130: Odysea, Voleman 3, Poslední chobotango, Muriel a oranžová smrt

Co vůbec napsat na téma konec roku a jeho shrnutí, aby člověk (pisatel i čtenář) neusnul u druhé věty? Snad jen položit si řečnickou otázku, pak jít rovnou k věci a dělat, že byl úvod třeskutě vtipný a originální… No a když už jsme tohle všechno probrali, můžeme jít rovnou k věci: Redaktoři Komiksária a jeho přispěvovatelé si odpověděli na pět otázek. Postupně se dozvíte, které komiksy či události nás v minulém roce zaujaly natolik, že si je budeme pamatovat. Nebo naopak zklamaly, takže si je budeme taky pamatovat, ale nejraději bychom zapomněli. Rozhodně nás zajímají i volby čtenářů, proto se vůbec nestyďte a pochlubte se u každé kategorie vlastním výběrem.

První otázka zní: Které české či slovenské komiksy nás v loňském roce nejvíc zaujaly?

MICHAL JAREŠ
Muriel a oranžová smrt – ale tluče se to ve mně, protože je to perfektně udělaná věc s naprosto slabomyslným a podprůměrným dějem.

KAREL JERIE
Vedle pokračující série Volemana a nadějně našlápnutého Nikkarina s trilogií 130 je to rozhodně Saudkova Muriel a oranžová smrt. Pro mě jde o jednu z hlavních událostí v českém komiksu od roku 1989!

PAVEL „Pafko“ KOňÍNEK
Stejně jako v letech předcházejících, i loni jsem nedočkavě čekal na každý další výstup Monstrkabaretu Freda Brunolda, Poslední chobotango završilo (jak doufám pouze) první trilogii více než důstojně. Velmi zajímavým projektem by mohlo do budoucna být Brutto, jakkoli považuji trojici komiksů obsažených v zakládajícím čísle spíše za mírné zklamání. Pozornost do dalších let si určitě vysloužil i Nikkarin a jeho 130 a samostatný chvalozpěv by si zasloužilo veřejné vystoupení s první splátkou dlouho ignorovaného dluhu, který má celá česká komiksová scéna vůči Kájovi Saudkovi (Muriel a oranžová smrt).

RICHARD „-rip-“ PODANÝ
Jedna možnost je snažit se být originální a podporovat mladé tvůrce. Druhá je po pravdě přiznat, že Muriel a oranžová smrt. B je správně.

TOM