Jednoduchá kresba, připomínající možná Lewise Trondheima, a lehce morbidní humor, při kterém se derou na jazyk slova jako „existenciální“ nebo „absurdní“ – a přeci zahřeje u srdce. Tak by mohl znít stručný, ba suchopárný extrakt z tvorby Jaromíra Plachého (*1986). Ano, stručný, a díky tomu skýtající prostor pro neustálá nečekaná překvapování. Nedávno se s kresbou studenta třetího ročníku filmové a televizní grafiky na VŠUP mohli seznámit diváci Anifestu v alternativní festivalové znělce, nebo čtenáři kulturního týdeníku A2, pro jehož tématické číslo Prodejná alternativa vytvořil ilustraci na obálce. První úspěšný zářez na své talent-scoutingové pažbě plánuje SEQENCE o.s. podpořit vydáním jeho debutové knížky Kmen a jiné příběhy, která je v usilovné fázi příprav; s autorovými kratšími komiksy se můžete setkat na brněnské výstavě Generace 0 nebo v budoucnu v magazínech Zkrat a Aargh!. A v neposlední řadě budou mít k pravidelným setkáním příležitost i čtenáři Komiksária – vedle Vhrstiho Nekonečné tramvaje běží čtvrtka 30. srpna i Plachého strip Jiné světy. Voilà, bavte se dobře!

» Stránky Jaromíra Plachého

Zatím poslední příspěvek do ságy o Monstrkabaretu Freda Brunolda, krátký snímek Radio Kebrle, je po zařazení do Noci filmových nadějí volně ke stažení na stránkách pořádající televize Nova. Zde nalezne zájemce jak samotný film, tak detailní instrukce, jak jej skrze klientský program Kinomania bezplatně získat.
Film získal Zvláštní cenu poroty Theatre Optique na letošním Fresh Film Festu.

29. srpna v 18.00 proběhne v brněnských galeriích Kabinet a U dobrého pastýře (Radnická 4, součást Brněnského kulturního centra) vernisáž průřezové výstavy nazvané Generace nula. Jejím cílem je představit novou českou a slovenskou autorskou vlnu, která do komiksu vystoupila po vleklé krizi, jež domácí scénu postihla ve druhé polovině 90. let.
Přehlídky se účastní 36 výtvarníků, chybět nebudou zkušení matadoři jako Honza Bažant, Jiří Grus, Branko Jelinek, Karel Jerie, Tomáš Kučerovský nebo Martin Šútovec, prostor ale dostala i málo známá jména. Celkově bude prezentováno více něž 180 stran formátu A3, přičemž mezi vystavenými pracemi budou převažovat doposud nepublikované komiksy. Většina představených výtvorů bude mít podobu uzavřených příběhů, ale zastoupeny budou i ukázky z delších projektů – k vidění budou například pasáže z nových eskapád Fanouše, Huskiosy, Pána času nebo Volemana.
Výstavu doprovází osmačtyřicetistránkový barevný katalog formátu A4, v němž každého výtvarníka reprezentuje jedna komiksová strana doplněná stručným medailonem a kontaktem. Jako celek katalog představuje doposud nejkomplexnější tištěný průřez tvorbou mladé domácí scény.
Výstava potrvá do 19. září, její přenesení do dalších měst je v jednání.

Po velkolepé sérii Bone, kterou Jeff Smith tvořil v letech 1991-2004, by se měl tento autor objevit na přelomu roku s novu autorskou sérií RASL. Příběh zloděje, který na objednávku krade známá umělecká díla v paralelních dimenzích, bude vycházet v sešitech nestandardní velikosti 28×43 cm.
Pro českého čtenáře zatím svítá naděje, že Bone vyjde i u nás, neboť nakladatelství Crew v současnosti vyjednává o nákupu práv na tuto sérii.

Vydavatelství Top Shelf Comix oznámilo, že příští rok vydá kompletní příběhy Marshala Lawa v jednom svazku čítajícím přes 500 stran! Známý antihrdina autorů Pata Millse a Kevina O’Neilla patří ke klasickým postavám britského komiksu pro dospělé.

ňíkejte tomu, jak chcete: japonská úchylnost nebo estetický manifest. Detaily o manze tištěné na toaletní papír naleznete zde: japansugoi.com/wordpress/japanese-manga-toilet-paper- from-manga-artist-yakumi-tsuru/

Srpnové číslo časopisu UNI s Volemanem na obálce přináší text Radima Kopáče Monstrkabaret vystupuje z mlhy o současném českém komiksu a návdavkem dva rozhovory – s Jiřím Grusem a tvůrci Monstrkabaretu Freda Brunolda.
Kopáčovo pojednání sice obsahuje některé nepřesnosti (Franka Millera označuje za tvůrce Hellboye, antologii Kytice za produkt komiksového ghetta a u Jiřího Gruse naopak přehlíží, že vzešel z domácí komiksové scény), na druhou stranu ale nabízí několik zajímavých postřehů. V rozhovoru s Grusem najde nové informace i člověk, který jeho tvorbu sleduje systematicky, a také rozprava s Vojtěchem Maškem a Džianem Babanem stojí za přečtení.
Jako příjemný bonus pak lze vnímat fakt, že na jiném místě časopisu je reprodukce obalu připravované desky písničkářky Radůzy, který má na svědomí Jiří Zimčík.