů, které vysvětlují souvislosti a dobu, v níž Sakamoto tvořil. Příběhy s válečnými hrdiny tehdy v souladu s oficiální politickou linií povinně plnily i dětské komiksové časopisy (Shonen Club pro chlapce a Shojo Club pro dívky). I přes „povinné“ téma ze záplavy obdobných komiksů vybočuje Tank Tankuro absurdním humorem, který podrývá militaristickou propagandu své doby.

Tankuro je považován za prvního robotího hrdinu japonského komiksu a možnou předlohu pro slavného Tezukova Atoma/Astroboye, který se zrodil v roce 1952. Hlavní Tankurův soupeř – mimozemský zlosyn Kuro Kabuto (Černý klobouk), který v příběhu napadl Japonsko – je pak některými japonskými fanoušky považován za inspiraci pro Darth Vadera z Hvězdných válek.

Stará manga v angličtině

Sborník Sakamotových (1895 – 1973) kraťasů je patrně vůbec prvním anglickým překladem předválečného japonského komiksu. Jediným možným konkurentem je kniha The Four Immigrant Manga (Manga čtyřech imigrantů) Henryho Kiyamy zaznamenávající v obrázcích a bublinách zážitky japonských imigrantů, kteří v době před ekonomickou krizí zkoušeli svoje štěstí v San Francisku. Tragické i humorné příběhy ale vyšly původně v USA v roce 1931 a to v japonštině i v angličtině. V devadesátých letech byly náhodou objeveny v archivech a o jejich nové vydání se v roce 1999 postaral Frederik L. Schodt (legendární popularizátor mangy v Americe a překladatel Tezukova Astroboye a Phoenixe).

Z komiksů vydaných v Japonsku bezprostředně po válce už jsou na tom čtenáři zdatní v angličtině poněkud lépe – k dispozici je Tezukova raná sci-fi trilogie vydaná na začátku milénia postupně v Dark Horse (Lost World – 1948, Metropolis – 1949, Next World – 1951) nebo několik bilinguálních dílů mimořádně populárních stripů s hospodyňkou Sazae-san od Mačiko Hasegawy, které se v deníku Fukunichi Shinbun objevovaly od roku 1946. Na americký trh je na konci devadesátých let vypustila pobočka japonského nakladatelského giganta Kodansha International Ltd.. Mimochodem, tento důležitý vydavatel japonské literatury v angličtině a dalších jazycích letos v dubnu ukončil svoji činnost (pokračuje jen americká pobočka Kodansha Comics USA).

Dějiny fenoménu potulných vypravěčů s obrázky – tzv. kamišibai – z třicátých let, kteří jsou považováni za jedny z předchůdců japonského komiksu, rekapituluje dva roky stará kniha Manga Kamishibai, The Art of Japanese Paper Theater od Erica P. Nashe.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *