Vše o komiksu
Monografie Káji Saudka konečně v tisku
Publikace z pera Heleny Diesing, kterou vydává nakladatelství Arbor Vitae u příležitosti výstavy Kája Saudek and the 60′s, je po řadě peripetií konečně v tiskárně. Více než 500stránková monografie, jejíž grafickou úpravu má na svědomí cenami ověnčený Štěpán Malovec, je zaměřena především na z velké části nepublikovanou Saudkovu tvorbu z 50. a 60. let, kdy byl Mistr na absolutním vrcholu svých tvůrčích sil. Do distribuce by se kniha měla dostat na sklonku února.
-
#9 Od čtenáře: Marv Před 3 lety
Nechci kazit radost, ale zde jsou i nějaké kritické inf. ohledně údajných chyb v katalogu: http://interkom.vecnost.cz/pdf/ik200909cl.pdf (str.29-30)
-
#13 Od čtenáře: uf-On Před 3 lety
Nezlobte se na mě, ale já z toho článku cítím, že autor kritiky evidentně z části podléhá citovému zaujetí. Minimálně polovina věcí, které považuje za "nehorázné zohavení Saukovy památky", jsou malicherné kraviny nebo informace, nad kterými by se dalo polemizovat. Asi skutečně odhlalil několik faktických chyb, ale ten nenávistný tón jeho článku je opravdu zarážející. Pokusil se vůbec kontaktovat autorku? A nebo ho spíš štve, že někdo píše knihu o Saudkovi a není to ON? Jestli se považuje za znalce, tak ať si sedne a napíše svou (lepší) verzi… Při současném Saudkoboomu mu nakladatelé utrhnou ruce.
-
-
#29 Od čtenáře: Filip Konečný (lipstullian) Před 3 lety
No já myslím, že ta odpověď je celkem jednoduchá, každé dobré knihkupectví, které prodává knihy o umění, ho bude mít. Tj. Kanzelsberger, Academia, Luxor, Kosmas atd. Ostatně jako většinu všech ostatních monografií, které Arbor Vitae vydalo, viz např. Karel Teige http://www.kosmas.cz/knihy/146945/karel-teige-a-typografie/
-
#30 Od čtenáře: Filip Konečný (lipstullian) Před 3 lety
-
#36 Od čtenáře: Filip Konečný (lipstullian) Před 3 lety
-
volbě ilustrace na obálku takhle "nasucho" (tj. aniž bych knihu a případné zdůvodnění znal) nerozumím, každopádně obálka vypadá takto: http://www.arborvitae.eu/novinky/detail-novinky/kaja-saudek-est-arrive/
a kniha samotná by v pondělí měla vyrazit do distribuce po republice… -
#38 Od čtenáře: Neutrino Před 3 lety
-
#41 Od čtenáře: Filip Konečný (lipstullian) Před 3 lety
Co může být typičtější Saudek, než období let 1966-1974? Čtyři vraždy jsou přesně uprostřed tohoto období, tedy ten nejlepší zástupce. Mne spíš trochu mrzí, že kresba je zřejmě překreslena v illustratoru, zploštěna, chybí šrafování ve stínech tak typické pro Káju, protože nebyl dostupný originál kresby použité ve filmu, kresba má změněny původní barvy (sako je původně modré, obroučky brýlí hnědé, vlasy hnědé – Štěpán Malovec se rozhodl, že vše přetónuje do červeného odstínu), chybí detaily odlesků v panenkách očí – což je zrovna typický Kája, používal jakoby bílé krystalky, které rozsvěcují panenky postav, viz plakát Barbarella. Celé to dělá dojem, že to vzniklo ze screenshotu z DVD, což nevím, zda je úplně vhodné pro titul takové publikace. Kresba Jessie z plakátu k výstavě, která je hozená přes Lipského v režimu násobit vnáší do obličeje na několika místech čáry, které vypadají, že jsou v původní kresbě Lipského, což je také zavádějící. Vrcholem jsou omylem obarvené zuby narůžovo, Štěpánu Malovcovi zřejmě uniklo, že se jedná o zuby a vybarvil je taktéž barvou pleťovky. Osobně jsem zastáncem pietního přístupu k originálním kresbám a doporučoval bych nezasahovat do originálu tímto způsobem. Kresba už potom nevypadá na dobu svého vzniku, ale illustrator zcela změní její feel. Prostě už "nevoní" tou dobou. Doufám také, že popiska k titulu v knize bude znít: Štěpán Malovec, koláž z kreseb Kdo chce zabít Jessii? a Čtyři vraždy stačí, drahoušku. Nikoli Kája Saudek. Zbývá jen zmínit, že dávat k portrétu Lubomíra Lipského do nálepky jméno Kája Saudek není zrovna úplně šťastné. Pro člověka, který Káju v životě neviděl ani na fotografii, to může nabýt dojmu, že na titulu je právě Kája. Jinak je titul velmi silný, co se týká upoutání potenciálního zákazníka, vyjadřuje emoce bez jediné textové bubliny nebo sfx, což je u monografie umělce, který se věnoval převážně komiksu, velmi zajímavá volba! Moc se na knihu těším. P.S. Nerad bych vypadal jako škarohlíd a nemístný kritik. Jen jsem si všiml, že je v poslední době zvykem zasahovat do originálních kreseb Káji Saudka bez toho, aby to u nich bylo výslovně uvedeno.
-
#42 Od čtenáře: brakowicz Před 3 lety
já mám dojem, že autorka i designér jsou úplně z jiného prostředí, než z komiksového a nahlíží na komiks i samotného káju úplně jinýma očima, proto očekávám dost netradiční přístup k tomuto tématu, který je vidět i na designu obálky. jak už bylo výše napsáno, asi zde bude více patrný ten pop-artový přesah saudkova díla a vzhledem k odtrženosti od tématu a mládí autorů (autorky textu a designéra) očekávám více faktických chyb, než ty na které upozornil pan nosek. ale … myslím, že i když tam budou nějaké nesrovnalosti, tak jsem šťastný, že tento projekt vůbec vznikl a očekávám (doufám) v další vydání saudkových komiksů a širší zájem veřejnosti a přísun nových mladých fanoušků. Jinak mě se osobně ta obálka líbí a vzhledem k rozsahu knihy očekávám nevšední zážitek, snad nebudu zklamán.
-
#44 Od čtenáře: Filip Konečný (lipstullian) Před 3 lety
Jak jsem již uvedl, ten můj názor reprezentoval skutečnost, že na obálce je přibližná kontura kresby Káji Saudka kolorovaná grafikem. Tudíž Saudek je to asi tak z 25%. Chtěl jsem jen říci, že je zavádějící vydávat tyto "kresby" za Kájovy. Je to zkrátka digitálně upravená koláž ze dvou kreseb, která neodpovídá svým pojetím ani kontuře ani barvě. Povídat si o mládí autorů a o štěstí, že kniha vyšla je samozřejmě fajn. Myslel jsem, že debata je o obálce na téma "typický Saudek"…
-
#45 Od čtenáře: brakowicz Před 3 lety
téma debaty nikdo nevytýčil, jinak ještě k té obálce. pokud by šlo jen o obálku, popř. další materiály sloužící k propagaci, tak mě nějaké úpravy od grafika nevadí, naopak, pro mě je důležitější výsledek více než pietnost a ta obálka je prostě dobrá. mimochodem, dost komiksů káji saudka kolorovali třeba jeho děti. nikdo neposuzuje kvalitu díla podle věku autora, ale když někdo píše o době, kterou nepamatuje, tak by si měl na některé věci dát pozor, aby ti starší se nedozvídali nesmysly. s tím zveřejňováním korektur máte pravdu, pokud tyto závady byly odstraněny.
-
#46 Od čtenáře: Filip Konečný (lipstullian) Před 3 lety
Téma nikdo vytyčovat nemusel, já reagoval asi na 10 příspěvků, které se týkaly obálky a vzhledu publikace jako takové, čeho jiného taky, když tu knihu ještě nikdo neviděl. To, že Vám ztráta detailů kresby a počítačové překolorování nevadí, Vám rozhodně neberu. Argumentujete kolorováním "dost" komiksů. To je ale jiný případ, zaprvé jich nebylo dost, ale jsou to jen komiksy, které vyšly dodatečně po revoluci a ve valné většině existuje i jejich černobílá verze. Za druhé kolorování komiksů bylo provedeno do černobílé pérové kresby, která žádné detaily nepostrádá. Takže Kájovy děti neměnily barevný vzhled komiksů, vytvářely ho. U Lipského se jedná o úpravu á la Andy Warhol nebo chcete-li Roy Lichtenstein. A proto by měl být jako autor obálky uveden podle mého názoru člověk, který kresbu koláží a svým kolorováním přetvořil. Kresba totiž svoje kolorování od Káji Saudka měla a v tomto případě ji ztratila. Poslednímu souvětí nerozumím. O žádný korekturách a jejich zveřejňování ani závadách jsem nemluvil.
-
Je nesmysl tvrdit, že Helena Diesing je z jiného prostředí. Komiksu věnovala svou diplomovou i dizertační práci a tolik jako ona ví o historii českého komiksu maximálně tři lidé v republice, ale spíš méně. Monografii jsem ještě neviděl, ale nevidím sebemenší důvod, proč by v Helenině části měly být chyby – rozhodně bych se neorientoval podle jedné zaujaté recenze, jejíž autor knihu taky neviděl.
-
#48 Od čtenáře: brakowicz Před 3 lety
dobře, ale já reagoval na článek jako takový, nikde není určeno, že pokud rozebíráte obálku, že dalších x příspěvků se musí týkat pouze obálky :) jinak máte pravdu, já se s vámi nepřu.
keporkak: tak tady je základní rozpor. buďto je kritika pana noska lež, křivé nařčení a nebo je to pravda a paní diesing není taková odbornice a má tam faktické chyby. buď jak buď, dozvíme se to až to vyjde. každopádně se na tu publikaci těším. -
#55 Od čtenáře: Filip Konečný (lipstullian) Před 3 lety
-
#56 Od čtenáře: Neutrino Před 3 lety
Filip Konečný: Je zajímavá otázka, jestli Kájova tvorba skutečně patří do dějin českého výtvarného "vysokého" umění obecně, nebo ho máme řadit spíš "jen" do kontextu dějin českého komiksu a ilustrace, kde bylo jeho působení bezesporu nejintenzivnější. Co mě třeba potěšilo, že v Národní galerii v sekci moderního umění má Kája vystaveny hned dva obrazy, zatímco spousta velkých osobností tam úplně chybí. Stduovat Káju jako českého pop-artistu by mohlo být zajímavé a pokud se o to tato publikace pokusí, moc se na to těším.
-
#57 Od čtenáře: Filip Konečný (lipstullian) Před 3 lety
Můj nejoblíbenější český umělec je Kája Saudek. Zahraniční Henri Rousseau. Co mají oba společné? Jsou to oba autodidakti, kteří vytvořili svůj osobitý, naprosto nezaměnitelný styl, aniž by nabyli výtvarného vzdělání. Je jedno, jakou formou ho tvořili. Výsledek je v obou případech geniální, ačkoli od sebe vzdálený právě formou, kterou ho dosáhli. Vůbec nevadí, že postavy obrazů Henriho Rousseaua se vznáší ve vzduchu, popírají perspektivu, děti vypadají na 60 let… Taktéž Kájova anatomie postav není naprosto dokonalá a podle svých slov nikdy nezvládl nakreslit koně tak, jak by chtěl. Oba umělci však měli svůj sen a šli si celý život za ním. Jednou Kája v rozhovoru řekl něco v tomto smyslu: "Jsem pouhý dělník. Každý, kdo chce a bude dělat to, co já, 12 až 14 hodin denně, může kreslit jako já." I když to zní nadneseně, gró myšlenky je jasné. Za kvalitou, kterou Kája Saudek představuje, jsou miliony hodin práce a desetitisíce kreseb, od jeho 15 do 75 let. Genialita Káji Saudka není v tom, že je nejlepší komiksový kreslíř Československa všech dob, ale v tom, že dokázal prostřednictvím žánru, který u nás nikdy neměl na růžích ustláno a neměl žádné předpoklady ke svému vývoji, vytvořit osobitý umělecký výraz, který je na celém světě nezaměnitelný. O kterém z – v současnosti žijících! – umělců můžeme toto říci?
-
trochu k tematu, resp. o Kajovi samotném – portrét z pořadu Reportéři ČT: http://www.ct24.cz/domaci/84105-kreslir-kaja-saudek-je-v-bezvedomi-uz-ctyri-roky/
-
#59 Od čtenáře: Filip Konečný (lipstullian) Před 3 lety
-
#60 Od čtenáře: Filip Konečný (lipstullian) Před 3 lety
Jen pro upřesnění, Muriel a oranžová smrt nemá 126 stran, jak je tam řečeno, ale jak každý dnes naštěstí díky Albatrosu ví – 145. Komiks Muriel a andělé nevyšel v roce 1992, ale 1991. A toto vydání mělo 124 stran samotného komiksu. Kolik má ve skutečnosti, nevím, ve svém seznamu komiksů Pavel Nosek uvádí informaci, že tehdejší nakladatelství Comet vynechalo z "nepochopitelných důvodů několik úvodních stran". Ten důvod je možná pragmatičtější, než by se na první pohled mohlo zdát – kniha celkem bez obálky má 128 stran, což odpovídá násobku stran, které se vejdou na tiskový arch. V reportáži to rovněž vyznívá tak, že se originály Andělů ztratily v roce 1991. To, že je to jinak, je jasné už z úvodu této knihy, kde Kája uvádí, že o originály přišel v době svého vzniku, tedy kolem let 1968 a 69. Andělé vyšly jedině díky tomu, že v roce 68 vyrobila Mladá Fronta tzv. diafany s barevnými výtažky a kovolisty s pérovou kresbou a po revoluci mu je vrátila. Jinak by komiks už nikdy nikdo nespatřil. Právě z těchto podkladů z 60. let totiž byli Andělé vytištěni.
-
#61 Od čtenáře: Filip Konečný (lipstullian) Před 3 lety
P.S. Pan nakladatel René Mucha z nakladatelství Comet tyto tiskové podklady ke knize podle svých slov zničil, čímž se právem uchází o titul "Kazisvět českého komiksu". :) Jednotlivé knihy nevalné polygrafické kvality jsou tedy jediné možné podklady pro další vydání. Pokud se tedy neobjeví kouzelný dědeček hříbeček, který udělá cink cink a vytáhne na světlo boží originály…
-
#62 Od čtenáře: Filip Konečný (lipstullian) Před 3 lety
Super na reportáži také je, že Kája na fotografii, poté, co mluví Ondřej Müller o půjčování komiksů "klukům", drží zrovna stránku OS, která je dodnes ztracená. Alespoň já jsem ji v knize neidentifikoval. Do tří řádků členěných stran je v OS totiž opravdu jako máku – asi dvě – takže se to hledalo velmi dobře.
-
#66 Od čtenáře: Pepík Před 3 lety
Tahle kniha je milník ve vydávání Saudka, pokud by se v takovém stylu vydal Lips Tulian z počátku sedmdesátých let a pár dalších zásadních komiksů, které všichni sběratelé hýčkají coby novinové ústřižky (třeba Hor sa do hlbin, fakt bomba, ale opomíjená), je to zadostiučinění jeho kvalit. Osobně jsem si v monografii všiml jedné chybějící tečky ve větě, to jde :)
-
#71 Od čtenáře: Peter Last Před 3 lety
-
#73 Od čtenáře: keporkak Před 3 lety
Peter Last: Ono to s tím veřejným oslovením není zase tak jednoduché – billboardy u dálnic jsou poměrně drahé :) Ale jedním z důsledků monografie určitě bude to, že se vynoří některé další zajímavé podklady. A tato monografie nemusí být poslední. Takže pokud byste byl ochoten poskytnout scany kreseb, které vlastníte, ozvěte se mi prosím na můj mail. Díky.
-
#74 Od čtenáře: lipstullian Před 3 lety
V roce 1998 byla v časopisu Crew výzva, aby se ozvali majitelé originálů Káji Saudka. Neozval se slovy "ani jeden" !!! PF Káji Saudka jsou určitě vtipná, ale většina, kterou jsem viděl, je z 90. let, která nejsou v monografii mapována, to bude také jedním z důvodů, proč se neobjevily v knize. PF také považuji např. spolu s Ex libris za drobnou grafiku, která se v monografiích výtvarníků neobjevuje.
-
#75 Od čtenáře: Zajíc Před 3 lety
Taky už mám monografii, jsem ale zklamaný z toho časového vymezení
pozdější roky chybí, není to kompletní, jen nakousnuté.
50-60 léta nejsou Kájův vrchol, teprve se hledal a kopíroval americké vzory.
Zajímavější jsou podle mě šrafované a temnější komixy, kterým není věnováno zas tolik prostoru, chybí různé zajímavosti a rarity kolem nich.
Ale i tak je to záslužný čin. -
#79 Od čtenáře: brakowicz Před 3 lety
monografie je opravdu vyjímečná. dle toho rozhovoru v idnes jí patří (nebo monografii) muriel za rok 2010, asi bych neměl takové nervy, dát to dohromady v takovém rozsahu. na druhou stranu mě mrzí ty chybky, co se tam objevují … např. že autorka neví, co to je maďarská pusta a tuto stepní studnu považuje za výjev saudkovi fantasmagorie, nebo že komiks cesta hrdinů pojmenuje cesta zemana tichoty, nebo jak to nazvala, taky bych neshazoval saudkovo obdobi prace pro speleologickou spolecnost, osobne povazuju treba arnala za srovnatelneho s pepikem hippikem a nekterymi vecmi ze 60. let., ale o tom se da polemizovat. kazdopadne patri autorce velky dik a chvala!
-
#84 Od čtenáře: lipstullian Před 3 lety
Mein Gott, jaká raná tvorba? 50 – 80. léta jsou raná tvorba? 40 let práce??? Jinak raná je jedno n, od slova ráno (ve významu časně ráno, časná tvorba), ne od slova rána. Tu dal právě již zmiňovaný Gott, a to přímo dělovou:) S PFkma jsem to myslel tak, že jsem se nesetkal s tím, že by někdo věnoval drobné grafice kapitolu v monografii. Dušan Kallay je evidentně v tomto přeborník, takže je jasné, že v jeho monografii má drobná grafika své místo. Slova autorky jsou velmi nešťastná, nebojím se říci sprostá a uražená. Nevím, proč sklouzává do roviny hodnocení morálního kreditu rodiny nebo Pavla Noska, který ji – a nejen on, viz brakowiczova "pusta" nachytali v jejích kunsthistorických nedbalkách. Mimochodem, nevím zda z uražené pýchy nebo z nedbalosti např. poznámka Pavla Noska o tom, že zápas s tygry autorka zasadila do Muriel a oranžová smrt, místo do Andělů, zůstala bez povšimnutí, a proto je tento nesmysl zvěčněn napořád i v monografii. Jsem moc rád, že monografie vyšla, ale nejsem spokojen, v jakém stavu. Neuvěřitelné množství chyb je mementem pro další následovníky a důkazem, že sám takovou dardu, jako je monografie výtvarníka, nemůže nikdo redakčně utáhnout.
-
#85 Od čtenáře: Kinderwhore Před 3 lety
Tak např. hned v první kapitole je napsáno "linčování", uvidíme co bude dál. Jinak se obávám, že to, co říká autorka v rozhovoru, bude bohužel pravda a nejspíš ještě ne úplně celá (vzpomínám na vyprávění Jiřího Buchala na comiCZconu popisující pokus o vydání velké knihy comicsů KS), ale je fakt, že to nemusela ventilovat v MF Dnes.
-
Zajíc: Podle mého soudu není Hipík zajímavá rarita, ale dílo ze Saudkova vrcholného období. Na Arnalovi jsem vyrůstal, ale přesto ho vnímám jen jako poslední tvůrčí vzepětí, které sice má svou sílu, ale už se nejlepším věcem nemůže rovnat. Nastuduj si Moebiova Arzacha nebo Jodorowského Anibala 5 – potom možná originalitu Arnala trochu přehodnotíš…
-
#92 Od čtenáře: brakowicz Před 3 lety
pokud jde o arnala, tak kresebně arzach není až tak diametrálně neporovnatelně lepší a navíc, což se taky opomenulo, je v 80. letech v kájově kresbě vidět nejen moebius, ale taky corben s jeho důrazem na maximální plasticitu a práci s kontrastním stínem, ale to už je spíše akademická debata. ještě si osobně myslím, že třeba arnal je nejlepším českým komiksem 80. let a hooodně dlouho nebylo srovnatelné dílo ani v 90. letech. každopádně opakovaně monografie je (přes ty drobnosti) prostě boží, stejně jako arnoštek.
-
#93 Od čtenáře: lipstullian Před 3 lety
Nepochopil jsem, jaké přesně originály nebyly pro monografii poskytnuty. Kdo byli ti neochotní sběratelé atd. Nepřijde, mi, že v té monografii chybí něco zásadního. Že ji nějaký sběratel svou nepřístupností mohl poškodit. V republice jsou asi tři lidé, kteří mají v držení zásadní Kájova díla a ta jsou všechna v monografii zastoupena. Prosím, už dost pindů o nějakém trpění! Nevíte, o čem mluvíte a jenom mi zvedáte tlak!
-
#98 Od čtenáře: Kinderwhore Před 3 lety
keporkak: Ty pocity plně chápu, na druhou stranu si říkám, že kruh historických faktů by se měl uzavřít, i když to třeba nebude pro každého příjemné čtení. Byla by to svým způsobem i škoda, neboť zrovna o tomto posledním období se nedá najít mnoho objektivních informací. A koneckonců, seriál byl na začátku ohlášen jako čtyřdílný, opravdu není ani minimální šance…?
-
#102 Od čtenáře: lipstullian Před 3 lety
-
#104 Od čtenáře: Zajíc Před 3 lety
Možná je to akademická debata, ale nakonec to určuje, jak budou Saudka vidět lidi, kteří ho neznají.
Věci které jsou v knize označované za vrcholné jsou dost stylově podobné tehdejším USA komixům. Ale nejsou formálně vyrovnané, a ani tak hravé jako pozdější tvorba. Arnal jse sice inspirovaný Moebiem, ale na světě je míň Moebiů, než kreslířů superhrdinů, navíc Saudek tuto inspiraci posunul do své roviny a své vzory i předčil. Třeba Muriel a jiné rané komixy je místy ještě "jalová" teprve později dotáhl svoje tvarosloví, do konzistentní a suverénní hravé formy.
V raných pracech je vidět jeho kreslířská suverenita ale později přibývá i suverenita výtvarná.
Já se nezabývám dějinami komixu, dívám se na to z pohledu výtvarného umění. Domnívám se, že děl jako je Muriel, nebo Hipík je na světě víc než takových jako 3x Kája Saudek, Lips Tulian, Tajemství zlatého koně, apod. Pokud si myslíte něco jiného, budu rád, když mi doporučíte autory (Corbena a Moebia znám).
Potvrdil mi to i kamarád, který Saudka neznal a jeho dojem z výstavy byl takový, že Saudek jen přebíral americké vzory a proto není zajímavý. Nedovedu si představit, že bych jel do USA a s touto publikací je přesvědčoval, že Saudek je zajímavější, než jejich tvůrci (což si myslím).
Osobně bych uvítal stejně tlustou publikaci zabývající se pozdějšími věcmi. Chci vidět i to, co se považuje za "přezrálé". Je to jako vydat knížku o Goyovi a nedat do ní Caprichos. Navíc když je někdo tak geniální, že nechápeme, jak mohl něco takového kreslit, jak si můžeme dovolit říci o pozdější tvorbě, že to jsou nesmysly, můžeme akorát říct, že je ZATÍM nechápeme.
Všimněte si, že autorce je 33let a nejlepší věci jí přijdou právě kolem tohoto věku.
Je to spíš generační phled, než kunsthistorický…
Já jsem třeba dlouho přicházel na chuť komixu Po stopách sněžného muže, ale teď mi přijde velmi originální, právě proto, jak je na první pohled neuchopitelný, je to spojení čistých tlustých linek a husté šrafury, které má svůj řád a je originálně uchopeno. -
#107 Od čtenáře: lipstullian Před 3 lety
Takže popořadě:3x Kája Saudek:1) Peruánský deník – 19842) Po stopách sněžného muže – 19803) Arnal – 1988Tajemství zlatého koně – 1979Lips Tullian (dvě "el" prosím – 1972, 74, 82, 85 a 94)Kromě tedy závěrečného Lipse z roku 94 jsou to díla, která nemají s 90. léty nic společného, kromě toho, že byla znovu v těchto letech vydána.To, že nejsou zastoupeny v knize v takové míře, která Vám přijde dostatečná, není tedy z důvodu, že monografie nemapuje roky 1990 – 20.. Prostě je tam autorka neměla potřebu v takové míře dávat.
-
#109 Od čtenáře: brakowicz Před 3 lety
pro rýpavého "znalce" vaška:
správné označení je comics, v češtině se používá slovo komiks. označení comix, používali komiksový autoři undergroundu 60. tých let v USA, přičemž kája saudek používal vlastní zkomoleninu tohoto slova komix, respektive kom komix (jako komunistický comix).
jinak se v šedesátých letech v USA i ve Francii se vytvářely (z dnešního pohledu) svým způsobem naivní komiksy a saudek se svou tvorbou odlišuje schopností ironickými odkazy sám na sebe a na díla jiných tvůrců, politické události atd., což bylo v té době výjimečné. navíc samotná kresba ani celkové kresebné a typografické pojetí nemá ve světě té doby obdoby. určitou výjímkou je možná americký underground té doby, který je však příliš monotématický (drogy, sex, rock´n´roll respektive lsd, pornografie, psychodelie) a co se týče kresby, vychází většina autorů ze zavedeného stylu ála robert crumb, "vynálezce" comixu.
monografie saudka týkající se 90. až 10. let je určitě skvělý nápad. osobně si myslím, že zase tolik úpadkové toto období pro kreslíře není, zejména v prvních letech deváté dekády, která na mě zapůsobila jako kluka nejvíc, je autor ještě ve formě. čím je pro mě monografie diesingové výjimečná, je jakým způsobem popsala saudkova 50. a 60. léta, kde většina prací nebyla nikdy publikována. -
#114 Od čtenáře: brakowicz Před 3 lety
celý komentář není určen pro tebe, vašku ;) týká se to předchozích komentářů, což není těžké pochopit, ale úsměvná je tvá snaha (bez znalosti tématu) dětinsky poukazovat na to, jak se jaké slovo smí psát a parafrázovat. :) takový dogmatismus a absenci ironické nadsázky bych opravdu nečekal u fanouška komiksu, škoda.
makrotapko: proč by nešlo porovnávat americký comics se saudkovými komixy? právě protože je to "dost ine" tak je důležité si srovnáním uvědomit saudkovu originalitu práce s tímto médiem :D hádám zřejmě narážíš na arnala. každý si v tom může vidět, co chce, ale moebius nepoužíval takové ostré stíny a takovou pregnantní plasticitu, to je corbenova specialita. tím ale netvrdím, že celkově je z arnala ten moebius dost "cítít". -
#118 Od čtenáře: brakowicz Před 3 lety
lipstullian: třeba šarlatáni, cesta hrdinů nebo poslední díl majora zemana a taky obálky komety a dalších časopisů. samozřejmě, byl to pokles kvality proti přelomu šedesátých a sedmdesátých let, ale pro mě, který "starého" saudka nemohl znát, to byla pro mě naprostá bomba. i teď když si ty jeho práce ze začátku 90. let prohlížím, tak to má něco do sebe a v rámci podukce tehdejší generace 89 to je pořád špička.
-
#119 Od čtenáře: lipstullian Před 3 lety
Nemyslel jsem to ve zlém, jen mě to skutečně zajímalo! Tak tyhle tři komiksy jsi měl na mysli… Já byl hotovej z věcí, které vycházely ve Slovíčku Svobodného slova, Foglar a hlavně Peruánský deník, který mě doslova šokoval svou morbidností, bylo mi 10 let a v příběhu se popravovalo samopalem, schazovalo z vrtulníku apod. Zároveň jsem měl však štěstí, že jsem podědil Pop Music Expres 68-69, a to bylo pro mne naprosto fatální setkání s Kájou. Honza Hrom je pro mne nejlepší komiks. Už proto, že je to jeho nejlepší a nejvtipnější vlastní scénář. Naprostý a nepřekonatelný kult. Snad Pepík Hipík je dokonaleji nakreslen, ale scénáře jsou na mne příliš svazácké.
-
#122 Od čtenáře: lipstullian Před 3 lety
Já myslím, že něco symbolizovala už skutečnost, kdy v roce 1988/89 Kája měl dělat Pirátův odkaz a vzal to za něj radši Miroslav Schönberg – promarněný talent českého komiksu – a to naprosto geniálně! Kája už prostě nebyl schopen dělat tak detailní věci, bohužel. Neměl na to chuť a sám to v rozhovorech přiznával, tak proč si tady namlouvat, že je to jinak.
-
#123 Od čtenáře: brakowicz Před 3 lety
abych to ještě dovysvětlil. samozřejmě, nejvíc mě dostaly ty tři seriály ze sešitu 3x kája saudek (peruánský deník, po stopách sněžného muže, arnal a dva dračí zuby) a taky komiksy s dennym z komety, ale stejně ty šarlatáni a cesta hrdinů byly pro mě výjimečná dílka, i když podstatně slabší než saudkova vrcholná díla. mě v té době bylo tak deset let a znal jsem jen čtyřlístek, komiksy z ábíčka, sedmičky, pifa a spider-mana s hnusným letteringem. pro mě měly i (pro mnoho fandů) odbyté saudkovy komiksy ze začátku devadesátých let svoje kouzlo a proti ostatním věcem, které jsem znal byly výjimečné. v kometě se objevovaly taky komiksy, které mě dostaly (např. mr. sweet od fencla nebo válka s mloky od štěpánka), ale většina věcí té doby mi přišla taková "normální", saudek byl jiný, podivný, ale fascinující. podobný pocit jsem měl až když jsem se setkal např.s mausem, "alternativní" scénou (daviden b, sfarem, trondheimem, andersonem, de crécym …). ty šarlatány a cestu hrdinů jsem v té době chybějící pokračování marně sháněl po antikvariátech a bohužel marně.
-
#124 Od čtenáře: lipstullian Před 3 lety
Jako zajímavost také vidím, že Kája byl schopný vymrsknout v 90. letech jednotlivou kresbu v kvalitě 70., ale bohužel také naopak! Ale jako komiks, který mu nikdo nezaplatí? To byl schopen dělat v 50. a 60. letech, kdy na něj balil holky. Ale ne, když v potu tváře v 60 letech živí rodinu. To fakt po člověku v důchodovém věku snad ani nikdo nemůže chtít!
-
#126 Od čtenáře: lipstullian Před 3 lety
Spousta zvěrstev se v 90. letech taky napáchala na objednávku lidí, kteří byli naprosto mimo, co se týče představy o tom, jakým způsobem je schopen Kája kreslit komiks. Vznikaly "reklamní" věci, které jsou parodií Kájova umění let 60-80. Bohužel i taková skupina Monkey Business se postarala o jedno takové peklíčko v roce 2005 v časopisu Report. Chudák Kája! Byl jsem zrovna u něj, když si pro to přijeli taxíkem a Kája to sušil na topení… Byl z toho fakt v depresích.
-
#127 Od čtenáře: lipstullian Před 3 lety
Brakowicz má pravdu v tom, že když se ty věci neporovnávají, ale hodnotí se pouze v kontextu dekády, jsou pořád svým způsobem zajímavé. Mně přijdou super třeba věci, co dělal pro Borise Hybnera – Gagmana. Seriál v TV měl úžasnou atmosféru a Kája mu dělal propagační věci pro jeho divadlo. A na tom je třeba vidět, že ho to strašně bavilo.
-
#130 Od čtenáře: Zajíc Před 3 lety
zavidim vam, co jste vsechno videli, ja si myslim, ze pozdeji delal spis jednotlive kresby a obrazy, ne?
Bohuzel jsem nestihl ho navstivit, ale v dokumentech o nem bylo vzdy na stenach videt mysteriozni CB kresby tusi a tuzkou a ty bych chtel videt. Mam pocit ze ty vznikaly i pozdeji, a ze ty Kaju bavily. -
#132 Od čtenáře: lipstullian Před 3 lety
Kinderwhore: Seznam Pavla Noska jsem umístil, protože jsem měl pocit, že v tom, co kdy Kája nakreslil, většina diskutujících plave. Na seznamu není nic suchého, je geniální a přesný. Pro toho, kdo se skutečně zajímá o práci Káji Saudka. Pavel Nosek mu zcela zdarma ušetřil ne hodiny, ale roky "sraní" s tím, kde co najde. Lyričnost seznamu Pavla Noska a textu Tomáše Prokůpka by mne ani srovnávat nenapadlo.
-
#138 Od čtenáře: lipstullian Před 3 lety
-
#142 Od čtenáře: michal Před 3 lety
to avaro: mrskni me sem prosimte taky ty linky na saudka….dost toho mam a rad vymenim.. vafran005@seznam.cz
-
#146 Od čtenáře: seeker666 Před 2 lety
Zdravím vespolek. Dnes jsem zahlédl na nejmenovaném dražebním serveru aukci s monologií…. Prodejce ji nabízí za pořizovací cenu, přičemž uvádí jako důvod chaotické rozmístění stran v této publikaci. Může mi někdo z Vás potvrdit, že má tutéž chybu ? Jde o následující strany….181, (198,199), 184, 185, (202, 203), 188, 189 (206, 207), 196, 197, 198….. takto jdou po sobě, což mne dosti zaráží. Bohužel v mojí knize je to nachlup stejně špatně. Dá se s tím žít, ale rád bych věděl, zda se jedná o globální chybu nebo se vyskytuje jen v některých výtiscích. Je to škoda. Jinak se jedná o parádní publikaci a jsem za ni nesmírně vděčný.
-
#149 Od čtenáře: seeker666 Před 2 lety
-
#150 Od čtenáře: Akira Před 1 rokem
To Zajíc: Pěkně řečeno. Osobně se domnívám, že Saudkův rukopis je sic dobře čitelný, ale jeho silná výrazová stránka se projevila právě až s příchodem Lipse Tulliana, 3x Kája Saudek a dalšími. Jinak je, samozřejmě, sběrateli velmi ceněn obecně, hlavně ale starší díla, která se již nedají sehnat. Pro mě osobně ale vše začíná „Muriel..“ i přes její „nedokonalost“, které dosáhl později. Tullian se mi zdá jako jeden z nejzdařilejších, možná trochu škoda, že není alespoň jednobarevný. Jinak viva la Saudek!
-
- Sledovat diskuzi k článku skrze RSS kanál
no hurá! doufám, že tam nebudou faktické chyby a překlepy. jinak se těším. hlavně, ať vyjdou i nějaké komiksy.